Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Berlínský veletrh IFA potvrdil odklon od lineární televize a nástup domácích úložišť

Byl by to jistě úžasný svět, v němž bychom žili, kdyby se všechny novinky, prezentované na největším veletrhu spotřební elektroniky IFA v Berlíně, skutečně staly běžnou součástí našeho života. Ale jak už to chodí – to, co se zdá být dnes trendem budoucnosti, může být za pár měsíců zapomenutým pokusem, slepou uličkou.

Součástí takového veletrhu jsou pokaždé záplavy tiskových zpráv, v nichž oznamují televizní stanice, výrobci přístrojů, producenti softwaru a mnozí další, jakou skvělou nabídku přinášejí. Je třeba být obezřetný – často jde o pouhé inovace produktů a služeb, které už dávno nabízí jiná firma. Mnohdy se ukáže, že zdánlivý pokrok naráží na nepřekonatelné překážky především proto, že není „kompatibilní“, nejsou pro něj připraveny technické podmínky a mnohdy nerespektuje ani návyky a možnosti spotřebitelů.

Přesto si z veletrhu IFA odnáším dojem, a myslím, že nejsem sám, že technologický vývoj probíhá velmi rychlým tempem a že sledovat všechny novinky poučený, leč přesto laik, prostě nestíhá. V tak obsáhlé nabídce, mezi stovkami stejně zvědavých lidí, je těžké se orientovat, proto jsem z ní vybral to, o čem si myslím, že bude mít vliv na další vývoj spotřební elektroniky a především na tvorbu obsahů a jejich šíření.

Ze všeho, co IFA nabízela, je patrný stále sílící a stěží zvratitelný trend – odklon od tzv. lineární televize. Řečeno zjednodušeně – v řadě zemí roste počet diváků (lépe by bylo říci uživatelů), kteří tradiční televizní vysílání (volné i placené) sledují jen výjimečně (především sport a velké události, eventy) a chtějí si svůj program sestavit sami – buď z úložišť, k nimž se dostávají například prostřednictvím kabelového nebo IPTV připojení (v Německu například takový zájem podle studie zadané firmou Kabel Deutschland v posledním roce výrazně vzrostl) nebo z internetových služeb.

Ovšem u internetu mají provozovatelé určitý problém. Dosavadní zájem o Smart TV je sice celosvětově slušný, ale jeho majitelé často možnost připojení k síti vůbec nevyužívají. Opět příklad z Německa (druhého největšího televizního trhu na světě): podle aktuální studie Společnosti pro spotřební elektroniku je každá třetí domácnosti vybavena televizorem schopným připojení k internetu. Pouze polovina z nich je ale také se sítí skutečně spojena. V některých oblastech mají potenciální uživatelé potíže s širokopásmovým připojením, ale mnoho z těch, kteří jsou připojeni, si také stěžuje na komplikované ovládání.

To se snaží výrobci i poskytovatelé služeb změnit – dá se očekávat, že se v nejbližší době dostanou na trh přístroje, u nichž bude propojení přijímače s internetem jednodušší. Pokud se podaří výrobcům Smart TV přesvědčit velkou část majitelů těchto přístrojů, že propojení se světovou sítí není jen „zajímavý“ doplněk, ale rozšiřuje jejich přístup k mnoha zajímavým obsahům a také je do značné míry osvobozuje od televizní nabídky, kterou nemají možnost podstatě ovlivňovat, bude to mít i vliv na kvantitu a kvalitu obsahové nabídky on demand, rozšíření archivů jednotlivých stanic, ale i vytváření nových obchodních modelů.

Televizory se současně propojují i s domácími úložišti. Philips se svou sesterskou firmou IP Vision představili TV Cloud – službu, která nabízí neohraničenou internetovou televizi v nejlepší kvalitě, přístup k vlastním fotografiím a videím. Podobný systém představila firma Livestream z New Yorku – ta vyvinula vlastní aplikaci na takzvaný Roku Box, který je v USA velmi populární, a podobně jako TV Cloud nabízí Livestream Roku možnost dostat co nejvíce různých obsahů do jednoho přístroje.

Naděje výrobců televizorů vzbuzují přístroje s ultra vysokým rozlišením – UHD. Nejlevnější z nich jsou k dostání už za 2 tisíce euro, nejdražší mezi 20 a 30 tisíci euro. Fanoušci televize s vysokým rozlišením by ale měli s nákupem počkat. Zatím nejsou dohodnuty žádné standardy, a jak se bude signál (a kdo ho bude vysílat) do přístrojů dostávat, to je otázka dalšího vývoje. V rozlišení čtyřikrát ostřejším než HD zatím není k dispozici téměř žádná programová nabídka, nejen co se týče televizního vysílání, ale ani na nosičích.

Samsung představil 98palcovou televizi pro standard Ultra High Definition (UHD). Foto: Profimedia.cz

Korejský Samsung představil 98palcovou televizi pro standard Ultra High Definition (UHD). Foto: Profimedia.cz

Na veletrhu IFA oznámily společnost Sky, Astra a Sony, že usilovně pracují na stanovení standardu pro UHD, což by se mělo stát do konce tohoto roku. Jaká bude nabídka za rok či dva není vůbec jasné a jistým handicapem pro UHD je i fakt, že se zatím HD vyslání (ať už satelitní nebo terestrické) v řadě zemí teprve rozvíjí, tvoří jen část nabídky a stěží se dá předpokládat, že stanice a poskytovatelé začnou nějak rychle přecházet na ještě vyšší kvalitu.

Vedle přerodu televizoru v multifunkční centrum je druhým výrazným trendem proměna jeho vzhledu a parametrů. Super tenké televizory na veletrhu IFA představily Samsung a LG. Ovšem televizor nemusí být jen ultratenký, ale dokonce i průsvitný nebo rolovací. Podle představ výrobců by měly být takové přístroje k dispozici běžným spotřebitelům do deseti let.

Pokračuje vítězné tažení smartphonů a PC tabletů. Už nyní je zřejmé, že jsou největší konkurencí pro navigační přístroje a digitální fotoaparáty a kamery, o nejrůznějších reprodukčních zařízeních nemluvě. Koho dnes ještě zajímají nové přehrávače MP3, když k poslechu muziky i rozhlasového vysílání může využít svůj telefon? A co víc – hitem současnosti je odstranění všech „drátů“ spojující přístroje s uživatelem či dalšími zařízeními. Přestože byly k vidění zdokonalené hi-fi komponenty a přehrávače CD, zájemci o ně jsou v menšině. Většina chce poslouchat hudbu bez nějakých specializovaných zařízení a pokud možno kdekoli.

Přístroj kombinující gramofon, tuner a přehrávač CD od firmy Soundmaster. Foto: Profimedia.cz

Přístroj kombinující gramofon, tuner a přehrávač CD od firmy Soundmaster. Foto: Profimedia.cz

Není proto divu, že velký zájem návštěvníků veletrhu vzbudily speciální náramkové hodinky, které právě takové možnosti nabízejí. Galaxy Gear od Samsungu patří do kategorie takzvaných Smart Watch (na trhu jsou například Sony Smartwatch 2, Pebble nebo Omate Truesmart v cenách mezi 100 až 300 dolary) – k tomu, aby správně fungovaly, je ale nutné, aby uživatel měl k dispozici chytrý telefon od téže firmy.

Chytré hodinky Galaxy Gear od Samsungu. Foto: Profimedia.cz

Chytré hodinky Galaxy Gear od Samsungu. Foto: Profimedia.cz

Hodinky váží 168 gramů a na displeji velkém 1,63 palce ukazují nejen čas, datum a počasí, ale také informují, když člověku dojde nová SMS či MMS, prostřednictvím fotoaparátu v pásku mohou pořizovat fotografie a díky zabudovanému mikrofonu a reproduktor může jejich majitel telefonovat, aniž by si vyndal smartphone z kapsy – spojení s telefonem je před bluetooth.

Pokud tedy brzy uvidíte na ulici někoho, kdo mluví se svými hodinkami, nejde o náhlou psychickou příhodu. Ten člověk jde prostě s trendem doby.