Odstartoval lifestylový web Ženy.cz, se sloganem Hýbeme světem, kromě vlastních materiálů bude přinášet obsah časopisů Moje psychologie, Dieta, OK! Magazine a F.O.O.D. téhož vydavatele CN Invest. „Nechceme kopírovat stávající weby pro ženy. Vidím velký potenciál v tom, přinášet více obsahu z reálného života,“ uvádí šéfka projektu Dita Křížová, jež do března dělala v digitálním týmu Českého rozhlasu. Projekt chce za rok získat půl milionu reálných uživatelů měsíčně.

„Byznys model vysílání v DVB-T není udržitelný“

Přechod na další generaci pozemního vysílání DVB-T2 má dle Novy a Primy zaplatit stát.

  • ČTK
  • 16. 04. 2016 08:10

Pozemní digitální televizní vysílání je pro komerční televize nejdražší distribuční cestou a pro dlouhodobé fungování budou muset změnit svůj obchodní model. Televize totiž musí platit značné částky pro zachování terestrické infrastruktury, což u jiných způsobů distribuce nemusí. V reakci na plány státu to uvedla televizní skupina Nova. V letech 2020 až 2022 přitom Česko čeká přechod na novou terestrickou platformu DVB-T2. Jeho financování by podle Novy i televize Prima měl zajistit stát.

„Za ostatní distribuční cesty přitom neplatíme, naopak nám umožňují generovat dodatečný příjem pro financování našeho programu a výroby,“ prohlásila Nova.

Kompletní prohlášení Novy

Obecně řečeno je DTT pro nás nejdražší distribuční platformou a ve stávající podobě se nejedná o dlouhodobě udržitelný obchodní model, protože musíme platit značné částky pro zachování terestrické infrastruktury. Za ostatní distribuční cesty přitom neplatíme, naopak nám umožňují generovat dodatečný příjem pro financování našeho programu a výroby. 

Přechod z DVB-T na DVB-T2 bude vyžadovat zásadní financování ze strany státu, tedy z peněz daňových poplatníků. Dochází tak ke zvýhodňování určité distribuční cesty oproti těm ostatním. U DVB-T2 zatím chybí dlouhodobě udržitelný obchodní model, jehož návrh očekáváme od operátorů.

Terestrické vysílání má v současnosti podíl na distribuci televizního signálu k divákům kolem 60 %. Zbytek připadá na kabelové, satelitní a internetové televize. Během přechodu na digitální vysílání v době zhruba před pěti lety podíl terestrického příjmu poklesl zhruba o 20 procentních bodů. Největší nárůst naopak zaznamenal satelit.

Podíl typu televizního signálu na příjmu v televziních domácnostech v ČR. Zdroj: Kontinuální výzkum 2007-2015, ATO-Nielsen Admosphere

Podíl typu televizního signálu na příjmu v televziních domácnostech v ČR. Zdroj: Kontinuální výzkum 2007-2015, ATO-Nielsen Admosphere

Přechod z DVB-T na DVB-T2 bude podle Novy vyžadovat zásadní financování ze strany státu, tedy z peněz daňových poplatníků. Dojde tak ke zvýhodňování určité distribuční cesty oproti těm ostatním. Návrh nového obchodního modelu, který by dlouhodobě fungoval, čeká od operátorů.

„Přechod na DVB-T2 je pro nás zásadní vynucená změna, proto očekáváme, že náklady související s přechodem na DVB-T2, včetně provozu přechodových sítí, budou hrazeny státem,“ uvedla Prima. Přechod na novou platformu by se měl podle televize odehrát co nejrychleji, ideálně během půl roku. Prima by uvítala, aby ministerstvo průmyslu a obchodu urychlilo přípravu přechodu a ujasnilo se, kolik bude multiplexů a komu je stát přidělí. „Jako televize se pak domníváme, že televizní trh z hlediska počtu kanálů je v České republice už plně saturován,“ uvedla televize.

Mládek pro oddálení přechodu

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) je nejvhodnější termín přechodu na DVB-T2 rok 2022, aby se domácnosti, kterých se přechod bude týkat, mohly na případnou výměnu televizních přijímačů nebo set-top-boxů připravit. Ministerstvo nebude výměnu televizních přijímačů finančně podporovat, ale bude se podílet na informační kampani, která bude nutnost pořízení nových koncových zařízení doprovázet.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu vyjde tomuto procesu vstříc jak informační kampaní, tak podporou certifikačního procesu, který by měl zajistit dostupnost vhodných přijímacích zařízení na trhu. Očekávám samozřejmě i spolupráci a podporu ze strany provozovatelů televizního vysílání, zejména České televize, operátorů vysílacích sítí i prodejců spotřební elektroniky. Zapojit by se měla i Česká obchodní inspekce, aby ochránila spotřebitele od nekalého jednání některých prodejců,“ uvedl Mládek.

Přechod na DVB-T2 si vyžádá chystané přidělení frekvenčního pásma 700 MHz pro rychlé mobilní sítě. Ve stávajícím standardu DVB-T by pak na zbývajících kmitočtech nebylo možné vysílat současné množství kanálů. Vedle radiokomunikačního účtu a státu by podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací Martina Gebauera další omezení spektra pro televizní vysílání bylo možné hradit z výnosu aukcí uvolněných kmitočtů pro mobilní sítě, podobně jako tomu bylo například v sousedním Německu.

České Radiokomunikace chtějí od září spustit certifikaci, která povede k označení televizních přijímačů schopných přijímat DVB-T2. „Ani kodek H.265/HEVC, s nímž se počítá pro vysílání DVB-T2 v České republice, nemusí být zárukou, že televizor vysílání regulérně rozkóduje,“ podotkl Marcel Procházka z Radiokomunikací.

Nielsen Admosphere zjistili, že průměrné stáří televizorů v českých domácnostech je nyní pět a půl roku, uživatelé televize nejčastěji mění po pěti až sedmi letech.