Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Co asi dělají chlapi v armykempu a co dnes dělají bývalí admani Maurer a Kratěna

Pavel má Grand-restaurant, Jiří vsadil na cooking show s Italem a Pohlreichem: realizují se jinde.

Odjel jsem na Duhovou kuličku a nestihl napsat Reklamní blok v termínu, ve kterém je dychtivě očekáván zástupy nedočkavých čtenářů.

Že nevíte, co to je? Nemyslím Reklamní blok, pochopitelně, ale Duhovou kuličku. To je mezinárodní reklamní festival, který funguje již 9. rokem souběžně s Mezinárodním festivalem filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Ale o tom raději až příště, až se mi to trochu srovná v hlavě a budu vědět, co s Kuličkou zamýšlejí organizátoři do budoucna.

Ještě předtím jsem se stihl projít projít v hostivařském lesoparku a nalezl jsem tam opuštěnou mýtinku a na ní lavičku s hromadou opuštěných, prázdných plechovek od gambrinusu. A hned se mi vybavila parta bodrých chlapů, která tu zřejmě – konečně – ztratila signál a pořádně si to tu užili…

Už byli pryč. Asi někde v „ármykempu“. Copak tam asi dělají? To se já, držitel modré knížky, asi nikdy nedozvím. Závist? Ale kdepak. Ať si to tam užijou, kreténi. Doporučoval bych třeba soutěž v tom, kdo nasbírá víc krve do ešusu.

A ještě předtím – v pátek – jsem stihl navštívit, poprvé v životě, pražský food festival. Manželka dostala dva lístky v práci. Další dva jsme zaplatili za děti a nakoupili Grandy – něco jako stravenky, za které okusíte vysokou gastronomii. Podotýkám, že za docela vysokou cenu.

Nebýt těch „volňásků“, tak mě tam asi nikdy neuvidí. Do Kolkovny, Kulaťáku a Intersparu můžu jít i jindy a nebude na mě pršet a nebudu stát fronty.

Jinak musím uznat, že program vypadal zajímavě a pár jídel od výborných šéfkuchařů by se také našlo. A navíc, co bych neudělal pro bývalého kolegu, Pavla Maurera, ze kterého se stal během těch let, co opustil reklamu, věhlasný gurmet, labužník a propagátor gastronomie…

Co vlastně dělají bývalí admani a co mají společného? Pavel Maurer má svůj výběr Grand-restaurant, či jak se to jmenuje. A pak je tu Jiří Kratěna (mimochodem právě on přivedl kdysi Pavla Maurera do reklamy), první a úspěšný ředitel, kreativní ředitel, majitel, spolumajitel spojený zejména s agenturou Young & Rubicam v první polovině 90. let.

Po delších peripetiích vsadil vše na formát ve světě oblíbený, na cooking show. A udělal dobře. I Češi milují vaření podle receptů, které vidí v časopisech nebo v televizi. Italové zase milují televizi a každý Ital chce být televizní star – tedy pokud nevyjde kariéra ve fotbale nebo motosportu.

Já bych si na Emanuela nevsadil, ale Jirka to dotáhl do konce a zrodil se úspěšný pořad S Italem v kuchyni. Teď se Zdeňkem Pohlreichem rozjel Šéfa na grilu a zdá se, že opět úspěšně.

Chuť jít za svým nápadem uplatňují bývalí admani jinde. Je to škoda, nebo by se dnes již v reklamě neprosadili? A není to jedno?

Důležité je řídit se svým instinktem a dokázat své nápady realizovat. Trochu si myslím, že v reklamě je to stále těžší. Možná proto se admani poohlížejí po jiných příležitostech, kde je uskutečnit můžou.