Národní knihovna České republiky po dohodě s kolektivním správcem autorských práv, agenturou Dilia nově shromažďuje jako vzorek údaje o výpůjčkách z 28 veřejných knihoven různých velkostí podle mezinárodního čísla knihy (ISBN).
Nesnáze s evidencí výpůjček
Evidence výpůjček má své úskalí, ačkoli je na první pohled jednoduchá. Už dříve došlo k pokusům publikovat žebříčky nejpůjčovanějších titulů z jednotlivých knihoven, ale výsledkem byla vždy velmi různorodá směsice staré a nové literatury, která se podstatně lišila knihovna od knihovny, a nebylo možné z toho odvodit nějaké závěry či trendy. Souvisí to s tím, že sbírky knihoven jsou značně odlišné, a to jak svým obsahem, tak svou velikostí i počtem exemplářů jednotlivých titulů, které je možno nabídnout čtenářům. Můžeme mít sebevětší bestseller, ale pokud ho knihovna nemá ve svém fondu, nemůže si ho obyvatel určité obce či města půjčit. Pokud má knihovna od určitého titulu pouze jeden exemplář, může ho mít půjčený pouze jeden čtenář a vedle toho může existovat fronta zájemců, kteří si daný titul chtějí půjčit, ale musí čekat měsíc či déle, než se kniha vrátí do knihovny.
Údaje o výpůjčkách z veřejných knihoven různých velkostí – například z Knihovny J. Mahena v Brně, z městských knihoven v Ostravě, Hradci Králové, ale také třeba z Dobrušky – podle dohody s Dilia a na základě ISBN umožňují zpětně dohledat podrobné bibliografické údaje o půjčovaných dílech. I tento způsob evidence výpůjček má svá úskalí a může být zdrojem nepřesností a nespolehlivosti. Například nelze tímto způsobem evidovat výpůjčky u knih, které ISBN nemají, což se v případě České republiky týká především vydavatelské produkce vydané před jeho zavedením, tj. před rokem 1989. Přidělování čísel ISBN je dobrovolné, a tak je ani dnes všichni vydavatelé nepoužívají. Může se také stát, že v určité knihovně není ISBN součástí katalogizačního záznamu, a v tom případě není výpůjčka evidována. Mohou se také objevit chyby v zápisu ISBN a potom není možné dohledat další údaje o knize.
Výpůjčky
Níže uvedené přehledy vycházejí z dat, která byla shromážděna za rok 2012. V loňském roce se ve všech veřejných knihovnách uskutečnilo celkem 43,5 milionů absenčních výpůjček. Předmětem analýzy bylo téměř 2,7 milionu absenčních výpůjček (bez prolongací a evidovaných prezenčních výpůjček), které se uskutečnily z 30.014 různých titulů. Z toho také vyplývá, že uvedený vzorek tvoří cca 6 % z celkového počtu výpůjček, které proběhly v knihovnách poskytujících služby veřejnosti.
Původní jazyková skladba výpůjček
Velmi zajímavá je například jazyková skladba původních děl. Půjčovaná díla z uváděného objemu titulů byla původně napsaná v 56 různých jazycích. Největší podíl (necelých 50 %) představovala díla vytvořená v angličtině, 34 % tvořila díla v češtině. Všechny ostatní jazyky tvořily pouze zbývajících více než 16 %, přičemž největší podíl měla díla německých autorů, následovala francouzská literatura a slovenská literatura. Všechny ostatní jazyky se potom pohybovaly již pod úrovní jednoho procenta.
Podstatné odlišnosti přináší originální jazyková skladba celkových výpůjček. Největší frekvenci (69 %) výpůjček zaznamenala díla britských a amerických autorů. Vedle toho výpůjčky českých autorů tvořily pouze 20 % z celkového počtu výpůjček, následovaly výpůjčky německých a francouzských autorů. Na úrovni více než jednoho procenta z celkového počtu výpůjček se pohybovala díla slovenských autorů. Následuje švédština, španělština, italština, polština a ruština. Ostatní jazyky tvořily celkově pouze jedno procento výpůjček.
Nakladatelé a výpůjčky
Na více než 30.000 různých vypůjčených titulů měla v roce 2012 největší podíl vydavatelská skupina Euromedia Group. Z produkce tohoto vydavatelství se alespoň jednou vypůjčilo téměř 3.000 titulů, druhé bylo nakladatelství BBart s téměř 1.500 tituly. Významný podíl na výpůjčkách měla i vydavatelská skupina Albatros Media – téměř 1.000 titulů. Do tohoto pořadí se zařadila i nakladatelství odborné literatury Grada, Portál, Nakladatelství Lidové noviny a Academia. Zajímavé je, že se stálému zájmu čtenářů těšila i produkce již neexistujícího nakladatelského domu Ivo Železný.
Lze také analyzovat podíl produkce jednotlivých vydavatelů na celkovém objemu výpůjček. Suveréně nejvíce se ve veřejných knihovnách půjčovaly knihy z vydavatelské skupiny Euromedia Group (téměř 450.000 výpůjček). S odstupem následuje Alpress (téměř 270.000 výpůjček) a BBart (více než 220.000 výpůjček). Výhradní vydavatelé odborné a naučné literatury se v tomto žebříčku neumístili na předních místech.
Existuje poměrně úzký počet titulů, které lze zařadit do kategorie „bestsellerů“; například pouze 781 titulů (tj. 2,6 % z celkového množství) bylo v roce 2012 půjčeno více než pětsetkrát. Na druhé straně této škály je cca 13.500 titulů knih (45 % z celkového množství), které byly vypůjčeny jednou až dvacetkrát. Do této kategorie patří především naučná a odborná literatura, poezie, klasická próza a další menšinové žánry.
Nejpůjčovanější čeští autoři
Nejpůjčovanějším českým autorem v roce 2012 byl spisovatel historických románů Vlastimil Vondruška, který má ve fondech sledovaných knihoven 25 svých děl. Následovala autorka dětské literatury Věra Řeháčková a Michal Viewegh, rovnež s 25 tituly. V níže uvedeném přehledů 20 nejpůjčovanějších spisovatelů převažují autoři literatury pro děti a mládež, autoři orientovaní na četbu pro ženy a autoři detektivek. Výjimkou v tomto ohledu je Karel Čapek.
Nejpůjčovanější knihy českých autorů
Nejpůjčovanější knihou českého autora roku 2012 byla Mafie v Praze od Michala Viewegha vydaná v roce 2011. Druhým nejpůčovanějším titulem byla kniha Eduarda Petišky Staré řecké báje a pověsti. Na třetím místě se umístilo drama Karla Čapka Matka. U obou těchto titulů je patrný vliv doporučované četby na školách. Do této kategorie nejspíše také patří Smrt krásných srnců od Oty Pavla. U ostatních titulů se již jedná o aktuální novinky vydané v posledních letech. Zde je nutno připomenout limit, který vyplývá z ISBN. U autorů, jejichž díla byla publikována již před zavedením ISBN v Česku, tedy před rokem 1989, nejsou započteny výpůjčky z jejich starších vydání.
Nejpůjčovanější zahraniční autoři
Nejpůjčovanějším zahraničním spisovatelem se stala autorka historické ságy Dynastie Morlandů Cynthia Harrod-Eaglesová (36 zastoupených děl) následovaná autorkou horrové a upíří literatury Charlaine Harrisovou. Opět jsou velmi silně zastoupeni autoři literatury pro děti a mládež, třeba rakouský spisovatel Thomas Brezina, J. K. Rowlingová, dále autorky dívčích romámů Jacqueline Wilsonová a Daisy Meadowsová. Umístění J. K. Rowlingové na 20. místě naznačuje možný pokles zájmu o Harry Pottera. Mezi převážně anglické autory se probojovala slovenská autorka ženské četby Táňa Keleová-Vasilková. Mezi autory najdeme klasiky detektivní literatury Agathu Christie, Eda McBaina, Jeffery Deavera, ale podstatně větší zájem je nyní o novější autory, třeba Jamese Pattersona a Mary Higgins Clarkovou. V kategorii horrorů, thrillerů a upíří literatury nechybí Joy Fieldingová, Lisa Jacksonová. Na předních místech nejčastěji půjčovaných děl se objevují autorky čtení pro ženy Danielle Steelová nebo Sandra Brownová.
Nejpůjčovanější knihy zahraničních autorů
Pořadí deseti nejpůjčovanějších titulů zahraniční literatury vede Alchymista brazilského autora Paula Coelha, za ním následuje švédský autor detektivek Stieg Larsson s nejpůjčovanějším titulem Muži, kteří nenávidí ženy. Stejný autor se v první desítce objevuje ještě s díly Dívka, která kopla do vosího hnízda a Dívka, která si hrála s ohněm. Na třetím a pátém místě najdeme dva díly historické ságy Dynastie Morlandů od britské autorky Cynthie Harrod-Eaglesové. Na čtvrtém místě je stálice všech žebříčků J. K. Rowlingová s knihou Harry Potter a kámen mudrců a od téže autorky na desátem místě ještě Harry Potter a relikvie smrti. Následuje dětský komiks Šmoulí olympiáda Belgičana Pierra Culliforda, následuje horror pro mladé dívky Stmívání od autorky Stephenie Meyerové.
Převzato z Literárních novin, autor Vít Richter