Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

ČT Déčko mělo první den podíl 2,5 %, ČT Art 1,3 %

Déčko se probudilo v sobotu 31. srpna v 6 hodin ráno

Déčko se probudilo v sobotu 31. srpna v 6 hodin ráno

Logo ČT Art a ČT :D dělalo - jako ostatní nové značky České televize - Studo Najbrt

Logo ČT Art a ČT 😀 dělalo - jako ostatní nové značky České televize - Studo Najbrt

Navzdory nedokonalému pokrytí dosáhl dětský kanál ČT Déčko v sobotu 31. srpna, v první den svého vysílání celodenního podílu mezi diváky staršími patnácti let 1,37 %, což je víc než Fanda a Smíchov a téměř tolik, co včera měly kanály Telka a Prima Zoom. ČT Art v celodenním průměru dosáhla na podíl 0,56 %.

V úvahu je třeba vzít specifické rozložení vysílací plochy. Oba kanály se dělí o jednu sadu frekvencí, Déčko vysílá od 6 do 20 hodin, a v tento čas mělo průměrný podíl 2,5 % (mezi dětmi od 4 do 12 let, na které cílí, dokonce 9,4 %). ČT Art se pak přihlašuje od 20. hodiny do zhruba 2. ranní – v této době včera zaujala 1,27 %, respektive 1,34 % v čase od 20 do 23 hodin.

Premiérové 22minutové Události v kultuře na ČT Art od 20 hodin vidělo 24.000 diváků (0,8 %), následný film Alois Nebel 54.000 (1,6 %), záznam Cimrmanovy hry Záskok pak 32.000 (1,3 %), Rockshow Paula McCartneyho 12.000 (0,9 %) a Hřmění Divadla Sklep 4.000 (0,4 %).

Dosah regionální sítě 7

Dosah regionální sítě 7. Kliknutím zvětšíte

Ukazuje to měření sledovanosti ATO-Mediaresearch.

Řada diváků se potýká s nedostupností signálu stanic v síti DVB-T, zemské digitální televize. Déčko a Art totiž vysílají v Regionální síti 7 podnikatele Radima Pařízka a ta dosáhne jen zhruba ke třem čtvrtinám diváků v Česku. Liberecko, Českolipsko, Sušicko, Znojemsko či Ostravsko jsou podle teoretického modelu téměř bez signálu.

Česká televize odkazuje diváky na alternativní způsoby příjmu jako satelit nebo kabel, plné pokrytí republiky slibuje zhruba do dvou let.

JAK ČT VYSVĚTLUJE NEDOSTATEČNÝ SIGNÁL NOVÝCH KANÁLŮ V DVB-T

Na otázky Médiáře v pátek odpověděla mluvčí ČT Alžběta Plívová.

Jak vysvětlíte platícím koncesionářům, že běžnou cestou (ne přes satelit, ne přes kabel, ne přes IPTV), že nové kanály pro ně zatím nebudou dostupné?

Stejně jako v případě startu ČT24 či ČT Sport musíme postupovat obezřetně s přihlédnutím k ekonomickým a technickým podmínkám. Zvážili jsme všechny možnosti a konzultovali jsme je s vedením ČTÚ a na základě jeho doporučení jsme využili možnost pronájmu části práv k regionálním kmitočtům různých regionálních sítí. Což je jediné, legislativně, technicky i ekonomicky dostupné řešení. Takto postavená virtuální síť (složená z jednotlivých regionálních subsítí) má plánované pokrytí 95 % a je realizovatelná v horizontu zhruba dvou let. Do té doby budeme zachovávat v potřebném rozsahu dětské vysílání i na ostatních programech ČT. Například Večerníček bude i nadále na ČT2. Tím plně respektujeme znění zákona. Skutečná realizace je závislá na jednotlivých regionálních provozovatelích, zda a v jakém časovém horizontu získají individuální oprávnění, což nebývá vzhledem k současné snaze vytvořit v EU urychleně digitální dividendu 2 a časté potřebě mezinárodní koordinace jednoduchý proces.

Není jisté, zda je správné označovat terestrické vysílání za běžnou cestu. V mnoha zemích Evropy tomu tak není a z pohledu odpovědného využívání peněz od koncesionářů je dokrývání terestrického vysílání až do úrovně 100 % extrémně neefektivní způsob distribuce. Alternativní možnosti příjmu jsou v celé Evropě považovány za zcela adekvátní řešení, zejména v různých krizových a přechodových situacích. Těm, kteří nebudou mít signál MPX1a dostupný, můžeme slíbit, že uděláme vše, abychom v onom horizontu dvou let dosáhli co největšího pokrytí obyvatel v souladu s plánovaným pokrytím 95 %. Bude to ale vždy záviset na dostupnosti potřebných kmitočtů a je jasné, že finální řešení přinese až ukončení procesu mezinárodní kmitočtové koordinace. Pak bude zřejmě ČR čekat nový proces přechodu na jiné standardy terestrického vysílání. Do té doby situace ideální nebude. Fyzikální vlastnosti šíření televizního vysílání a dostupnost kmitočtů jsou mimo kompetenci a možnosti ČT .

Bude se kvůli těmto dvěma novým kanálům rozšiřovat příslušná Regionální síť?

Jak už bylo uvedeno, je třeba mluvit o regionálních sítích a ne regionální síti. MPX1a je tvořen pronájmem k části práv k Individuálním oprávněním různých regionálních vysílatelů. Vzhledem k tomu, že však nechceme financovat výstavbu takových sítí, pronajímáme jen ty, které příslušný operátor zrealizuje. Všichni operátoři těchto sítí mají svůj program rozvoje. Na tomto základě lze dojít k závěru, že pronájmem jednotlivých lokalit různých operátorů lze pokrýt potřebných 95 % obyvatelstva ČR. Takže kvůli novým kanálům se z vůle ČT regionální sítě rozšiřovat nebudou. Ostatně ČT by ani neměla žádnou možnost si takové rozšíření vynutit, protože je většinou závislé na dostupnosti kmitočtů. Budeme využívat jen dostupné lokality a kapacity regionálních operátorů.

Kolik peněz do toho ČT vloží a kdy se dosáhne zákonné celoplošnosti, tedy 95 %?

Náklady na vysílání ČT se nijak zásadně nenavýší. Využije se jen část dříve dosažených úspor. Jedná se o dočasné a provizorní řešení a proto musí být i nízkorozpočtové. V případě dosažení pokrytí 95 % musí být cena na jeden program méně než poloviční než u základního MPX1. V přepočtu na 1 Mbit/sec se jedná o cenu srovnatelnou se současnou satelitní distribucí programů ČT. To je limit, přes který ČT nešla a ani v budoucnu nepůjde. Výstavba vysílacích sítí je složitý proces, jehož základem je dostupnost kmitočtů pro danou lokalitu. Pokud kmitočty k dispozici budou, pak lze podle našich zkušeností dosáhnout pokrytí během oněch zmíněných dvou let, v případě rychlé kmitočtové koordinace i zásadně dříve.