Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

ČT vrací z Déčka na Dvojku dětské víkendové pořady včetně Studia Kamarád

Déčko se probudilo v sobotu 31. srpna v 6 hodin ráno

Déčko se probudilo v sobotu 31. srpna v 6 hodin ráno

Po potížích s příjmem signálu nového veřejnoprávního kanálu Déčko ustupuje Česká televize od radikálních programových přesunů a na ČT2 vrací sobotní a nedělní dopolední blok dětských pořadů od 6 do 9 hodin. Ten se původně počínaje sobotou 7. září, respektive nedělí 8. září měl přesunout na Déčko. Ten ale řada diváků nemůže pozemní cestou naladit – buď proto, že k nim signál nedosáhne, anebo mají technické potíže.

ČT2 podle původních plánů v sobotu ráno vysílat třeba reprízu seriálu Jistě, pane premiére, Úsměvy Nataši Gollové či dokumenty, v neděli třeba dokument s náboženskou tématikou. Teď budou jak ČT2, tak Déčko dávat v sobotu i v neděli od 6.00 Macha a Šebestovou, od 7.30 Studio Kamarád, mezi tím animované seriály.

„Poté, co Česká televize vyhodnotila víkendové vysílání nových kanálů, vyplynulo, že některé domácnosti, přestože signál mají, programy ČT 😀 a ČT art zatím nenaladily. Česká televize se proto rozhodla, že vyjde dětem i rodičům vstříc a zařadí na přechodnou dobu na ČT2 i některé programy ČT :D, především oblíbené pásmo dětského vysílání v sobotu i v neděli mezi šestou a devátou hodinou ráno,“ potvrdila Médiáři mluvčí ČT Alžběta Plívová.

Ještě před spuštěním Déčka bylo rozhodnuto, že než se signál nového kanálu dostatečně rozšíří, souběžně na ČT2 zůstane třeba i Večerníček nebo ranní Kouzelná školka. „Na ČT1 najdou diváci i nadále víkendovou pohádku – v sobotu ráno a odpoledne a tradičně v neděli ve 13.00. Tu Déčko uvede v repríze následující pátek v 17.40,“ doplnila mluvčí.

Od soboty 31. srpna, kdy Déčko v 6 hodin ráno odstartovalo, si mnozí stěžují, že jeho signál nemohou naladit. Z pozemních stanovišť je totiž šířena v rámci Regionální sítě 7 firmy Progress Digital mediálního podnikatele Radima Pařízka, ta dosahuje pouze 82 % obyvatel Česka. Tento údaj Progress Digital potvrdil ve včerejším oficiálním prohlášení a tiskové konferenci v centru Prahy.

Pařízek se při ní před novináři podivil, proč diváci nemohou učinit aspoň minimální kroky v technickém vybavení, když už mají na výběr tolik nových kanálů. „V druhé vlně digitalizace jsme prostřednictvím nové alternativní sítě vysílačů významně rozšířili nabídku televizních kanálu v České republice. Jsem přesvědčen, že diváci pochopí, že všechny tyto kanály nemohou být šířeny prostřednictvím jediných, historicky vybudovaných vysílacích věží a věnují trochu pozornosti svým podmínkám příjmu, eventuelně technickému vybavení na své straně,“ prohlásil.

Regulační orgány už na špatný příjem Déčka (a programu ČT Art, který vysílá na týchž kmitočtech večer) zaznamenávají první vlnu stížností. „Velká“ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v dnešní tiskové zprávě uvedla, že jich obdržela deset, „malá“ Rada České televize mluví o stovkách.

„Důvodem jsou nepřeladěné přijímače či neupravené společné antény. Společná anténa přitom zajišťuje příjem 44 % domácností využívajících jako hlavní zdroj příjmu zemské vysílání,“ tvrdí nicméně ústy mluvčí Česká televize.

JAK ČT VYSVĚTLUJE NEDOSTATEČNÝ SIGNÁL NOVÝCH KANÁLŮ V DVB-T

Na otázky Médiáře v pátek 30. srpna odpověděla mluvčí ČT Alžběta Plívová.

Jak vysvětlíte platícím koncesionářům, že běžnou cestou (ne přes satelit, ne přes kabel, ne přes IPTV), že nové kanály pro ně zatím nebudou dostupné?

Stejně jako v případě startu ČT24 či ČT Sport musíme postupovat obezřetně s přihlédnutím k ekonomickým a technickým podmínkám. Zvážili jsme všechny možnosti a konzultovali jsme je s vedením ČTÚ a na základě jeho doporučení jsme využili možnost pronájmu části práv k regionálním kmitočtům různých regionálních sítí. Což je jediné, legislativně, technicky i ekonomicky dostupné řešení. Takto postavená virtuální síť (složená z jednotlivých regionálních subsítí) má plánované pokrytí 95 % a je realizovatelná v horizontu zhruba dvou let. Do té doby budeme zachovávat v potřebném rozsahu dětské vysílání i na ostatních programech ČT. Například Večerníček bude i nadále na ČT2. Tím plně respektujeme znění zákona. Skutečná realizace je závislá na jednotlivých regionálních provozovatelích, zda a v jakém časovém horizontu získají individuální oprávnění, což nebývá vzhledem k současné snaze vytvořit v EU urychleně digitální dividendu 2 a časté potřebě mezinárodní koordinace jednoduchý proces.

Není jisté, zda je správné označovat terestrické vysílání za běžnou cestu. V mnoha zemích Evropy tomu tak není a z pohledu odpovědného využívání peněz od koncesionářů je dokrývání terestrického vysílání až do úrovně 100 % extrémně neefektivní způsob distribuce. Alternativní možnosti příjmu jsou v celé Evropě považovány za zcela adekvátní řešení, zejména v různých krizových a přechodových situacích. Těm, kteří nebudou mít signál MPX1a dostupný, můžeme slíbit, že uděláme vše, abychom v onom horizontu dvou let dosáhli co největšího pokrytí obyvatel v souladu s plánovaným pokrytím 95 %. Bude to ale vždy záviset na dostupnosti potřebných kmitočtů a je jasné, že finální řešení přinese až ukončení procesu mezinárodní kmitočtové koordinace. Pak bude zřejmě ČR čekat nový proces přechodu na jiné standardy terestrického vysílání. Do té doby situace ideální nebude. Fyzikální vlastnosti šíření televizního vysílání a dostupnost kmitočtů jsou mimo kompetenci a možnosti ČT .

Bude se kvůli těmto dvěma novým kanálům rozšiřovat příslušná Regionální síť?

Jak už bylo uvedeno, je třeba mluvit o regionálních sítích a ne regionální síti. MPX1a je tvořen pronájmem k části práv k Individuálním oprávněním různých regionálních vysílatelů. Vzhledem k tomu, že však nechceme financovat výstavbu takových sítí, pronajímáme jen ty, které příslušný operátor zrealizuje. Všichni operátoři těchto sítí mají svůj program rozvoje. Na tomto základě lze dojít k závěru, že pronájmem jednotlivých lokalit různých operátorů lze pokrýt potřebných 95 % obyvatelstva ČR. Takže kvůli novým kanálům se z vůle ČT regionální sítě rozšiřovat nebudou. Ostatně ČT by ani neměla žádnou možnost si takové rozšíření vynutit, protože je většinou závislé na dostupnosti kmitočtů. Budeme využívat jen dostupné lokality a kapacity regionálních operátorů.

Kolik peněz do toho ČT vloží a kdy se dosáhne zákonné celoplošnosti, tedy 95 %?

Náklady na vysílání ČT se nijak zásadně nenavýší. Využije se jen část dříve dosažených úspor. Jedná se o dočasné a provizorní řešení a proto musí být i nízkorozpočtové. V případě dosažení pokrytí 95 % musí být cena na jeden program méně než poloviční než u základního MPX1. V přepočtu na 1 Mbit/sec se jedná o cenu srovnatelnou se současnou satelitní distribucí programů ČT. To je limit, přes který ČT nešla a ani v budoucnu nepůjde. Výstavba vysílacích sítí je složitý proces, jehož základem je dostupnost kmitočtů pro danou lokalitu. Pokud kmitočty k dispozici budou, pak lze podle našich zkušeností dosáhnout pokrytí během oněch zmíněných dvou let, v případě rychlé kmitočtové koordinace i zásadně dříve.