Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Ctrl+C

Hledáním inspirace začíná každý tvůrčí proces. Pokušení nelámat si hlavu vůbec je ovšem veliké. Na internetu dnes najdete cokoliv. Naštěstí i stránky, které upozorňují na zřejmé kopie.

Lámu si hlavu s tématem dalšího reklamního bloku. Nemám náladu na psaní, nic mě nenapadá a nejraději bych někde něco okopíroval… jenže na všechno se nakonec přijde, ať už jde o diplomku nebo jen o pitomý článek, který se vám nechce samotnému psát – viz kauza speciál Reflexu o Johnu Lennonovi.

Na druhou stranu mám alespoň zajímavé téma – kopírovaní. Hlavně pro ty, které by možná zajímalo, jak se kopíruje v reklamě. Hledat inspiraci je a vždy bylo naprosto běžné. Začíná tím každý tvůrčí proces, reklamu nevyjímaje.

Pokušení nelámat si hlavu vůbec je ovšem veliké. Na internetu dnes najdete cokoliv. Naštěstí i stránky, které upozorňují na zřejmé kopie, jako je Joe La Pompe. Vřele doporučuji!

Zajímavé na těchto stránkách je i to, že nalezená „dvojčata“ byla často opakovaně oceněna na nejprestižnějších reklamních festivalech, jako je například Cannes. Doufám, že to nesvědčí o toleranci kopírování, ale „pouze“ o nekompetenci porotců. I když i tato druhá možnost je dost děsivá, vzhledem k vysokým registračním poplatkům na takových festivalech.

Je tedy dobře, že díky podobným stránkám nakonec dojde i na ty „oceněné“ a příště si dají možná větší pozor.

Hranice mezi inspirací a kopií je díky informačním technologiím samozřejmě čím dál tenčí. Pokud hledáte inspiraci, pak chcete to, co už bylo uděláno před vámi posunout dál nebo použít v novém, nečekaném kontextu.

Pokud jste ovšem kreativci, a jste dobře placeni za to, že přijdete s originálními řešeními, je pouhé kopírování trestuhodné.