Pondělí 16. ledna přináší další televizní novinky. Na Primě to je premiérová, už 7. série gastroshow Ano, šéfe! se Zdeňkem Pohlreichem (od 21.30), na Nově krimiseriál Specialisté (20.20) a reality show Robinsonův ostrov (21.15). ČT1 pokračuje se Světem pod hlavou (20.00) a Trpaslíkem (21.00).

Další státní tendr padl, tušíme proč

Proč Horská služba zrušila i svůj druhý tendr. Jak se daří měření obsahu napříč médii. Redaktor Médiáře glosuje 47. týden v českém marketingu a médiích.

Horská služba. Foto: Profimedia.cz

Horská služba. Foto: Profimedia.cz

Týden poté, co profesionální Horská služba (obecně prospěšná společnost) zrušila jednu svou veřejnou zakázku, naložila stejným způsobem i s druhou. Ta se týkala realizace prezentačních akcí v horských střediscích a v krajských městech. Podobně jako v prvním případě padla podle všeho proto, že výsledky tendru včas neschválil nadřízený orgán Horské služby, kterým je ministerstvo pro místní rozvoj. Ale toto zdůvodnění je hodně jednoduché a leccos se za ním ještě skrývá. Jedna z agentur, která zvažovala účast ve výběrovém řízení, z něj totiž nakonec odstoupila a podala podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Důvod? Podle agentury to, že Horská služba požadovala v rámci prezentačních akcí vystavení své techniky, kterou ale údajně odmítla uchazečům poskytnout – měli si ji zajistit sami. A jediná organizace, která ji měla kromě profesionální Horské služby k dispozici, byla dobrovolnická Horská služba (občanské sdružení), s profesionály úzce personálně propojená. Ta techniku účastnícím se agenturám opravdu nabídla, ale podle stěžovatele za přemrštěných cenových podmínek. Pokud by tomu tak bylo, celé řízení by byla zkrátka taková malá domů. Zakázka nakonec padla, takže malá domů se nekoná, zúčastněné agentury však musí opět oželet čas a energii věnovanou veřejnému výběrovému řízení, které nedopadlo. Bylo by dobře, kdyby se těchto slabin státní a veřejný sektor už jednou vyvaroval.

*

Čtvrteční konference Forum Media, kterou pořádalo vydavatelství Economia, přinesla mimo jiné vzrušenou debatu na téma crossmediálního měření. Zúčastnili se jí zástupci výzkumných agentur, mediálních agentur, celoplošných televizí i internetové branže. 

Petr Miláček z Primy a Renata Týmová z ČT vysvětlili koncept měření videoobsahu.

Panelové diskuse na téma crossmediálního měření se zúčastnili i Petr Miláček, ředitel výzkumu FTV Prima, a Renata Týmová, ředitelka výzkumu České televize

Všichni zúčastnění se shodli na tom, že crossmediální měření je potřeba, ale že není jednoduché vytvořit takový výzkum, který dokáže značkovat obsah pro všechny druhy médií, v nichž ho lze sledovat, spojovat data v situaci, kdy jeden člověk sleduje víc médií najednou, a standardizovat a rozlišovat obsah na veškerých mobilních koncových zařízeních. Navíc důležitou roli hraje faktor času. V současnosti se pracuje na pilotním výzkumu, který realizuje TNS Aisa. Vlastní ostrý výzkum by měl běžet od roku 2018 do roku 2023. „Celý trh by měl tedy nadefinovat, co bude chtít za sedm let. Ale plánovat, co bude na internetu v roce 2023, je asi totéž, jako když po mně jedna korporace chtěla byznysplán pro příštích patnáct let,“ řekla na konferenci ředitelka Sdružení pro internetový rozvoj Kateřina Hrubešová.

A dodejme ještě jednu drobnost: zatímco na potřebě výzkumu se všichni shodli, na tom, kdo má být hlavním tahounem při jeho uvádění do praxe, už taková shoda nepanovala. Podle zástupců výzkumných agentur je to úkol pro mediálky. Mediálky argumentovaly zase tím, že způsob měření jejich klienty až tak moc nezajímá, protože pro ně je důležité znát odpověď na otázku, jak rozdělovat investice do jednotlivých médií, ale ne už tak to, jak se k odpovědi dojde. Mediální agentury by proto zatím spíš vyčkávaly, jak se média a výzkumníci z výzkumem poperou. A média a výzkumníci zase potřebují zadání od agentur a zadavatelů, co od výzkumu vlastně chtějí.