Pondělí 16. ledna přináší další televizní novinky. Na Primě to je premiérová, už 7. série gastroshow Ano, šéfe! se Zdeňkem Pohlreichem (od 21.30), na Nově krimiseriál Specialisté (20.20) a reality show Robinsonův ostrov (21.15). ČT1 pokračuje se Světem pod hlavou (20.00) a Trpaslíkem (21.00).

Diskreditoval reklamu. Teď předával Effie

Jednu z prestižních oborových cen letos předával Filip Brodan. Zakladatel a majitel dnes už neexistující firmy Bezreklamky, za kterou zůstaly tisíce podvedených spotřebitelů.

Filip Brodan (uprostřed) na vyhlašování cen Effie

Filip Brodan (uprostřed) na vyhlašování cen Effie. Foto: Tomáš Teglý

„Soud zjistil, že žalovaný smlouvu se žalobcem uzavřel tehdy, když za stěračem svého vozu nalezl letáček, v kterém se nabízel příjem z toho, že na jeho autě by mohla umístit svoji reklamu firma, on by pak za pronájem plochy obdržel peníze. Žalobce mu při uzavírání smlouvy slíbil, že žalovanému sežene firmu, která bude na reklamní ploše sebe inzerovat a za to žalovanému platit a ujišťoval ho, že se nestalo, aby jejich klient z toho neměl příjem. Žalovaný netušil, že na příslušné webové stránce případný zájemce o reklamu musí nejprve odkaz otevřít, před tím poslat placenou SMS. Když se dlouho nic nedělo a nikdo se neozýval, pokládal smlouvu za zrušenou, ustanovení o smluvní pokutě si nevšiml, respektive vycházel z toho, že se do takové situace nedostane, že mu budou platit za zprostředkování reklamy. Nepostřehl rozdíl mezi pasivní propagací reklamní plochy a mezi zajištěním zájemce o reklamní plochu, když mu žalobce sdělil, že se mu ještě nestalo, že by člověk, který plochu nabízel, z toho žádné peníze neměl… Z důkazů předložených žalobcem nebylo nikterak prokázáno, že by žalobce za celé předmětné období jakoukoli propagaci reklamní plochy zajistil. Ujednání o smluvní pokutě soud taktéž považuje za absolutně neplatné pro rozpor se zákonem i dobrými mravy. Bylo zjištěno, že žalobce vedl nebo v současnosti vedl řadu totožných sporů u různých soudů, námitky uplatněné žalovanými (klienty žalobce) jsou obdobného charakteru, je tedy na místě názor, že spor se žalovaným byl vyvolán úmyslně. Proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.“ Citace z rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne 29. dubna 2013.

„Soud má za to, že z celé smlouvy je jednoznačné, že tato je obsahově výrazně směřována v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Závazkem žalobce je pouhé pasivní zajištění propagace reklamy, nikoli samotná propagace. Žalovaný je dále povinen uhradit žalobci sjednanou částku bez ohledu na splnění povinnosti žalobcem. Nelze také přehlédnout, že smlouva je uzavřena na dobu určitou jednoho roku s automatickou prolongací, přičemž však je žalobce oprávněn smlouvu jednostranně vypovědět kdykoli bez udání důvodu, avšak žalovaný je povinen smlouvu vypovědět písemně doporučenou poštou, nejpozději 30 dnů před jejím ukončením… Citovaná ustanovení tedy soud shledává neplatnými.“ Citace z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. července 2012.

„Cena zboží nebo služby by se neměla propastně lišit od ceny srovnatelného zboží nebo služby vyskytujícího se na daném trhu. V souzené věci se však o propastný rozdíl jedná. Soud si pro srovnání vybral ceny inzercí dvou nejznámějších internetových portálů zabývajících se soukromou nabídkou zboží a služeb. Například poplatek za inzerci zboží a služby na portále aukro.cz je 10,- Kč. Na portále bazar.cz jsou inzeráty zveřejňovány dokonce bezplatně. Žalobkyně však za zveřejnění inzerce požadovala cenu ve výši 1990,- Kč za rok, a to dokonce i poté, co požadovala cenu ve výši 2390,- Kč za zpracování údajů potřebných pro umístění na internetových stránkách. Na první pohled je zřetelný přímo obludný rozdíl mezi srovnatelnými službami na trhu. Za této situace soud žalobu zcela zamítl.“ Citace z rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 9. listopadu 2012.

Velmi podobných rozsudků bychom mohli citovat víc: další pocházejí třeba z Mělníka, Jeseníka nebo přímo od Nejvyššího soudu.

Žalovanými byli ve všech případech lidé, kteří svého času uvěřili inzerci dnes už neexistující firmy Bezreklamky. Žalobcem byla tato firma. Majitelem a jednatelem Bezreklamek byl Filip Brodan.

Filip Brodan předával ve středu 2. listopadu 2016 jednu z cen v soutěži efektivity české reklamy Effie.

Podle Davida Ondrejkoviče, někdejšího představitele občanského sdružení Společná obrana, představovaly Bezreklamky vůbec nejrozsáhlejší spotřebitelský podvod, jaký kdy byl v Česku zaznamenán. Firma podle něj vedla od roku 2008 do roku 2012 vůči svým klientům na téměř 13.000 soudních sporů. „Žalobce [Bezreklamky – pozn. red.] postavil své podnikání výhradně na nekalých obchodních praktikách od samého počátku, žádné podnikatelské aktivity nevyvíjí… Tisíce sporů, které vede se svými klienty, byly z jeho strany vyvolány úmyslně, přičemž významnou část zisků žalobce tvoří právě navýšení finančního plnění na základě vyvolaných sporů,“ citoval okresní soud Praha – východ námitky jedné z žalovaných obětí, s nimiž se v rozsudku výslovně ztotožnil.

Jak celý „projekt“ fungoval? Bezreklamky řadu let inzerovaly telefonní čísla (mimo jiné je nechávaly napsaná na lístečcích za stěrači starších aut), na nichž pak jejich operátoři slibovali zákazníkům výdělek až několik tisíc měsíčně – prý za obsazení jejich volné plochy využitelné pro reklamu (například auta či plotu).

Firma ale nezprostředkovávala nikdy skutečnou reklamu. Jen zajišťovala nabídnutí reklamní plochy na svých internetových stránkách s minimální sledovaností. Bez jakékoliv záruky výdělku. A za tyto „služby“ požadovala víc než 3.000 korun v prvním roce s automatickým prodlužováním smlouvy, každý rok za 2.990 Kč. A peněz se domáhala hrozbami žalobou nebo žalobami samotnými. A protože cílila i na sociálně slabé lidi, kteří se neorientovali v právu a často se ani neuměli domoci právní ochrany, byla v tomto „způsobu podnikání“ dlouhá léta „úspěšná“. Bezreklamky se podařilo zastavit až díky aktivitě výše zmíněného sdružení, které začalo poškozené lidi zastupovat.

Psal jsem o Bezreklamkách několikrát (například na jaře 2013), potkal jsem se s Brodanem i osobně a vím, že umí být přesvědčivý. Nedokázal ale ani v rozhovoru, ani později u soudů doložit žádný z údajů, jimiž se snažil „podnikání“ Bezreklamek obhajovat. U okresního soudu v Praze například Bezreklamky předkládaly notářský zápis příbramského notáře Jiřího Šindeláře, který měl potvrzovat existenci klientů, kteří prostřednictvím této firmy získaly z pronájmu svých reklamních ploch nějaký příjem. Zápis však ve skutečnosti potvrzoval pouze to, že firma Bezreklamky tvrdí, že má v držení čestná prohlášení dotyčných osob, že si u společnosti vydělaly. Dotyčné osoby přitom v notářském zápisu reprezentovala pouze tabulka s iniciálami, nikoli skutečná jména. „Zástupce žalobce před notářem pouze prohlásil, že tyto spokojené zákazníky má, zatímco žalovaný předložil několikastovkový seznam osob s plným jménem, příjmením, telefonem, adresou i e-mailem, které jsou ochotny před soudem potvrdit, že se taktéž staly oběťmi nekalých praktik žalobce,“ zaznělo tehdy ze strany soudu. Jinými slovy – Bezreklamky nikdy nedoložily, že by měly byť jen jednoho jediného spokojeného zákazníka.

Dnes je Filip Brodan opět hodně aktivní, prezentuje se jako „konzultant v oblasti rozvoje a řízení týmů“, vystupuje jako spíkr na konferencích, kde hovoří o tom, jak důležitá je „znalost vnímání postojů zákazníka“, a v rozhovorech si stěžuje, že „v posledních pěti letech se výrazně ztrácí zájem o člověka“. Možná mu to tak připadá v důsledku toho, že v posledních pěti letech si soudy konečně na Bezreklamky došláply. Dík své aktivitě se Brodan se svou aktuální firmou stal i jedním z partnerů letošního 19. ročníku soutěže o efektivní reklamu Effie a mohl dokonce předávat jednu z cen.

Nelze asi úplně zazlívat organizátorům soutěže a pořadatelům slavnostního večera, že neznali jeho minulost, už proto, že stopy po Bezreklamkách ve veřejném prostoru rychle mizí a Brodan se jimi při jednání o partnerství se soutěží rozhodně nepochlubil. Přesto však tento člověk nikdy neměl vystoupit na témže pódiu, na němž například Martin Štěpánek přebíral čestné ocenění Adman za svou celoživotní práci a na něž si lidé z české reklamy a marketingu chodili pro uznání za své kampaně, na nichž nechali spoustu záslužného úsilí.

Čestný titul Adman si za přínos české reklamě odnesl Martin Štěpánek

Čestný titul Adman si za přínos české reklamě odnesl Martin Štěpánek. Foto: Tomáš Teglý

Nemělo se to stát. Ale když už se to stalo, nemělo by se to aspoň opakovat. Filip Brodan nepatří do světa české marketingové komunikace. Ani do světa reklamy. Protože tyto světy v očích desítek tisíc lidí zdiskreditoval jen jako formu zákeřného organizovaného podvodu. Nepochybuji o tom, že je schopný. Problém je, čeho.