Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Exilový Západ je komplet na webu

  • ČTK
  • 21. 05. 2014 13:40
Exilový Západ poprvé vyšel v roce 1979. Repro: ustrcr.cz

Exilový Západ poprvé vyšel v roce 1979. Repro: ustrcr.cz

Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil kompletní elektronický archiv jednoho z nejvýznamnějších exilových časopisů Západ. Ten se věnoval zejména politickým tématům, sledoval vývoj ve východní Evropě a hlavně v komunistickém Československu, prostor dával i literatuře a umění.

První dvouměsíčníku vyšlo v květnu 1979, před 35 lety v Kanadě. Tehdy jej obdrželi předplatitelé torontského nakladatelství ’68 Publishers spisovatele Josefa Škvoreckého a jeho manželky, prozaičky a překladatelky Zdeny Salivarové. Vycházel ve vydavatelství Collegium Bohemicum v kanadské Ottawě. I přesto, že nebyl do komunistického Československa zasílán v takovém množství jako třeba Listy a Svědectví, patřil zde k nejznámějším exilovým periodikům. Četli jej především disidenti.

„Časopis se již po několika číslech těšil velké přízni čtenářů a byl postupně posílán do okolo padesáti zemí,“ uvedl k časopisu jeho šéfredaktor Miloš Šuchma, který inicioval digitalizaci. Na ní se podílela knihovna Libri Prohibiti, kde jsou uložena všechna vydaná čísla Západu. Po sametové revoluci se redakce časopisu přestěhovala do Československa, poslední číslo vyšlo v roce 1993.

Zájemci o eletronickou verzi si mohou listovat v 86 číslech a jednom anglickém vydání z roku 1982, celkem jde o více než 3.300 stran. Pro snazší přehlednost připravil ústav index vydaných článků a přispěvovatelů z let 1979 až 1984.

Západ patřil k nejvýznamnějším exilovým časopisům, protože si podle historika Petra Blažka dokázal udržet po celou dobu vydávání vysokou kvalitu příspěvků a redakčního zpracování a věnoval se i aktuálnímu dění. „Vzhledem k tomu, že do něho přispívali velmi kvalitní autoři, je dnes zajímavý nejen pro historiky,“ uvedl.

Jde o třetí exilové periodikum, které ústav pro studium totality digitalizoval. Předtím zveřejnil časopisy Čechoslovák v zahraničí (1949-1968) a Listy (1970-1989). Dostupný veřejnosti je i archiv vysílání české redakce Rádia Vatikán (1950-1992).