Triviální odpověď – protože se z ní mnoho dozvědí. Tím nemám na mysli informační nebo vzdělávací hodnotu televizních pořadů, ale informace určené přímo a výhradně jim, týkající se mnohdy života či smrti.

Před nějakou dobou byl v Itálii novelizován trestní zákoník. Článek 41 a má zamezit kontaktům mezi zatčenými a odsouzenými mafiánskými šéfy a jejich podřízenými. Prostě by nemělo být možné, aby nějaký kmotr dál řídil své impérium z vězeňské cely, rozhodoval o potrestání zrádců, plánoval kriminální operace.

Na základě zmíněného článku jsou nyní mafiánští šéfové striktně izolováni od okolního světa – nemají povoleny žádné telefonáty, žádné balíčky a návštěvy jsou jen velmi omezené a pouze rodinných příslušníků. I s těmi je ale potíž – někteří mafiáni například využívali své děti jako nic netušící poslíčky zpráv s příkazy podřízeným nebo s informacemi od nich.

Ukázalo se, že televize nabízí možnost, jak tento striktní režim obejít. Přinejmenším se našel způsob jednosměrné komunikace – tedy ze svobody do věznice. Italská veřejnoprávní televize Rai Due vysílá pravidelně živou show, věnovanou fotbalu. Jmenuje se Quelli che il calcio a je mimořádně populární. Mimo jiné umožňuje divákům, aby spolu komunikovali prostřednictvím SMS – ty jsou zobrazovány na liště, umístěné ve spodní části obrazovky.

A právě tak dostávali mafiáni důležité zprávy – stačilo dohodnout kód a pod zdánlivě nevinnou SMS znějící třeba „Všechno OK, Paolo“ se mohla skrývat zpráva o úspěšné likvidaci důležitého svědka.

O tomto způsobu nepovolené komunikace informoval v minulých dnech italský parlament státní zástupce Enzo Macri, který je mimo jiné místopředsedou parlamentní komise pro boj s mafií. Přišel na něj náhodou – v dopise jednomu z odsouzených mafiánů si povšiml zvýrazněného doporučení ke sledování oblíbené fotbalové show.

Možná se to zdá být příliš fantastické a nevěrohodné. Těm, co pochybují, je lze připomenout třeba příběh kalábrijské rozhlasové stanice Radio Olimpia. Tu totiž před časem koupila společnost, napojená na zdejší odnož mafie, zvanou ‘Ndrangheta. Rádio i nadále vysílalo svůj běžný program, ale hity pop music byly v programu řazeny v určitých časech za sebou podle dohodnutého principu – kódu, který sděloval zasvěceným posluchačům důležité informace. Podobně jako SMS v televizi. Po rozsáhlé razii proti mafii bylo rádio letos v dubnu zastaveno.

A jak reagovali producenti pořadu Quelli che il calcio? „Samozřejmě jsme o tom, že jej mafiáni využívají ke komunikaci, nic netušili,“ řekla deníku Guardian moderátorka Simona Ventura. „Naše show se vždycky líbila všem – od teenagerů přes akademiky až po důchodce a jak teď zjišťuji – také mafiánským bosům a jejich rodinám.“

Možná je to zdánlivá kuriozita, jakých se v mediálním světě najde vždycky dost a dost. Ale i přesto se týká jedné etapy dějin televize, která ukázala, že představy vysílatelů, naděje výrobců přijímačů a analýzy expertů se mohou krutě míjet s realitou, pokud zapomínají na jednu a to možná nejdůležitější vlastnost průměrného televizního diváka a tou je lenost.

Televize je nejpasivnější médium ze všech. V podstatě desítky let nenutilo nikoho k žádnému aktivnímu přístupu (přepínání programů k aktivitě opravdu nepočítám). A najednou se v druhé polovině 90. let většina televizní branže nadchla pro něco, co vyžadovalo od diváků zcela odlišný způsob chování. Vzpomene si ještě někdo na smělé vize interaktivní TV? Na možnosti, které divákovi z televizní obrazovky udělají nákupní košík, školní třídu nebo videoknihovnu? Já ano. Byl to také jeden z argumentů, proč je důležité přejít na digitální pozemní vysílání.

Dnes už víme, že maximum aktivity, které lze od většiny diváků očekávat (mimo nákupů před obrazovku, které ale fungovaly a fungují i bez interaktivity), je hlasování v různých soutěžích a i to provádějí prostřednictvím dálkového ovládání, takže příliš námahy to nevyžaduje. Žalostné zbytky smělých vizí o interaktivitě tedy zachraňují SMS, které se objevují na obrazovkách. I když některé z nich bohužel slouží mafii.

Prodejny Albert trvale snižují ceny zhruba dva a půl tisíce položek nejprodávanějšího zboží (kávy, másla, piva, pečiva, vajec či mléčných výrobků) a prodlužují otevírací dobu svých supermarketů (od 7 do 20 hodin, nově budou všechny otevřeny každý den, tedy i v sobotu a neděli), údajně v reakci na životní styl své klientely.

Změny zaváděné od pondělí 30. srpna podporuje kampaň nazvaná „To oceníte – dlouhodobě snižujeme ceny“, která bude probíhat jak v obchodech (trvale zlevněné zboží bude na regálech označeno výraznou červenou kartičkou), tak v ulicích a médiích.

Vznikla pod vedením marketingové ředitelky značky Albert Zlaty Ulrichové. Za samotnou kampaní stojí agentura LOWE Praha, televizní spoty režíroval Tomáš Mašín, fotografem printové kampaně byl Goran Tačevski, autorem komiksů je Bohumil Fencl.

Agent Super C z kampaně Albertu

„Jejím nejvýraznějším prvkem jsou cenoví agenti Super C v červených uniformách, kteří monitorují ceny v konkurenčních prodejnách a následně upravují ceny nejprodávanějších výrobků v prodejnách Albert na úroveň nejnižších konkurenčních cen,“ sdělil tiskový mluvčí Albertu Lukáš Hora.

První vlna kampaně začala již na začátku prázdnin, kdy se v prodejnách Albert začaly objevovat výrazné in-store komunikační materiály. Druhá vlna kampaně odstartovala v podobě „demonstrace za snížení cen“, která se uskutečnila ve čtvrtek 26. srpna v Praze. Do ulic při ní vyrazily stovky cenových agentů, kteří vyjádřily nespokojenost s cenami potravin a zároveň odhodlání s tímto stavem něco dělat.

S reklamní kampaní se zákazníci setkají během následujících několika týdnů například v rámci televizních a rádiových spotů, tištěných inzerátů, reklamních bannerů na internetu. Cenové agenty lidé uvidí také na billboardech, bigboardech, ve vozech MHD a na lavičkách nebo pouličním osvětlení.

Albert, maloobchodní značka nadnárodní společnosti Royal Ahold se sídlem v nizozemském Amsterdamu, tvoří jednu z největších maloobchodních sítí v České republice. Jejím základem je 223 supermarketů, 55 hypermarketů a 23 benzinových stanic. Přes 13 500 zaměstnanců prodejen Albert obslouží ročně přes 200 milionů zákazníků.

V rámci projektu Bertíci Albert věnoval více než 67 milionů korun na projekty vzdělávání a osobního rozvoje dětí v dětských domovech a dalších sociálních institucích.

Rozhlas web vytvořený vlastními silami spustí už zítra a veřejně jej představí v říjnu po měsíčním testování na vybraných školách. Televize, která rok 2010 vyhlásila „rokem dítěte“, nemá ještě ani na konci devátého měsíce jasno, kdo ji ho měl býval vyrobit.

Český rozhlas: poznání, rady etické i sexuálně výchovné

„Dětský web zřizujeme proto, že v současné situaci je na internetu Českého rozhlasu velká díra, co z programu prezentujeme pro různé věkové kategorie,“ přiblížil minulý týden před rozhlasovou radou šéf internetu veřejnoprávního rádia Alexandr Pícha. Mezi pohádkovým Webíkem pro nejmenší a Radiem Wave podle Píchy pro lidi ve věku od 10 do 18 let na webu Českého rozhlasu „vůbec nic není“.

„Nejde v pravém smyslu o samostatný web, ale o soubor jednotlivých aktivit, které budou pod jednou střechou. Hlavní bude převést rozhlasový pořad Domino také na internet,“ uvedl dál Pícha. Měl by zastřešit i další aktivity „jako je činnost Dismančat a Dětského pěveckého sboru“.

Na plnění obsahu se tak mají podílet jak redakce Českého rozhlasu 2 – Praha, tak třeba digitální stanice Leonardo, zaměřené na vědu a techniku. Plánováno je provázání se sociálními sítěmi.

Na základě vlastního anketního výzkumu na školách a podobného výstupu, provedeného Českou televizí, rozhlas vymezil několik oblastí, jimž se chce na dětském webu věnovat.

„Bude to oblast poznání, v níž budeme dětem transformovat naše vysílání o vědě, technice, přírodě. Potom to budou odborné rady dětem pro domácí násilí, v sexuální oblasti, problémy dětí ve škole. Potom to bude zapojení programu, které má ministerstvo školství na etickou výchovu ve školách. Potom svět nekomerční kultury, Dismančata, Dětský pěvecký sbor, i Wave. A samozřejmě podcast, gros rozhlasových pořadů, k nimž se paradoxně děti vůbec nemohou dostat, ačkoli tato věková skupina je na internetu vůbec nejčastější,“ vyjmenoval šéf internetu.

Kvůli ekonomické situaci se rozhlas rozhodl web technologicky vyvíjet vlastními silami, nepočítá s extra náklady na nové pracovní síly. “Budeme se snažit bimedializovat práci rozhlasových redaktorů,“ prohlásil Alexandr Pícha. Další, ověřovací výzkum, který má opět následovat po neveřejném spuštění na pražských školách a jedné mimopražské, rozhlas rovněž plánuje zvládnout sám.

„Start tohoto webu bude 1. září, adresa bude veřejně přístupná, aby se do něj mohli dostat žáci škol, které se zúčastní výzkumu, nicméně tento web nebudeme propagovat a nebudeme o něm veřejně mluvit. Veřejně by měl být prezentován 2. října, kdy se spustí celý web Českého rozhlasu v nové podobě a struktuře,“ dodal.

Česká televize: externí dodavatel stále nevybrán

Kostlivec ze skříně vypadl v tomto směru v České televizi. Ta letošní rok vyhlásila ve vysílání „rokem dítěte“ a v tomto směru uzpůsobila i část vysílaného programu, vyrobila na téma upoutávky. Součástí tematického roku měl být i web určený dětem. Je však posledního srpna a veřejnoprávní televize pořád neví, kdo bude web vyrábět a zda vůbec.

Dodavatele se totiž rozhodla vybrat externího a ve výběrovém řízení na „návrh zábavně vzdělávacích webových stránek České televize určených dětem“ – s maximálním plněním 3,5 milionu korun -, to ale vyhlásila pět měsíců po začátku tematického roku dětí, konkrétně 14. května. Firmy se mohly hlásit do 27. května, teprve 18. srpna proběhlo v dvoukolovém tendru otevírání obálek, teď dobíhají odvolací lhůty.

„Ano, výběrové řízení se zahájilo k ‘roku dítěte’,“ potvrdil serveru Médiář.cz obchodní ředitel ČT Robert Kvapil, „ale vzhledem k tomu, že Česká televize prochází restrukturalizací, necháme výběrové řízení doběhnout a na základě příslušně zvolené strategie nových médií se rozhodneme, jak s dětským webem naložíme, zdali jej budeme dál rozvíjet, nebo ne.“

Zatímco totiž výběr dodavatele dětského webu stále neskončil, ČT mezitím k 1. srpnu zřídila útvar nových médií (vede ho bývalý ředitel zpravodajství Milan Fridrich), který má zastřešit a koordinovat veškeré internetové aktivity veřejnoprávní televize.

Ten teď určí celkovou strategii, podle Kvapila se přitom interaktivních produktů pro děti obecně nezřekne. Je ale možné, že služeb vítěze tendru, který dávala dohromady končící ředitelka programu Kateřina Fričovou s úsekem strategického rozvoje (tehdy pod vedením Pavla Krumpára), oddělení nových médií nevyužije.

Nynější obchodní ředitel Kvapil přiznává, že v tomto případě došlo k „selhání komunikace mezi marketingem, obchodem a programem“. “Jako člen managementu to považuju za chybu a je to jenom důkaz toho, že určitá část restrukturalizace programu, která se teď provádí, má velký smysl, protože komunikace mezi útvary nebyla na optimální úrovni,“ řekl.

HN z 23. srpna (repro: artalkweb.wordpress.com)

Minulé pondělí se Hospodářské noviny rozhodly zpestřit svoji titulní stránku zprávou „V Káhiře ukradli obraz van Gogha za 55 milionů dolarů”, kterou doplnily reprodukcí obrazu s vázou plných vlčích máků. Z hlediska art directora listu to nebyl špatný nápad – sytá červeň v pravém horním rohu stránky přitahovala pozornost čtenářů, a kromě toho dobře ladila se seriózní modří a šedí grafického designu HN.

Mělo to však jednu drobnou chybu. Obraz, který v Káhiře ukradli, byl zcela jiný než ten, jehož reprodukci Hospodářské noviny otiskly. Vydal jsem se po stopách tohoto omylu, abych skončil u starého známého nešvaru online žurnalistiky – povrchní recyklace obsahu na síti bez nezbytného prověření zdrojů.

Obrázek 1: vyhledávání Google

Podle mého názoru celý omyl vznikl tím, že redaktor zadal do vyhledávače Google slova „poppy flowers van Gogh“. Tam našel placený, a tím pádem do čela postavený, odkaz (obr. 1) na server paintinghere.com, jenž nabízí právě onu reprodukci (obr. 2) publikovanou v HN, která však s obrazem z Káhiry nemá nic společného.

Obrázek 2: první nalezený odkaz

Po nepravých vlčích mácích jako první u nás sáhl už v sobotu 21. srpna večer server Lidovky.cz, který agenturní zprávu zveřejnil na webu ještě před ČTK a Mediafaxem. O půlnoci se k Lidovkám přidal server iHNed.cz – opět s nepravými vlčími máky. V neděli ráno pak zprávu o krádeži v Káhiře na Aktualne.cz ilustroval opět nesprávný obraz.

Česká média ovšem nebyla jediná, která se nechala zmást placeným odkazem na Googlu, jak se dá zjistit s pomocí slov „van Gogh Cairo museum“ zadaných do vyhledávače obrázků. Mýlil se například i britský Daily Mail, který zprávu publikoval v sobotu večer.

Obrázek 4: blogy inspirovala AFP

Na amatérských webech se objevily i další varianty vlčích máků (obr. 3), z nichž některé údajně měly původ u francouzské tiskové agentury AFP (obr. 4).

Nicméně zahraniční profesionální weby svůj omyl velmi rychle odstranily. Z průběhu diskuse pod zprávou Daily Mail se dá dovodit, že už v neděli v poledne vlčí máky tady zmizely a nahradil je jiný van Goghův obraz.

Obrázek 5: ty pravé vlčí máky

České profesionální weby však zavádějící obrazovou informaci ponechaly beze změny. Co hůře – editor Hospodářských novin si falešné vlčí máky vybral na titulní stranu pondělního vydání, přestože na rozdíl od svých spěchajících internetových kolegů měl v průběhu neděle možnost v klidu si ověřit, jak ukradený obraz z káhirského muzea doopravdy vypadá (obr. 5). Stačilo pozorně sledovat obrazový šot ve večerních Událostech ČT.

Přitom na internetu se dá poctivou a důkladnou rešerší zjistit celá řada dalších detailů: například, že ukradený obraz se původně jmenoval Váza s vistáriemi či Váza s květinami, a že ho v káhirském muzeu vedou pod názvem „Vlčí máky“ proto, aby se odlišil o řady dalších zobrazených váz s květinami nesoucími van Goghův podpis.

Někdo může namítnout – svět se nezboří kvůli jednomu omylu, který navíc nemá pro náš praktický život žádný význam. Možná, že by skutečně nestál za řeč, kdyby nebyl viditelnou špičkou ledovce, důkazem toho, jak se v redakcích pracuje se zdroji informací, a to i v případech, kdy tyto informace – na rozdíl od van Goghova obrazu – mohou být pro veřejnost životně důležité. Namísto cíleného hledání podloženého znalostí informačních zdrojů se redaktoři a editoři dostávají – buď svojí neznalostí, nebo kvůli časové tísni – do vleku vyhledávačů, u nichž sahají po „první dobré,“ lépe řečeno „první pravděpodobné,“ aniž by jejich přesnost a kvalitu dále prověřovali.

Co hůře – omyly se v českých médiích většinou neopravují, čímž se zmnožuje množství nespolehlivých a zavádějících zdrojů informací, dnes tak snadno dostupných prostřednictvím vyhledávačů nebo textových databází.

Není přece žádná hanba chybu a omyl opravit. Naopak, kdyby existovala v našich médiích pravidelná rubrika „Opravy“, jako ji má například New York Times, moje důvěra ve spolehlivost českých deníků a časopisů by jedině vzrostla.

Bouřlivě se rozvíjející oblast marketingu v sociálních sítích přiblíží příští čtvrtek pražská odborná konference Social Marketers Summit. Cílem jednodenní akce, která proběhne ve Slovanském domě, je odpovědět na otázky spojené s marketingem v komunitním prostředí.

Máme tři cíle: věnovat marketingu v sociáních sítích čas a prostor, který si podle nás zaslouží. Zvýšit celkovou úroveň znalostí oboru u nás. A umožnit příjemné setkání všech, kteří využívají sociální média ke své práci, ať už jsou uživateli nadšenými nebo skeptickými,“ přibližuje jeden z organizátorů Jakub Svoboda z firmy Falanxia. Druhým je Pavel Hacker, pracující ve vlastní společnosti Viral Boooster.

Jsou komunity vhodné pro mou značku? Která z komunitních služeb je právě pro mě vhodná – Facebook, Twitter, Linkedin, Lidé, Líbímseti? Jak mám reagovat na negativní odezvu v komentářích? Jak mám měřit a vyhodnotit úspěch či neúspěch? Všechna tato témata zohlední ve svých prezentacích řečníci z Česka i ze zahraničí.

• Ze Spojených států přijede promluvit Erica Swallow, která pracuje v celosvětově známém online periodiku Mashable.com, z Německa pak Thorbjörn Warin ze společnosti wooga, která je jedním z největších evropských producentů komunitních her. Erica si připravila prezentaci na téma rozvíjejících se, dosud nepříliš známých komunitních služeb, Thorn rozebere problematiku herního průmyslu v sociálně-mediálním prostředí.
• Josef Šlerka, ředitel vývoje Ataxo Interactive poskytne marketérům návod na to jaké otázky klást při marketingovém působení v sociálních sítích.
• Tomáš Hodboď z České televize bude hovořit o propojení televizního vysílání a Facebooku, Pavel Hacker s Markem Prchalem rozeberou oblast public relations a péče o značku na příkladu politických kampaní z jara letošního roku.

Program tak bude věnován všem hlavním oblastem komunitního marketingu: public relations a ochraně značky v prostředí sociálních médií; současnému stavu sociálních sítí a kreativních možnostech, které skýtají. V neposlední řadě pak možnostem monetizace, ROI a s ní spojené oblasti analýz a zpracování dat, jejímž jsou sociální média kvalitním zdrojem.

Konference je určena všem marketérům, novinářům a podnikatelům, které zaujala oblast sociálních médií a v tomto relativně novém odvětví se chtějí zorientovat, nalézt odpovědi na své otázky a případně i partnery, se kterými své projekty realizovat.

Zvýhodnění na vstupním poplatku ve výši 70 % standardní ceny budou vybraní bloggeři. Informace o akci naleznete na jejím webu, na Facebooku nebo na Twitteru.

Zájemci o to zhlédnout talentovou show včera zpočátku věřili lídrovi trhu Nově, postupně ale zjišťovali, že tržní dvojkaPrima přišla s poutavější podívanou.

Tak se dá shrnout průběh večerejší sledovanosti v hlavním vysílacím čase. Zveřejnila ho televize Prima, která úvodním dílem své show Česko Slovensko má talent lákala průměrně 29,88 % lidí u televizních obrazovek, tedy 1,141 milionu lidí.

Konkurenční Nova výsledky zatím nezveřejnila, podle serveru DigiZone.cz zaujala zhruba o dvě stě tisíc lidí víc, konkrétně 1,336 milionu, při podílu 35,96 %.

Skupina PPF uzavřela dohodu s investorem, Richardem Benýškem, který od ní odkupuje společnost PPF Media. Ke změně vlastníka dochází k dnešnímu dni, následně bude změněn rovněž název i orgány firmy. Podrobnosti transakce se po dohodě obou stran nezveřejňují.

Po analýze zhruba roční pilotní fáze vyhodnotila Skupina PPF mediální projekt hyperlokálního zpravodajství a rozhodla se jej nadále neúčastnit. V projektu Naše adresa nahradí Skupinu PPF nový investor, jenž o něj projevil zájem.

Rozhodnutí Skupiny PPF odprodat firmu PPF Media je motivováno především nově koncipovanými investičními pravidly, která odrážejí příklon Skupiny k větším, konzistentním investicím v hodnotě nejméně 100 milionů eur.

Pilotní projekt, během něhož PPF Media provozovala internetové stránky hyperlokálního zpravodajství a vydávala na ně navazující týdeníky v sedmi regionech ČR, nenaplnil parametry komerční návratnosti, na které Skupina PPF cílí.

Evžen Hart, člen vrcholového vedení PPF a předseda představenstva PPF Media, uvedl: „Povinností každého investora je zhodnocovat vložené prostředky. Skupina PPF je v tomto ohledu sama na sebe velmi náročná. Dnes opouští menší projekty a soustřeďuje se na větší kapitálové účasti.“

„Tým PPF Media se s obrovskou energií pustil do budování regionální sítě webů a novin, do projektu, jenž se stal v České republice unikátním a hojně napodobovaným. Za toto úsilí patří poděkování špičkovým profesionálům v oblasti médií, které kolem projektu Naše adresa shromáždil Roman Gallo.“

Vlajková loď veřejnoprávního rozhlasu Radiožurnál má problém s odpoledním vysíláním. Zatímco ráno mezi sedmou a devátou hodinou si stanice drží maximální poslechovost, konkrétně kolem 220 tisíc posluchačů, odpoledne postupně spadne až na zhruba 130 tisíc. Rok od roku je přitom zájem posluchačů menší.

„V čase mezi 15. a 18. hodinu chceme získat o 50 tisíc posluchačů víc,“ plánuje proto ředitelka zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hana Hikelová. Programové změny zaváděné od 1. září představila na dnešním pražském setkání s novináři.

„Potřebujeme posílit zpravodajské prvky a zpřehlednit vysílání,“ plánuje Hikelová. Pomoci mají tzv. záchytné body, pevné pravidelně se opakující prvky v programu, na něž si posluchači mohou snadno zvyknout. Počínaje 1. zářím to budou:

• 16.00 Zprávy o čtvrté – zhruba osmiminutová relace, údajně hodně postavená na reportérech v terénu. Snaha přitom bude mluvit co nejsrozumitelnějším jazykem.
• 17.00 Dvacet minut Radiožurnálu se přesouvá o půlhodiny dřív z půl šesté. Vedle Martina Veselovského začala místo Heleny Šulcové, která odjíždí na stipendium na univerzitu v Bonnu, moderovat Štěpánka Čechová
• 18.00 Zprávy o šesté – desetiminutový zpravodajský souhrn dne, později se pokračuje v duchu dosavadních Ozvěn dne

Cílem je zároveň odlehčit odpolední proud od těžkých zpráv, které mají mít místo už jen v blocích po celé. Do odpoledním proudu mají patřit lehčí aspekty aktuálního dění. „Program okolo nebudou tvořit jen těžká témata, například politická, ale více zajímavostí, informací o cestování a podobně,“ oznámil rozhlas.

V důsledku změn bude i hlavní zpravodajská relace Polední Ozvěny dne přejmenovaná na Zprávy o dvanácté.

Na úspěchu zaváděných změn přitom závisí tržní pozice celého veřejnoprávního rádia. „Když se dostane do problému Radiožurnál, dostane se do problémů celý Český rozhlas,“ interpretovala Hikelová výsledky nedávných průzkumů mezi posluchači.

Publikum Radiožurnálu je přitom relativně staré, podle Hikelové jsou dvě pětiny posluchačů mezi 30 a 50 lety, plné tři pětiny potom od 50 let více.

Nejposlouchanější stanici České rozhlasu považují lidí logicky za jeho vlajkovou loď, vyzdvihují jeho důvěryhodnost. Krátce po svém vstupu na trh ovšem podle Hikelové image kvalitního zpravodajství „trošku ukradlo“ soukromé Rádio Impuls, vůbec nejposlouchanější stanice na trhu.

Jak vedení rozhlasu často opakuje, veřejnoprávní rádio nemůže investovat do tolik do reklamy, narozdíl od soukromých stanic. „Umějí lépe dělat selfpromo a mají větší prostředky na marketing. Radiožurnál v tomto trochu zaspal,“ přiznává Hana Hikelová.

Změny podpoří marketingová kampaň, která má startovat koncem září. Tvořit bude opět agentura Geronimo, která pracovala už na loňské kampani „Se vší pokorou? Jsme výborní!“. Zároveň s tím uvede Český rozhlas 1 nové znělky.

Nejdůležitější reklamní akce bývalého východního bloku a po Cannes Lions druhý největší mezinárodní reklamní festival v Evropě proběhne 6. až 9. října 2010.

„Hlavním tématem letošního ročníku je Reconstruction, tedy snaha podpořit po těžkém loňském roce odvahu reklamního odvětví nadále se rozvíjet a povzbudit optimismus a nadšení,“ oznámila Nova, která se sama prožívá svůj ekonomický rok vůbec.

„Budoucnost reklamy byla zpochybněna. Bez ohledu na to, co říkají cynikové, se náš obor chystá vstoupit do zlaté éry,“ prohlásil sir John Hegarty, klíčový řečník prvního festivalového dne a kreativní ředitel britské reklamní agentury Bartle Bogle Hegarty, která je zodpovědná za nejvýraznější reklamní kampaně za posledních třicet let.

Festival Golden Drum je určen především zemím střední a východní Evropy. Letos přivítá na 1500 účastníků a na programovém kongresu, který zahrnuje proslulou Golden Drum kreativní akademii, vystoupí více než 50 přednášejících z celého světa.

Přihlášené příspěvky budou soutěžit v 9 skupinách – film (TV, TV a filmová promo, internet), tisk, outdoor, rádio, design & umělecký směr, interaktivní, média, PR, reklamní kampaně – a v samostatné soutěži o nejlepší plakát na dané téma.

Všichni finalisté navíc získají výhradní právo k soutěži o ICAC (CUP) ocenění.