Rozhodnutí ministerstva zemědělství nevybrat přes dvoukolovou soutěž žádné logo pro Českou potravinu a použít místo něj českou vlajku pobouřilo profesionální grafiky. Vadí jim i to, že podobných případů v oblasti veřejné a státní správy podle nich v poslední době přibývá. „Udělali z nás blbce. Asi nejvíc se nás dotkla věta pana ministra Jurečky, že takhle ministerstvo nemuselo nikomu dát ani korunu. Tak neměli dělat soutěž a mohli si to rovnou vytvořit sami,“ říká Ondřej Kafka, majitel grafického studia Kafka Design, které se zúčastnilo soutěže, a současně mluvčí Unie grafického designu a vydavatel časopisu Font, zaměřeného rovněž na současný grafický design.
„Plačících smajlíků přibývá“
Ministerstvo zemědělství zvolilo podle Kafky nešťastný a nedůstojný postup, v němž se projevil i nedostatek respektu k práci grafiků, kteří se zúčastnili soutěže. „Unie grafického designu byla ministerstvem vyzvána, aby se soutěží pomohla, v druhém kole výběrového řízení byla navýšena i odměna pro případného vítěze z 50.000 na 90.000 Kč, všichni se toho zúčastnili, a ministerstvo nakonec řekne, že si to udělají sami a že tak ušetří,“ kritizuje přístup zadavatele Kafka. Podobné případy se navíc podle něj „množí jak houby po dešti“. „O každém z nich se snažíme referovat ve Fontu a přikládáme k těmto článkům smajlíka, který pláče. Během posledních několika týdnů jsme ho tam měli už asi třikrát,“ říká Kafka.
„Třeba Národní galerie vypsala výběrové řízení na vytvoření nového vizuálního stylu, byla to velice náročná soutěž s odměnou 800.000 Kč pro vítěze, kde zadavatel požadoval i takové prvky jako vizualizaci nového vizuálního stylu na fasádě domu - a nakonec zrušil bez udání důvodu a bez jakéhokoli vysvětlení nebo proplacení alespoň části nákladů účastníkům. Dalším příkladem je veřejná zakázka Liberce na nové logo a vizuální styl. Ta měla od začátku velmi špatné zadání - s velmi nízkou odměnou pro vítěze, se zvláštními podmínkami, s divným předvýběrem vyzvaných grafiků a podobně. Za Font jsme město upozornili, co všechno považujeme v soutěži za problematické, a výsledkem bylo, že Liberec soutěž zrušil a vypsal novou, s podmínkami ještě horšími než předtím. Zrušen byl i tendr, který vypsaly Vojenské lesy a statky,“ vyjmenovává mluvčí Unie grafického designu.
Unie se podle jeho slov snaží se zadavateli na zadáních výběrových řízení spolupracovat a vést je k tomu, aby tendry byly ke zúčastněným grafikům férové. „Navrhujeme třeba garantované skicovné alespoň pro pětici finálních nejlepších návrhů, snažíme se pomáhat i s definováním zadání,“ říká Kafka. Jako příklad správně vedeného tendru zmiňuje výběrové řízení na nové logo botanické zahrady v pražské Troji, kde byl spolu s grafickými designéry Rostislavem Vaňkem a Ondřejem Fučíkem členem odborné části výběrové komise a v níž získali autoři šesti nejlepších návrhů získali 15.000 (soutěž vyhrálo grafické studio Najbrt). Podle Kafky by tento tendr mohl sloužit jako vzor i pro ostatní zadavatele. Unie grafického designu se však na tuto otázku zaměří podle jeho slov pravděpodobně až po volbě svého nového předsedy.
„Vlajka bude zaměnitelná“
Rozhodnutí ministerstva zemědělství použít jako označení pro Českou potravinu státní vlajku je podle Kafky nešťastné i v tom, že podobných označení je už celá řada. „Českou vlajku najdete spolu s označením česká kvalita třeba také v Bille a v Penny, Kaufland zase používá srdíčko v barvách české vlajky a tak dále,“ zmiňuje Kafka. „Pro oficiální označení výrobků se státem garantovanou kvalitou by se tak vlajka hodila jen v případě, že ji nemůže použít úplně každý, jako je tomu třeba u státního znaku.“
Vlajku kdykoli, státní znak ne
Podle oficiálního stanoviska Odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra umožňuje zákon o užívání státních symbolů České republiky užívat státní vlajku „vhodným a důstojným způsobem“ kdykoliv, přičemž jde o základní pravidlo jejího užití, které se aplikuje i na komerční předměty. Vhodnost a důstojnost užití státní vlajky na konkrétním komerčním předmětu přitom vždy závisí na okolnostech daného případu. Malý ani velký státní znak ČR oproti tomu na komerčních předmětech užívat nelze, protože jeho užití výslovně stanovují právní předpisy a užívat jej mohou jen takzvané oprávněné osoby vymezené zákonem.
Výsledek soutěže zklamal i Grafické studio Hanák, které patřilo mezi její účastníky. „Jsme samozřejmě zklamaní, že náš návrh veřejnou soutěž nevyhrál. Pokud ale měl vyhrát jiný návrh, čekali jsme skutečně originální, moderní a reprezentativní. Rozhodnutí ministerstva podle nás budí dojem nekalosti v soutěži, protože výsledné logo je spíš výsměchem (ať už hodnotím celkové provedení, tak i jeho jednotlivé části - například písmo nebo rámeček). Věřím, že ze stovky návrhů, které ministerstvo obdrželo, bylo možné vhodné logo vybrat. Samozřejmě sledujeme reakce čtenářů různých zpravodajských serverů (v diskusích) a s jejich negativními názory souhlasíme,“ napsala na dotaz Médiáře grafička tohoto studia Lenka Hanáková.
„Férový tendr toto neřeší“
Médiář se dotázal na stanovisko k rozhodnutí Ministerstva zemědělství také spolutvůrců iniciativy Férový tendr, která vznikla ve spolupráci Asociace komunikačních agentur a její digitální sekce. Podle Vladimíra Rejlka, digitálního ředitele agentury Wunderman a předsedy digitální sekce AKA, se však tato iniciativa nevztahuje primárně k veřejným zakázkám, jejichž podmínky diktuje zákon. Iniciativa podle Rejlka také žádným způsobem nezpochybňuje právo zadavatele tendr zrušit nebo nevybrat vítěze. „Neříkáme, že kdo vypíše výběrové řízení, musí si bezpodmínečně vybrat, to je opravdu jen na něm,“ podotýká Rejlek. „V případě ministerstva zemědělství je možná kontroverzní výsledný výstup, tedy to, jaký symbol byl nakonec po tak dlouhém a náročném výběrovém řízení zvolen. Ale nechceme to řešit v rámci Férového tendru a nechceme ani předepisovat zadavatelům, že si při vypsání tendru vybrat musí,“ dodává Rejlek.