Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Léto, čas myslivců a žraloků

Co by to bylo za horké letní dny, kdyby někdo neznásilnil myslivce?

Kdyby bulvární média neměla Ivetu Bartošovou, musela by si ji vymyslet. Úplně stejně, jako to dělají v případě jiných zásadních zpráv, které ovlivňují život a hrubý domácí produkt v této zemi. Ostatně, kdy jindy čtou Češi všechny ty ujeté články z rubriky Koktejl na Novinkách, než právě v práci.

Z médií se vytratila dříve oblíbená učitelka, kterou sežral při koupání v moři žralok. Počínaje Rakouskem-Uherskem totiž žraloci na Jadranu zkonzumovali tolik pedagožek, až je museli zařadit na seznam ohrožených druhů (žraloky, nikoliv učitelky).

První, kdo skandální zprávu přinesl, byly pravděpodobně Lidové noviny ve svém večerním vydání z pátku 12. července 1907. Událost se prý přihodila ve vlnách u italského Terstu. „Pojednou přihnal se žralok a prchající učitelku uchvátil za nohu a stáhl do hlubiny,“ varovaly naše pradědečky a prababičky na čtvrté stránce.

Národní listy, 13. 7. 1907

Národní listy, 13. 7. 1907

O den později přinesly podrobnosti Národní listy. „U San Giorgia na ostrově Lessině koupala se místní učitelka obecné školy v moři. Náhle objevil se veliký žralok, jenž se k ní s velkou rychlostí blížil. Učitelka hleděla se zachrániti rychlým plováním, ale u samého břehu ji žralok dostihl.“

Od té doby si každá redakce k případu sežrané učitelky něco přidala. „Každoročně společnost koupajících se se zalíbením pozoruje hru svižného těla s veselými vlnkami až do okamžiku, kdy ozve se zoufalý výkřik a vynoří se mořská obluda, přehryzne bílé tělo a se žraločí chutí obě polovice sežere,“ rozepsal se v srpnu 1926 list československých legionářů.

Každoroční výskyt anonymních kantorek, které z gáže sotva našetřily na pobyt u moře, aby následně skončily v tlamě nenasytné paryby, začal být přece jen podezřelý. Národní listy se chytily za nos v červenci 1923. „Podivno jest, že zpráva vždy zmiňuje se o té učitelce jen velmi povrchně: neuvádí jméno, ani odkud to. Patrně patří příbuzné. Ale můžeme být bez starosti: obrovský žralok u Dubrovníka i jím uchvácená učitelka objeví se ode dneška za rok zase,“ glosovaly situaci.

Když jméno, tak jméno. Předválečné Lidové noviny znaly rovnou i věk nebohé oběti. „Byla to 22letá čs. státní příslušnice Mira Kudlichová, učitelka z Prahy, která již nemohla býti zachráněna. Plavčík zahlédl už jenom stříbrný pruh, který způsobil žralok svým rychlým útokem na učitelku,“ hlásaly v červenci 1935 na titulní straně. Redakce se zapřísahala, že tentokrát nejde o „každoroční zprávy italských listů“.

Rudé právo, léto 1968

Rudé právo, léto 1968

V létě 1968 měli všichni úplně jiné starosti, a tak na žraloky došlo trochu nepatřičně až v prosinci. Rudé právo poskytlo turistům mířícím do Jugoslávie praktický slovníček. „Ozve-li se na pláži volání ‚morski pas!‘, neměla by, zejména česká učitelka, vyhlížet roztomilého mopslíka s koketně uvázanou chaluhou, protože se blíží nebezpečný žralok,“ ironizoval článek Jugoslávská (ne)dorozumění každoroční zvěsti o krvelačných bestiích v Jaderském moři.

Rozmach cestování po pádu železné opony odvezl sežrané učitelky do historie. Noviny se naplnily úplně jinými konflikty z rozpadající se Jugoslávie.  Místo toho se do regionálního zpravodajství tiše vkradla puma řádící v Beskydech, případně kdekoliv, kde momentálně zbylo místo na stránce, třeba v severních Čechách. A když zrovna lesem neputovala žádná divoká šelma, aspoň se našli vtipálci, kteří vytvořili obrazce v obilí, načež k tomu zavolali štáb televize Nova.

Na sociálních sítích je pak v posledních letech hitem zpráva o myslivci, kterého prý znásilnili polští manželé v domnění, že jde o domluveného muže v kostýmu. Článek serveru TN.cz z června 2008 putoval i dalšími médii (Blesk, Žena IN, Claudia) a rok co rok nabírá díky Facebooku další čtenáře.  Velmi pravděpodobně je to totální výmysl, pátrání v polských médiích mě dovedlo jen k odkazům na prastarý případ znásilnění hajného z roku 1919, tedy zhruba z doby, kdy na Jadranu padla za oběť už asi dvanáctá učitelka.

Ani letos nebude o výživné letní zprávy nouze. K moři totiž zamířila už zmíněná Iveta Bartošová, žena, která je schopna zadělat na výživnou zprávu už jen tím, že prostě existuje. Podle zpráv bulvárních reportérů, kteří jsou jí v patách, se zpěvačka momentálně nachází u Jaderského moře a hodlá se léčit na tamních plážích. Žraloci už kolem ní mlsně krouží. Místo čelistí ovšem mají teleobjektivy.