V neděli po osmé začal na televizi Nova nový detektivní seriál z prostředí advokátní kanceláře Dáma a Král. V hlavních rolích Matěj Hádek, Tereza Hofová a Miroslav Donutil. Hlavním scenáristou je Štefan Titka, hlavním režisérem je Vladimír Michálek, producentem Bionaut Vratislava Šlajera, který pro Českou televizi dělal Svět pod hlavou a s Donutilem Doktora Martina.

Lidé z televize, akademici i diváci se shodli na nutnosti revidovat Kodex ČT

O jakých otázkách zpravodajství České televize by se mělo mluvit a o jakých se mluvilo na dalších Rozpravách o českých médiích

Zleva Milan Šmíd, Adam Černý, Jiří Závozda. Foto: Katka Písačková

Zleva Milan Šmíd, Adam Černý, Jiří Závozda. Foto: Katka Písačková

Podoba zpravodajství České televize je stále aktuální a výbušné téma, které rezonuje ve veřejnosti, mezi odborníky i novináři. Je ale těžké oddělit věcnou diskusi o obecných principech fungování médií a jejich etice od diskuse o mezilidských vztazích, křivdách a osobních sporech jednotlivých členů redakce. Ukázaly to středeční Rozpravy o českých médiích, kterých se účastnili Pavlína Kvapilová (iniciativa Vaše televize), Adam Černý (Syndikát novinářů ČR), Jiří Závozda (Rada ČT) a Milan Šmíd (Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK). I když měla být diskuse původně obecnějšího rázu, velmi často sklouzávala ke konkrétním jménům.

Problém globálního charakteru

Pavlína Kvapilová podotkla, že problémy zpravodajství České televize bychom měli vnímat v širším kontextu. Na mezinárodní konferenci News Xchange v marockém Marrákeši se podle ní ukázalo, že současní žurnalisté mají nezáviděníhodnou pozici. Na jedné straně je v mediálních organizacích trendem stále víc šetřit a stále méně se investuje třeba do kvalitní terénní práce novinářů. Na straně druhé je na novináře vyvíjen tlak politický, jsou často zastrašováni. V českém prostředí to podle Kvapilové funguje podobně a v současnosti jsme pouze svědky toho, že problémy, které by jinak zůstaly za zdmi redakce, vyplouvají vlivem frustrace novinářů na povrch. Na tom, že si současná situace žádá změnu v celém mediálním odvětví, se shodli hosté i diváci. Jak by přesně měla změna vypadat, o tom se ale vášnivě diskutovalo.

Objektivní a subjektivní

Kvalitu zpravodajství určuje mnoho faktorů: novinářské rutiny a zvyklosti, kontrolní mechanismy redakce (věcná správnost, jazyková korekce), etické zásady a jejich dodržování, strategie dané mediální organizace a její forma (komerční versus veřejnoprávní) a mnoho dalších. Jak je vidět ze současné situace v České televizi, neméně důležitá je atmosféra v redakci a mezilidské vztahy. Tvorba zpravodajství je poměrně náročná činnost, která vyžaduje specifické schopnosti a dovednosti. Je to časově a psychiky náročné povolání, které může způsobit i profesionální deformaci. Je to týmová práce, ve které se musí jeden spoléhat na druhého. Důležité je tedy pro redaktory i zázemí redakce a dobré vztahy, atmosféra důvěry spojená s přátelstvím.

Zda tomu tak v České televizi je či není, ale vědí pouze členové redakce. Nebudeme se tu pouštět do spekulací, které kolují jinde. Ve skutečnosti je totiž těžké rozluštit, kde se ještě jedná o „objektivní“ problém tvorby zpravodajství a kde už jde o „subjektivní“ pocity nespravedlnosti, křivdy, možná nenaplněných osobních aspirací či osobních antipatií. Každý, kdo se aktuální situací v ČT hlouběji zabývá, musí uznat, že to jsou dvě strany jedné mince a je velmi těžké (ne-li nemožné) je od sebe oddělit.

Na cestě za kvalitnějším zpravodajstvím

Podle jednoho z diváků je potřeba zlepšit interní komunikaci v České televizi. Je třeba více o pocitech a problémech hovořit, aby se předešlo následným spekulacím. Tím, že se jedná o televizi veřejné služby, je to záležitost nás všech. Snadno se tak z pouhé rady nebo doporučení může stát ovlivňování a nemístné zasahování do tvorby redaktorů.

Podle jednoho z členů Rady České televize Jiřího Závozdy musí být těžké členovi redakce z pozice nadřízeného cokoliv vytknout, protože to může být pochopeno různě. Jak ale zkvalitnit zpravodajství jako celek, když na sobě jednotliví redaktoři nebudou dále pracovat a řídit se radami svých nadřízených? Sám si jako šéfredaktor v minulosti počínal tak, že svým podřízeným říkal na rovinu, na čem mají ještě zapracovat. Není možné publikovat ve snaze o maximální svobodu tvorby nekvalitní výstupy. Veřejnoprávní televize má v tomto specifické postavení, protože by měla kultivovat diváka.

Za své příspěvky koncesionáři očekávají především kvalitu tvorby a ne amatérismus. Určitým způsobem by se tedy do zpravodajství zasahovat mělo, pohledy na způsoby, jak k tomu přistupovat, jsou ale různé. Podle některých diváků by redaktoři neměli být za své chyby potrestáni výpovědí, nebo přeřazením na méně významný post, ale měli by na sobě dále pracovat. Návrh Pavlíny Kvapilové zřídit redakčního ombudsmana, který by řešil konkrétní problematické otázky, byl přijat ostatními hosty vlažně. Například podle Jiřího Závozdy etický panel v České televizi už dávno funguje.

Na revizi etických zásad sepsaných v Kodexu ČT se ale shodli hosté i diváci. Revize by měla reagovat na výzvy, kterým žurnalistika s příchodem nových médií a nových technologií čelí. Podle docentky Barbory Osvaldové, předsedkyně Komise pro etiku Syndikátu novinářů ČR a vedoucí Katedry žurnalistiky na IKSŽ FSV UK, která seděla v publiku, se o takových věcech hovoří už dvacet let. Stále se ale nic nezměnilo.

Více prostoru, méně důležitého obsahu

Profesor Miloš Havelka, sociolog a filozof, který se také přišel na Rozpravy podívat, označil veřejnoprávní zpravodajství za plné jazykových chyb (třeba špatná výslovnost názvů a jmen v cizích jazycích). Je podle něj také zatíženo mimo jiné genderovými stereotypy, které se novým formátem zpravodajských pořadů ještě prohloubily. Veřejnoprávní televize podle něj nemusí mít mladé a krásné moderátorky na vysokých podpatcích, které svým zevnějškem odvádějí pozornost od obsahu.

Také mediální analytik Milan Šmíd vyjádřil jisté zklamání nad tím, do jaké podoby se vyvinul nový formát hlavní zpravodajské relace ČT Události. Na začátku byla podle něj dobrá myšlenka rozšířit zpravodajskou relaci a poskytnout tak prostor určitým tématům, které bude možné rozebrat do větších podrobností. Zpočátku se to možná dařilo, ale v současné době tomu realita neodpovídá. Větší prostor dostávají témata podružná, zneužívají se stand-upy (živý vstup redaktora nemá viditelnější opodstatnění) a z hlubší analýzy se stalo spíše klišé.

To doplnil jeden z diváků tím, že redakci zajímá hlavně technologie moci – kdo s kým spolupracuje, kolik má kdo křesel, kdo vyhraje další „souboj osobností“. Nedozvídáme se ale podstatu problému – nevysvětlují se detailně novely zákonů, které jsou předkládány, neanalyzuje se problém, o němž politici diskutují nebo o kterém budou hlasovat. Další z diváků také připomněl problém pragocentrismu, kdy se ostřílení pražští redaktoři vydávají za dobrodružstvím na venkov. Působí pak údajně jako etnologové, kteří jedou zkoumat do pralesa domorodce.

Chceme více Zdeňků Velíšků

Publikum problematizovalo i samotný věk redaktorů a zaměstnanců České televize. Z výsledných zpravodajských výstupů je zřejmé, že je vytvořili mladí lidé, kteří nemají ještě potřebný „zralý“ náhled na svět a zkušenosti. Jeden z diváků takový přístup označil za „kinder zpravodajství“. Zmíněna byla osoba Zdeňka Velíška. Ten je příkladem člověka, který za sebou má léta zkušeností a může tak zasvěceně komentovat a glosovat aktuální dění.

Syndik Adam Černý v této souvislosti poznamenal, že se jedná o dva provázané jevy. Prvním z nich je přílišné střídání redaktorů na daných pozicích ve zpravodajství. Ve zpravodajství neustále vidíme nové mladé tváře, které dostávají šanci se prosadit. Tito redaktoři jsou sice schopní, ale pro diváka je nepřehledné sledovat jejich specializaci. Nedostatečná stabilita a editoriální politika, kdy „všichni dělají všechno“, může v tomto zároveň nabourávat důvěryhodnost veřejnoprávního média. Podle Pavlíny Kvapilové v poslední době docházelo spíše k tomu, že starší a zkušenější byli odstrkováni na okraj a byl dáván prostor mladým.

Další z divaček Tereza Engelová, někdejší členka redakce zahraničního zpravodajství ČT s ní v tomto vyjádřila souhlas a uvedla, že mladí jsou snáze zpracovatelní. Nedokážou tolik vzdorovat nadřízeným a jsou rádi za nové pracovní zkušenosti. Jiří Závozda si naopak myslí, že je to spíše o finanční motivaci. Mladý nováček nemá takové finanční nároky jako zkušený dlouholetý zaměstnanec.

A o jakých otázkách zpravodajství ČT by se mělo mluvit?

V souvislosti s diskusí nad obměňováním pozic vyvstala i otázka, jak je komunikovat navenek. Kříží se tu totiž dva zájmy – zájem veřejnosti o informace o dění v České televizi a zájem vedení ČT o dobré jméno této instituce. Diváci se ptali na možnou existenci PR agentury pro ČT, názory na její využití ale byly různé. Jiří Závozda a Milan Šmíd se přiklonili spíše k tomu, že by mohla ČT pomoci ke zlepšení jejího obrazu. Pavlína Kvapilová při této příležitosti upozornila na to, že kvůli tomuto problému současná krize v ČT vznikla. Bylo to podle ní právě kvůli tomu, že přeřazení Daniely Drtinové na jinou pozici bylo špatně komunikované navenek. Kvapilová údajně pouze požadovala, aby se celá věc vysvětlila. Vedení ale zareagovalo jinak.

Plná učebna 215 se na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK nezačala vyprazdňovat ani po dvou hodinách intenzivní diskuse. Její emocionálně vypjatý průběh musela nakonec moderátorka Alice Němcová Tejkalová ukončit rázněji, než bývá při těchto diskusích běžné. Skupinky diváků i hostů ale pokračovaly v diskusi i po jejím skončení. Opět se potvrdilo, že podoba zpravodajství České televize je věc veřejná a lidé o ní chtějí více diskutovat.

Debatu opět moderovala Alice Tejkalová. Foto: Katka Písačková

Debatu opět moderovala Alice Němcová Tejkalová. Foto: Katka Písačková

Bývalá šéfka Nových médií České televize. Foto: Katka Písačková

Bývalá šéfka Nových médií České televize. Foto: Katka Písačková

Štěpán Kotrba. Foto: Katka Písačková

Štěpán Kotrba. Foto: Katka Písačková

Debata opět proběhla před zaplněnou učebnou 215. Foto: Katka Písačková

Debata opět proběhla před zaplněnou učebnou 215. Foto: Katka Písačková