Mozilla zveřejnila potenciálně šťavnaté statistiky o tom, jak uživatelé prohlížeče Firefox využívají funkci private browsing (anonymní prohlížení v češtině). Než se začnete lekat, jak může Mozilla sledovat takové údaje, tak vězte, že sbírala jen data od uživatelů, kteří s tím souhlasili v rámci experimentu, a měřila jen čas zapnutí a čas vypnutí funkce. Jaké stránky lidé navštěvovali, to netuší.

Anonymní prohlížení má čtyři „primetimy“:

• kolem oběda. Zaměstnanci si dají v práci pauzičku a projedou si své oblíbené zábavní servery. Kdo by pracoval s plným či prázdným žaludkem!
• kolem 17h. Interpretace se zde liší. Buď je to podobná pauza, akorát před odchodem z práce. A nebo to jsou děti, které dorazily domů dřív než rodiče…
• kolem 22h
• ve dvě ráno

Jaká je motivace u posledních dvou výkyvů, to s dovolením nechám na představivosti čtenáře. Byť k tomu asi není třeba moc představivosti.

Mozilla ještě sledovala, jak dlouho uživatelé anonymní prohlížení používají. Medián je 10 minut, 25 % případů je do 4 minut a 75 % případů do 22 minut. Což je možná víc, než jsme chtěli vědět.

Populární publicista Seth Godin chystá razantní změnu. Po dvanácti víceméně velmi úspěšných knihách odmítá pokračovat dál stejným stylem. V chystaném rozhovoru pro Mediabistro řekl: „Rozhodl jsem se, že už nebudu publikovat další knihy tradiční cestou.“ Na nakladatelském světě ho štve řada věcí – od velkého časového rozestupu mezi napsáním knihy a jejím uvedení na trh, až po fakt, že tištěné knihy se jaksi hůře virálně šíří. Přesnou představu, jak bude publikovat, zatím ale nemá. Godin samozřejmě dlouhodobě sleduje debatu kolem elektronických knih (viz například nedávný text, kde doporučuje několik cest, jak zpropagovat Kindle, v čele s modelem za $49), takže jistě nebude mít problém něco vymyslet.

***

Kindle zatím nestojí 49 dolarů, ale jeho cena klesla už na ucházejících $139. Za pár dní začne Amazon rozesílat třetí generaci své ebook čtečky (přiznávám, že se nemůžu dočkat a mám předčasné Vánoce). Ta se už dočkala recenze v PC Worldu a verdikt zní: první Kindle, který se autor nebude bát s klidným svědomím doporučovat přátelům.

***

Jak se vlastně Kindle daří a jak moc mu konkurují další zařízení jako iPad, to je vždycky spolehlivá rozbuška pro dlouhé hádky – jako když Steve Jobs prohlásil, že Apple má skrze iBooks pod kontrolou 22 % prodaných eBooků z produkce většiny největších vydavatelů. Jako korelativ nyní přicházejí data od spisovatele J. A. Konratha, který dí, že v jeho případě vede prodej přes Kindle poměrem 60:1. Samozřejmě, je to jen jeden příklad, takže je spor neuzavřen a nic nám nebrání hádat se dál. Což čtenáři pod článkem spolehlivě předvádějí.

Vždy, když chci poslat dárcovskou SMS, sedmkrát si nervózně kontroluju, jestli mám číslo a text zprávy správně. Abych si taky omylem nekoupil lístek na metro (DMS, DTP, kdo si to má pamatovat).

Nejen pro podobné zmatkáře je teď k dispozici DMS aplikace pro mobily s operačním systémem Android, kterou vyvinula firma Inmite přímo pro provozovatele DMSek Fórum dárců. Pomocí aplikace si jednoduše vyberete z několika kategorií tu „svou“ neziskovku, kliknutím esemesku odešlete a nic jiného neřešíte.

Aplikace má několik hezkých vychytávek:

• když máte štědrou náladu, chcete darovat a nevíte komu, mobilem zatřesete a aplikace vám z projektů jeden náhodně vylosuje
• nabízí vám statistiku, kolik jste komu darovali
• umožňuje se pochlubit na Facebooku či Twitteru

Aplikaci si můžete stáhnout vyťukáním adresy http://bit.ly/DMSka na svém mobilu, využitím QR kódu nebo zadáním slova DMS v Marketu.

Existuje i jedna neoficiální DMS aplikace, která ovšem trpí některými nutnými neduhy – například má už pomalu rok starou databázi projektů.

Období oťukávání Facebooku pomalu končí, firmy se vrhají do inzerce ve velkém. Analytici z eMarketer opravili svůj odhad, kolik vydělají sociální sítě na inzerci v letošním roce: z původní cifry 1,3 miliardy dolarů (jen pro Spojené státy) odhad vyskočil na 1,68 miliard. Polovina se proinzeruje na Facebooku.

Celosvětově se pak očekávají příjmy 3,3 miliardy dolarů (via Techcrunch). Příští rok očekává eMarketer nárůst na 2.09 miliardy (Spojené státy), respektive 4,26 miliard (svět). Tedy pokud se tentokrát zase tak silně neseknou…

Nárůst koresponduje s nedávným chlubením COO Facebooku, že inzerenti desetinásobně zvyšují své investice do Facebooku. Článek Businessweeku tehdy spekuloval, že celkové zisky Facebooku z inzerce budou letos až 1,4 miliardy dolarů.

Ačkoli je to nárůst úctyhodný, jsou tu i názory, že situace ještě není zdaleka ideální. Investice do sociálních sítí totiž tvoří 6,7 % z celého balíku peněz proinzerovaných na internetu. A jelikož lidé dle průzkumu agentury Nielsen stráví na společenských sítích 22,7 % svého internetového času, něco tady neštimuje.

Šéf serveru Wikileaks, kterému se dostalo celosvětové popularity kvůli zveřejnění amerických tajných materiálů o válce v Afghanistánu, bude psát pravidelný sloupek pro švédské noviny. Julian Assange si tak podle médií „přivydělá“ nějaké peníze, protože Wikileaks fungují jako nezisková organizace a svým zaměstnancům nic neplatí.

Na novém angažmá je zajímavé to, že sloupek budou tisknout bulvární noviny. Zatímco při zveřejnění uniklých vládních spisů spolupracoval Assange s „velikány“ tradiční žurnalistiky (deníky New York Times a Guardian a týdeníkem Der Spiegel), svůj sloupek bude psát pro deník Aftonbladet, který je klasickým bulvárem píšícím o celebritách, sexu a zločinech.

„Budu psát o problémech týkajících se tisku a o tom, co se děje ve světě. Možná budou sloupky obsahovat i různá odhalení,“ řekl v rozhovoru pro dotyčný deník. Anglicky z něj citoval server DailyTech.

Aftonbladet patří k švédským deníkům s nejdelší tradicí, byl založen v roce 1830. Majoritním vlastníkem je od roku 2009 norská mediální skupina Schibsted. Alfonbladet je úspěšný rovněž na webu. Svou online verzi spustil jako jeden z prvních evropských deníků už v srpnu 1994. Server dnes patří mezi pět nejnavštěvovanějších švédských stránek.

Někteří pozorovatelé soudí, že Assange by mohl mít ještě další „motiv“: totiž že si chce ve švédsku „pojistit“ právní ochranu (například právo na ochranu zdroje atd.), která je právě žurnalistům poskytována.

Nová verze „chytrého“ mobilního telefonu iPhone 4 přijde na český trh zřejmě na konci srpna nebo na začátku září, zhruba dva měsíce po uvedení v USA. Telefónica O2 a Vodafone už tu na internetu začaly registrovat zájemce o koupi, ti mohou zadat svůj email a čekat na novinky.

„Registrace poběží až do zahájení prodeje. Samotný přístroj bude u operátora dostupný na přelomu srpna a září,“ uvedl mluvčí O2 Martin Žabka.

Telefónica podle něj chystá i menší SIM karty uzpůsobené právě pro nový iPhone, tzv. MicroSIM: „Kartu v současné chvíli testují naši technici, a pokud vše dopadne zdárně, rádi bychom ji nabídli našim zákazníkům v průběhu léta, aby nemuseli stříhat své současné SIM karty.“

Vodafone slibuje, že přístroj „by měl být v prodeji do konce třetího čtvrtletí tohoto roku“, stejně tak jako MicroSIM karty.

Nová generace přístroje iPhone bude v Česku zpočátku nabízena ve dvou variantách, s vestavěnou pamětí 16 a 32 GB (první typ se v USA prodává za 199 dolarů, druhý za 299 dolarů). iPhone 4 je tenčí než jeho předchůdce 3G, má obrazovku s vyšším rozlišením a fotoaparát s možností snímání i zepředu, je vhodný pro videokonference.

Poněkud delikátní vada se objevila u zabudovaných antén: pokud se přístroj uchopí určitým způsobem, ztratí signál. „Zkrátka ho takto nedržte,“ odepsal lakonicky šéf Applu Steve Jobs stěžovatelům.

Podle ČTK se počet aktivních iPhonů v Česku pohybuje mezi 100.000 a 150.000. Konkurují jim hlavně telefony s prostředím Android od Google, které v USA už Apple porazily a mají tam větší tržní podíl.

Zamrzelo vás, když jste si přečetli, že iPad používají statisticky více „šmejdi“? Neboli že z průzkumu marketingové agentury MyType vyplynulo, že majiteli tohoto technického zařízení jsou mnohem pravděpodobněji lidé, které sociologové zařazují mezi „sobecké elity“? Nebuďte smutní.

Majitelé produktů od Applu se mohou utěšovat jiným průzkumem, podle kterého jsou majitelé telefonu iPhone „sexuálně aktivnější“ než majitelé jiných chytrých telefonů.

Tenhle fakt zase vyplynul z dat od seznamovacího serveru OKCupid.com. Z nich je zřejmé, že iphonisté „to“ dělají statisticky až dvakrát častěji než majitelé telefonů s operačním systémem Android. Výraznější je přitom rozdíl u žen než mužů. Někde uprostřed jsou pak majitelé telefonů Blackberry.

Abychom byli úplně přesní: ženy vlastnící telefon Android mají do 30 let v průměru šest partnerů, ženy s Blackberry téměř devět partnerů a ženy s iPhonem dokonce 12 partnerů. Údaje u mužů jsou podobné, jen ti s Blackberry mají v průměru osm partnerek a s iPhonem zhruba deset partnerek.

Plyne z toho něco zásadního? Asi ne. Jak poznamenává server TechCrunch, zůstává nedořešeno to základní dilema: Kupují si atraktivnější lidé více iPhony, anebo se stanou atraktivnějšími právě díky iPhonu? Autor tohoto textu každopádně neponechal nic náhodě.

Nejsou to počítače, software a dokonce ani zaměstnanci. Největší hodnotou Facebooku jsou jeho uživatelé, lépe řečeno jejich osobní data. A jestliže je uživatelů již přes půl miliardy, měli by na ně šéfové a akcionáři Facebooku brát ohled. Minimálně mnohem větší než dosud.

V této úvaze hledejme logiku faktu, že v Británii vznikla Unie uživatelů Facebooku. Informuje o tom britský deník Guardian ve své pondělní mediální příloze. Zatím má 19 členů, což je zanedbatelné. „Je to prohlášení, z kterého bychom rádi učinili hnutí,“ řekl Guardianu Richard Buchanan, reklamní kreativec na volné noze a jeden ze zakladatelů Unie.

Tvrdí, že když lidé poskytují Facebooku své osobní informace, tak tím vlastně zadarmo zvyšují bohatství jeho akcionářů. Buchanan si myslí, že by se mělo spočítat, kolik reklamních peněz jeden každý uživatel firmě vygeneruje.

Článek v Guardianu se jmenuje Facebook by nám měl platit, ale z kontextu vyplývá, že by Buchananovi „stačilo“, kdyby se uživatelé mohli spolupodílet na rozhodnutích, jak s příjmy nakládat. (A už neprozrazuje, jak by se takové „spolupodílení“ praktikovalo – revolucionáři si obvykle představují, že by tíhu této „povinnosti“ převzali za ostatní sami).

Není moc pravděpodobné, že by se tenhle „facebookový komunismus“ setkal s velkým pochopením vedení a akcionářů. A nejspíš ani většiny uživatelů. Ale ukazuje, že do budoucna musí firma s rebely a revolucionáři počítat.

Takový půlmiliardový dav… to už není žádná legrace.

Loni touhle dobou oznámil postupné zavedení placeného přístupu na weby svých novin (slib víceméně dodržuje), dnes chválí iPad a další tablety, případně elektronické čtečky. Ruport Murdoch, poslední „mediální mogul“ klasického střihu a šéf společnosti News Corp., mluvil na mediální konferenci v Sydney o budoucnosti médií.

Radost z jeho slov musel mít zejména Steve Jobs a další šéfové firmy Apple v Cuppertinu, protože Murdoch si nemohl vynachválit iPad. „Letos se jich prodá kolem 15 milionů a v roce 2012 to bude víc než 40. A to je iPad pouze jedním z tabletů v řadě. News Corp plánuje využívat i všechny tyto platformy,“ řekl Murdoch.

Komentoval také zavedení placeného přístupu na weby londýnského deníku The Times a nedělníku Sunday Times počátkem července. Nezveřejnil sice žádná čísla, ale zájem předplatitelů označil za „silný“ a strategii svého vydavatelství popsal jako „začátek nového obchodního modelu pro Internet“.

Britský deník Guardian přitom odhaduje, že návštěvnost po zavedení předplatného poklesla asi o 90 procent. Podle expertů by to však mohlo stačit k ziskovému provozu. Otázka zní, zda to v dlouhodobém horizontu spíše nepoškodí známost a renomé uvedených mediálních značek.

Někdo o něm mluví jako o „zachránci legendárního časopisu“, pro jiné je zase spíš „starý blázen, který neví, co dělá“. Každopádně poutá jednadevadesátiletý Sidney Harman, který koupil minulý týden týdeník Newsweek, pozornost ostatních médií. A samozřejmě i lidí na sociálních sítích.

Mediální komentátor Jack Shafer z magazínu Slate sestavil malou sbírku tweetů, které se na toto téma vyrojily hned po oznámení změny majitele. Připomeňme, že vydavatelství Washington Post (publikující zejména stejnojmenný deník, ale i zmíněný Slate) hledalo pro Newsweek kupce od května. Důvodem je špatná finanční situace a klesající počet čtenářů.

Hlavním kritériem původního majitele byly záměry nového vlastníka. Harman byl vybrán právě proto, že slíbil zachovat časopis v současné – novinářsky ambiciózní – podobě a že v jeho plánech není žádné výrazné propouštění novinářů. Cena nebyla zveřejněna, ale podle britského deníku Guardian to byl symbolický jeden dolar.

A teď některé tweety, které jsou opravdu jízlivé až krutě ironické:

@dan_mccleary Sidneymu Harmanovi je devadesát. Možná si myslel, že si kupuje od Newsweeku předplatné.

@Judy_Sims Podvodníci dříve vnucovali jednadevadesátiletým lidem nepotřebné domácí opravy. Dnes jim prodávají zopravodajské týdeníky.

@BorowitzReport Nějaký chlapík právě koupil Newsweek za jeden dolar. To je divné, vždyť u zubaře si ho můžete přečíst zadarmo.