U nás lidi rostou. Zavolej nám hned teď!

Je tu Instameet Summit 2017. Proběhne už příští čtvrtek. Bude InstaKatovna, přijdou odborníci z Peppermintu, Nielsen Admosphere či Socialbakers, instagramistky Zorka Hejdová či Patricie Solaříková. Přijďte taky.

Motion design postrádá ženy a „další Flash“

Druhý ročník festivalu motion designu Mouvo přilákal do pražského divadla Archa pět set lidí. Mluvilo se o budoucnosti oboru, který se dotýká mobilů i počítačů, televize i filmu.

Druhý ročník festivalu Mouvo přilákal do divadla Archa pět set lidí. Foto: Filip Gyore

Druhý ročník festivalu Mouvo přilákal do divadla Archa pět set lidí. Foto: Filip Gyore

Druhý ročník pražského festivalu motion designu Mouvo sice v pátek 17. února začal dvěma přednáškami s podrobným pohledem na technologické postupy, pak v sobotu se ale v divadle Archa nejvíc aplaudovalo originálním nápadům. Líbily se hlavně ty, které přijel ukázat Gilbert Grant z britského studia DBLG. „Budoucnost motion designu není technologie, ale nápady. Když máte opravdu dobrý nápad, můžete použít jakoukoli platformu nebo médium, a bude to fungovat,“ odpověděl Grant na to, čím se festival Mouvo ve druhém svém ročníku zabýval především, totiž kudy se bude pohyblivý design ubírat.

Gilbert Grant. Foto: Filip Gyore

Gilbert Grant. Foto: Filip Gyore

Budoucnost Grantova a jeho kolegů z DBLG přitom ještě nedávno byla na pováženou. „Před třemi roky jsme neměli vůbec žádnou práci,“ začal Grant. Protože zakázky nebyly a měli spoustu volného času, udělali Bears on Stairs. Všechno už se tehdy dělalo počítačově, digitálně, oni ale využili toho, že někdo do kanceláře koupil už tehdy populární 3D tiskárnu, „natiskli“ desítky postaviček medvěda v různých fázích pohybu a z toho zrobili animaci, jak medvěd v nekonečné smyčce leze po několika schodech.

Byl to hit. A přinesl další práci. Rebranding televizní stanice Channel 4. Rebranding francouzského Studio Canal. Kampaň na televizní službu Freeview.

Jak vidno, motion design, to často jsou velkolepé animace. „I my rádi designujeme ve velkém stylu,“ přiznává John Schlemmer, šéf motion designu v americkém internetovém gigantu Google, „ale ne pro každý mobil je to vhodné. Ne každý má nový Pixel. Při designování pořád musíme myslet na nejslabší zařízení, na kterém se to bude přehrávat.“ Zdůrazňuje tak zásadní vlastnost každého designu, nejen toho pohyblivého – funkčnost: „Není nutné ani funkční používat složité animace všude, nebudete je dělat, když designujete emailového klienta.“

„Na to, abychom lidem něco řekli, máme milisekundy,“ uvědomuje si manažer celosvětově působící internetové firmy, „všechno přitom stojí na interakci, a ta se uživatel od uživatele dramaticky liší.“ Google má pro svůj nedávno uvedený takzvaný materiální design pro mobily čtyři základní pravidla – aby byl reponzivní, přirozený (konkrétně třeba že prvky na displej rychle přijedou, dojíždí přitom ale zpomaleně), aware a intentional. Univerzální software, jako byl Flash od Adobe pro animaci webových stránek, přitom podle něj mobilní vývojáři zatím nemají. „Pořád postrádáme další Flash, zvlášt pro animování pro Android i iOS,“ míní John Schlemmer.

„Trend je shit“

Zleva Simon Holmedal, Markus Eckert a John Schlemmer diskutují. Foto: Filip Gyore

Zleva Simon Holmedal, Markus Eckert a John Schlemmer diskutují. Foto: Filip Gyore

Jako každému tvůčímu oboru, ani motion designu se nevyhýbá kopírování, často chybí invence. „Když nějaký softwarový program vydá nový nástroj, výstup z něho vidíte všude. Lidi používají nástroje, místo toho, aby byli kreativní,“ upozornil Marcus Eckert, německý designér žijící v Oslu, tvůrce hry Wide Sky či animací pro videoaplikaci zpravodajské agentury Reuters.

K novým nástrojům a postupům často vznikají návody, tutoriály, občas se ale rozšíří až příliš. „Některé textury pak používají všichni,“ nelíbí se Eckertovi. „Před pár lety letěly 3D tiskárny, zdálo se, že je bude mít doma každý. Nestalo se. Teď jede virtuální realita, videomapping. Uvidíme až za pár let, co přežije. Motion design jako takový se příliš nemění,“ míní Markus Eckert.

„Když se z něčeho stane trend, je to shit,“ má jasno Simon Holmedal z londýnského studia ManvsMachine, který se vyžívá v renderování bujících trojrozměrných tvarů a umí je i brilantně zasadit do reklamy – třeba pro televizi Fox Sports, výrobce bot Nike, mimo jiné na model Air Max Zero.

Kopírovat práci nebo postupy zkušenějších, když se někdo učí, není podle Holmedala na škodu, ale mělo by to zůstat na pracovním stole: „Vykrádejte, ale nikdy to nesdílejte.“

Video je dneska na webu a v mobilech všude, to ale zdaleka neznamená, že je každý umí vyrobit. Samozřejmě ani neplatí, že délka klipu je přímo úměrná době, po kterou na něm designér pracuje. „Deseti vteřinami můžu strávit měsíc. Obor pociťuje nedostatek ocenění skutečného talentu – lidi si neumí představit, co obnáší udělat dobrý motion design. Často je slyšet ‚udělej mi videjko na minutu, dvě. Video je přece všude, nemůže to být tak těžké‘,“ shrnuje Marcus Eckert.

Nejlepší práce přitom přirozeně nevycházejí z touhy vydělat peníze. „Často slýchám od designérů, že motion design začali dělat, protože je to bavilo, teprve pak vymysleli, jak se tím živit,“ říká John Schlemmer z Googlu. Požadavky na práci motion designérů se přitom podle něj zvyšují, zároveň znatelně nepřibývá prostředků, zdrojů.

Částečně se naštěstí změnil přístup klientů. „Firmy si už uvědomují, že je dobré mít designéry obecně,“ míní Schlemmer. „Určitě je to lepší než třeba před pěti lety, ale pořád je velmi těžké vysvětlit, co trojrozměrný design obnáší. Je to možná naše chyba, že ne vždycky se nám to vysvětlit podaří,“ uvědomuje si Simon Holmedal.

Marcus Eckert přitom pozoruje, že motion design zůstává téměř výhradně mužskou záležitostí. Nedostatkem žen podle Eckerta obor trpí – ne ale že by se ženy měly přijímat jen proto, že jsou ženy. „Nevyužíváme potenciálu poloviny lidstva,“ vysvětlil německý tvůrce.