Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Nejlepší brainstorming mého života (pro Sazku)

Co se to s námi tehdy dělo, fakt netuším.

Proběhl v roce 2008. Klientem byla Sazka, což v nás probudilo stav nejvyššího vytržení a radosti. Záplava dobrých dojmů do mysli.

Brainstorming trval asi 17 minut. Je to velice nezvyklé.

Pro zajímavost, jakým způsobem pracuju.

Sejdeme se s partou lidí, kterou většinou dávám dohromady já, nebo kolegové z agentury. První kickoff schůzka trvá většinou dvě hodiny. Snažíme se vyndat z hlavy bez časového presu všechno, co tam je, abychom se dobrali dobrých nápadů. Postup je klasický. Každý říká vše, co ho napadne, a ten, kdo svolává schůzky, všechno píše. Zakázáno je nápady hodnotit, zejména někomu něco strhat. Víme, že k nápadu se nakonec dostaneme a případné negativní reakce na blbé nápady tým jen blokují. Pokud má někdo z týmu osobní problémy nebo není dobře naložený, radši schůzku přesunu na další den.

Když schůzku ukončíme, dáme si pár dnů na zrání a pak se ke konceptům vrátíme a opět volně generujeme nové, z čehož vzniká zápis. Pak celý postup opakujeme a na třetí schůzce již nebrainstormujeme, ale probíráme logiku konceptů. Nás pár kreativců se vždy veze na vlně „tyjo, to bude bomba, budem slavný, budou Louskáčky, jedeme do Cannes!“ a podobně, tedy je fajn, když je v týmu někdo, kdo tento postoj nesdílí a je nohama na zemi.

No a teď ta Sazka. Brief nám tlumočil přímo šéf reklamy Sazky a tak jsme sebrali všechny lidi z agentury, kteří by se zdálo, že mohou mít nápad, a šli jsme ven. Pro ty z vás, kdo nikdy nebyli na brainstormingu, nedá se přesně určit, kdo je autorem nápadu. Jeden člověk něco pinkne, druhý přidá myšlenku, třetí ji otočí a najednou zjistíte, že jste úplně někde jinde, zároveň navazujete na zmínky kolegů před vámi. Dílo je kolektivní práce.

No a k té schůzce. Brief byl na kurzové sázky. Nevím, zdali jste je zaznamenali, ale byla to moje snad největší masovka. Vizuály byly na každé poště a v každé trafice. Padala slova jako „parta klikařů, co zná ten tríček“ a podobná klišé, došlo se až k „srdíčku, co když tam je, tak tam je i štěstíčko“.

Pak to najednou přišlo. „Zlatý clíček“. Jeden z nejsilnějších symbolů našeho dětství. Zlatý klíček znamená klíč k pokladu, zlatý clíček znamená kliknutí, které je klíčem k pokladu.

Zlatý clíček

Credits: Lukáš Plíhal, Ondra Novák, Vladimír Strejček, Danchez, Jarin Němeček

Zlatý clíček

Credits: Lukáš Plíhal, Ondra Novák, Vladimír Strejček, Danchez, Jarin Němeček

Problémem konceptu Zlatý clíček bylo, že se jedná o slovní hříčku a meta název. Správný způsob komunikace by zřejmě byl formou TV, případně radio spotu, kde bychom do lidí dostali sdělení „dobrý den, toto je slovní hříčka, tady vám ji chceme odkomunikovat na základě příběhu nebo opakování slova“ (velmi účinný způsob, viz spot k filmu Czech Made Man).

Příště budeme chytřejší. Tehdy nám to stačilo a ani jsme nevěděli, co bychom si dál měli počít se životem. Možná že hloupý, ale krásný byl náš svět, zdál se nám opojný jak dvacka cigaret, a všechna tajná přání plnila se na počkání anebo rovnou hned.