Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Němečtí politici mají opustit televizní rady

„Ze ZDF se nesmí stát státní televize,“ uvedl soud.

Bývalý šéfredaktor ZDF Nikolaus Brender (vpravo) v červnu 2009 před studiem v Berlíně, při natáčení politické talentové show Ich kann Kanzler. Vlevo jeden z členů poroty Günther Jauch. Foto: Profimedia.cz

Bývalý šéfredaktor ZDF Nikolaus Brender (vpravo) v červnu 2009 před studiem v Berlíně, při natáčení politické talentové show Ich kann Kanzler. Vlevo jeden z členů poroty Günther Jauch. Foto: Profimedia.cz

Německý ústavní soud 25. března letošního roku shledal, že v Televizní radě, která dohlíží na chod druhé německé televize veřejné služby ZDF, jakož i ve Správní radě této televize je přítomno příliš mnoho politiků. V Televizní radě zasedají dva úřadující předsedové zemských vlád, dva bývalí premiéři, spolkový ministr či starosta velkého města. Německá ústava (a Státní smlouva o ZDF) přitom požaduje co největší nezávislost veřejné televize na státu. Přibližně 44 % všech grémií, která dohlížejí na chod ZDF nebo ji přímo řídí, je dnes obsazeno lidmi, kteří jsou spojeni s politickou scénou.

Na stávající situaci si stěžovaly některé spolkové země, v nichž v současnosti vládne sociální demokracie. Důvodem stížnosti bylo odvolání šéfredaktora ZDF Nikolause Brendera v roce 2010, který byl znám svým kritickým přístupem k politické scéně.

Brender v roce 2012 v rozhovoru pro týdeník Die Zeit prohlásil, že v době, kdy vykonával funkci šéfredaktora (od roku 2000) bylo běžné, že politici volali redaktorům, aby ovlivnili zpravodajství a publicistiku. „Například jsem zjistil, že tehdejší generální tajemník CDU (Křesťansko-demokratické unie) Laurenz Meyer volal do redakce, aby zabránil zveřejnění pro něj nepříjemné reportáže,“ řekl Brender. „Pohrozil jsem tehdy politikům v radách, že pokud budou následovat podobné telefonáty, zveřejním je. Pak byl klid!“ Prodloužení Brenderovy pracovní smlouvy před čtyřmi roky Správní rada, v níž byli především politici z CDU/CSU, odmítla.

Televizní rada ZDF má 77 členů zastupujících společensky relevantní skupiny – církve, odbory, hospodářské svazy, sportovní svaz a podobně. Všech 16 spolkových zemí do ní vysílá jednoho zástupce, 3 lidé reprezentují spolkovou vládu a 12 politické strany. Předsedou je bývalý poslanec Spolkového sněmu za CDU Ruprecht Polenz. Televizní rada mimo jiné volí intendanta stanice a schvaluje 8 ze 14 členů Správní rady – tedy grémia, které společně s intendantem řídí televizi.

Správní rada schvaluje rozpočet a dohlíží na činnost intendanta, především v otázkách hospodaření. Pět jejích členů zastupuje spolkové země a jeden spolkovou vládu. Dalších osm volených členů nesmí přináležet k žádné z vlád nebo státní instituci. Prezidentem Správní rady je Kurt Beck, někdejší premiér Bádenska-Württemberska, nyní šéf Nadace Fridricha Eberta blízké SPD (Sociálně demokratická strana Německa).

Spolkové země Porýní-Falc a Hamburk se obrátily na ústavní soud, aby prozkoumal, zda přítomnost řady politiků neohrožuje nezávislost stanice. První senát Ústavního soudu v Karlsruhe nařídil, aby byl počet politiků a osob „blízkých státu“ snížen ze současných více než 40 na třetinu. Kromě toho politici nesmějí ovlivňovat výběr osob, které v Televizní radě zastupují různé instituce a společenské organizace. „Ze ZDF se nesmí stát státní televize,“ uvedl soud ve zdůvodnění. Spolkové země mají do roku 2015 čas současný stav změnit.

Na toto rozhodnutí reagoval předseda Spolkového sněmu Volker Kauder z CDU. Ve zpravodajském týdeníku Focus požadoval, aby obě rady, jakož i grémia, která kontrolují a řídí první německou veřejnoprávní televizi ARD a zemské programy, opustili všichni politici. „V radách stěží stejně mohou něco ovlivnit, a pokud se vyjádří k politickému obsahu programů, okamžitě je to považováno za nekorektní ovlivňování,“ řekl Kauder.