Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Nevinné vražedkyně

Epidemie krvácivého průjmu ukázala na španělských okurkách sílu negativní publicity.

Minulý týden byl ve znamení epidemií. Nejdřív se začal z Německa šířit nebezpečný virus. Hned vzápětí propukla epidemie negativních zpráv. Odsouzeným vrahem v nich nebyl zahradník, ale jeho okurky.

Zločinu se dostalo náležité pozornosti. Analýza Navarrské univerzity ukázala, že se o nakažených španělských okurkách psalo ve světových médiích sedmnáctkrát častěji, než o vítězství Rafaela Nadala na Roland Garros. Okurkový tým porazil dokonce i neporazitelnou FC Barcelonu.

Došlo však k justičnímu omylu, jehož následky si okurky ponesou po celou dobu jejich trvanlivosti a ještě o mnoho déle. Podobně jako nevinný „vrah“, kterému zůstává nálepka zločince i poté, co ho po testech DNA pustí po deseti letech z vězení.

Vášeň i deprese současně

Podstatnou roli v tom hrají média. Věnují se totiž převážně negativním informacím, které se šíří rychlostí blesku a s devastujícími účinky tsunami. Naopak ty pozitivní, týkající se ho stejného tématu, se zpravidla dostanou jen ke zlomku „zasažených“.

Mediální prostředí působí až tak negativisticky, že i společnost světového významu, jakou je Facebook, neváhá raději než za vlastní pozitivní kampaň zaplatit PR agentuře za negativní kampaň o svém konkurentu.

Média však nejsou negativní kvůli tomu, že by v jejích vedeních seděli řezníci lačnící po krvi, ale protože to sami chceme. Zprávy o korupci v politice, katastrofách či kriminálních činech nás jednoduše přitahují. Paradoxem však je, že v nás podle odborníků současně vyvolávají strach, úzkosti i deprese.

Kampaň za pozitivno

Dopady negativních zpráv vedou k různým pokusům o to, jak udělat média pozitivnější. Například rumunský senát se pokoušel v roce 2008 prosadit kvótu, podle které by měla být polovina televizních a rozhlasových zpráv pozitivních. Ústavní soud to však nakonec zamítl.

Jako životaschopný se naopak jeví pokus nizozemského portálu One11.nl, který se rozhodl věnovat pouze pozitivním a inspirativním zprávám o hrdinech dnešní doby. Projekt už běží i v mezinárodní edici a podle svých zakladatelů se setkal s velkým úspěchem.

A pozadu nezůstávají ani česká média. Například Týden vydal na začátku května speciál Úspěch Made in Česko představující mezinárodně úspěšné Čechy i české firmy. O dva týdny později jej následovaly týdeníky Ekonom a Respekt se společnou publikací o Byznys idolech.

Dokonalý svět ještě nenastal

Takové projekty naše psychika jistě ocení. Můžeme se však úplně vzdát těch rizikových a úzkost vzbuzujících negativních zpráv? Asi těžko.

Ostatně ukazuje to i případ nevinných „vražedných“ okurek. Smutnou pravdou je, že je negativní publicita u spotřebitelů neprávem „pohřbila“. Na druhou stranu, kdyby v nich skutečně nákaza byla a nikdo nás nevaroval, bylo by těch pohřbů mnohem více.

Stejně tak by asi bylo pro řadu lidí velkým zadostiučiněním věnovat večerní zprávy tomu, kdo všechno byl dnes u soudů očištěn. Kdyby však divákům v tu samou chvíli zaplavovala sklepy přílivová vlna z nedaleké řeky, pak by se takové pozitivní zprávy „za každou cenu“ poněkud minuly účinkem.

Aneb: média jsou jen zrcadlem světa. Až bude dokonalý, určitě nám o tom dají vědět.