Vymezení aktivit veřejnoprávního média na internetu je velmi vágně popsáno v zákoně a lze ho potom vykládat různými způsoby. Ani v Evropě zatím není mnoho zemí, kde využití „nových médií“ ve veřejnoprávní oblasti je zcela jasně definováno.
Internet a další „nová média“ mají mít jak pro veřejnoprávní televizi, tak pro veřejnoprávní rozhlas pouze doplňkovou roli a mají plnit hlavně marketingovou a informační podporu hlavní náplně veřejnoprávních médií, což je televizní nebo rozhlasové vysílání.
V oblasti zpravodajské by se měly informace veřejnoprávního média na internetu zřetelně odlišit od běžných komerčních zpravodajských portálu, jít více do hloubky, poskytovat detailní analýzy a vytvářet komplementární zdroj informací pro internetového uživatele.
Podnikání a zejména prodej reklamy na internetu není pro veřejnoprávní média ze zákona vymezen podobně jako je tomu u televizního nebo rozhlasového vysílání, což poskytuje prostor chovat se na internetu v obchodní oblasti stejně jako komerční média.
To ale vede k narušení běžných tržních principu, protože na rozdíl od komerčních médií má veřejnoprávní médium zcela jiný způsob financování svého provozu a svých aktivit. Proto by se veřejnoprávní média měla komerčních aktivit vzdát, aby tak nenarušovala tržní principy.
Závěrem lze říci, že jak Česká televize, tak i Český rozhlas získávají prostředky na své fungování prostřednictvím televizních nebo rozhlasových, ne však internetových poplatků. Proto by i využití těchto zdrojů v oblasti internetu mělo být velmi selektivní a rozhodně by nemělo mít komerční zájem.
Autora o tento text požádala redakce Médiáře, v rámci snahy rozpoutat diskusi o podobě budoucí koexistence veřejnoprávní a komerčních televizí. Na totéž téma Médiář nabízí pohled generálního ředitele Novy Jana Andruška, přinese názor šéfa České televize Jiřího Janečka a televize Prima Marka Singera.