Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Odbory ČT: výpovědí Kvapilové šéfové porušili zákon, nepředjednali to s námi

Adam Komers jako odborář proslul při televizní stávce v ČT na přelomu let 2000 a 2001. Foto: Profimedia.cz

Adam Komers jako odborář proslul při televizní stávce v ČT na přelomu let 2000 a 2001. Foto: Profimedia.cz

Do tahanice kolem odvolání Pavlíny Kvapilové, která do 30. srpna vykonávala funkci výkonné ředitelky sekce Nová média České televize, se vložily odbory. Napadají v pondělí 9. září předanou výpověď pro nadbytečnost jako neplatný, protože šéfka personálního útvaru údajně sdělila Kvapilové, že to předjednala s odbory, což se prý nestalo. Tím vedení televize porušilo zákon, míní odboráři.

„Pan generální ředitel mi na pondělní schůzce k mému dalšímu působení v ČT nenabídl žádnou jinou práci. V návaznosti na tuto skutečnost jsem dostala výpověď pro tzv. nadbytečnost. Můj pracovní poměr skončí uplynutím standardní výpovědní doby k poslednímu listopadu,“ sdělila Médiáři Pavlína Kvapilová. Uvedla též, že v textu její výpovědi stojí „rozvázání pracovního poměru bylo podle §61 zákoníku práce projednáno s VV Nezávislé odborové organizace“.

„Při naší pondělní schůzce jsem zároveň já panu Dvořákovi předala dokument se stanoviskem mých právníků. Z jejich rozboru vyplývá, že mé odvolání i veškeré návazné kroky jsou neplatné. Čekám na reakci ČT na toto právní stanovisko a podle toho se rozhodnu, jaký bude můj další postup,“ doplnila.

Reakci vedení ČT zjištujeme.

Zástupci zaměstnanců veřejnoprávního média jsou předsvědčeni, že Kvapilová musela jít, poněvadž veřejně naznačila neutěšené poměry ve zpravodajství, a to v polovině srpna po přeložení Daniely Drtinové z Událostí, komentářů do Interview před hlavní zprávy. Ostatně generální ředitel ČT Petr Dvořák, který nechal podřízené v pondělí dát výpoveď, ji předtím kritizoval za praní špinavého prádla na veřejnosti, a sdělil ji, že v ní ztratil důvěru. Tým podle něj diskutuje interně, ne přes noviny či sociální média.

„V demokratickém právním státě není možné vyhazovat zaměstnance z práce pro veřejné a navíc kultivované vyslovení jejich názoru,“ tlumočil médiím stanovisko odborářů jeden z jejich zástupců Adam Komers.

Zápis z mimořádného jednání Výkonného výboru Nezávislé odborové organizace ČT, konaného dne 11. 9. 2013 od 11.00 hodin

Přítomni: A. Dekoj, H. Vidimská, A. Komers, J. Černý, J. Utitz

  1. VV NOO obdržel dne 9. 9. 2013 v dopoledních hodinách žádost o projednání výpovědi podle §52, písm. c) ZP po odvolání z funkce, týkající se odvolané ředitelky Nových médií ČT Pavly Kvapilové.
  2. VV NOO konstatuje, že vedení ČT porušilo v této věci zákon, konkrétně ustanovení §61, odst. 1 ZP, když věc předem neprojednalo s odborovou organizací, naopak P. Kvapilové předala vedoucí personálního útvaru L. Jakovcová výpověď s nepravdivou informací, že věc byla s odbory projednána. Navíc generání ředitel P. Dvořák veřejně deklaroval, že P. Kvapilové bude nabídnuto jiné uplatnění v rámci ČT, což se nestalo, přestože prokazatelně volné místo odpovídající jejímu vzdělání a praxi existuje.
  3. VV NOO vyjadřuje zásadní nesouhlas s výpovědí pro P. Kvapilovou z důvodu nadbytečnosti, protože dle vlastního šetření došel k jednoznačnému závěru, že odvolání P. Kvapilové z fukce ředitelky Nových médií ČT a její následné propuštění z pracovního poměru v ČT souvisí pouze s jejím veřejným vystoupením v kauze stažení moderátorky Daniely Drtinové z pořadu Události komentáře. VV NOO je přesvědčen o tom, že v demokratickém právním státě není možné vyhazovat zaměstnance z práce pro veřejné a navíc kultivované vyslovení jejich názoru, protože by tím došlo k porušení základních lidských práv garantovaných Ústavou, resp. Listinou základních práv a svobod a Listinou základních práv EU, v tomto konkrétním případě práva na svobodu projevu. Vzhledem k tomu, že Ústava, jakožto základní zákon státu, je nadřazena obecným zákonům a právním předpisům, VV NOO se domnívá, že zaměstnanec má velkou šanci na úspěch v případě soudního sporu, čímž by České televizi vznikla nejen hmotná, ale především morální škoda.