V poslanecké sněmovně se opět začíná veřejně mluvit o spojení dvou veřejnoprávních médií, která jsou živa z poplatků od majitelů přijímačů, a to České televize a Českého rozhlasu. Na dnešní schůzi volebního výboru, která má na starosti mediální zákony a začíná se zabývat řadou jejich změn, začali sloučení prosazovat předseda výboru Martin Komárek, poslanec Babišova hnutí ANO, a jeden z místopředsedů orgánu Vítězslav Jandák z ČSSD, který téma vytáhl už před sedmi lety. Pár let před tím s ním přišel bývalý ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek, respektive tehdejší rozhlasový radní Štěpán Kotrba.
Komárek prohlásil, že „naše sněmovna by měla být aktivnější“, ne přicházet jen s dílčími změnami mediálních zákonů. „Pojďme přijít s úplně jinými modely,“ vyzval podobně Jandák.
„Flastrujeme starej kabát a uvažujeme o novém kabátu, kde už staré záplaty nebudou platit,“ řekl poslanec ČSSD v reakci na vystoupení 1. náměstkyně minista kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) a zároveň členky a donedávna přesedkyně rady pro vysílání Kateřiny Kalistové (ČSSD), že myšlenku sloučení ČT a rozhlasu do jedné instituce už se letos převést do podoby konkrétního zákona nestihne. „Při přípravě tohoto zákona o nich [o nových modelech] musíme diskutovat dřív, než budeme diskutovat o dílčích věcech. Protože ty pak mohou vypadat jinak,“ nesouhlasil Jandák.
„Měli bychom otevřít skutečně problémy jako sloučení televize a rozhlasu, protože to skýtá řadu výhod,“ řekl také Komárek. „Druhá věc je [změna] volba rady, kterou prosazuje paní Marvanová.“ „Stoprocentně“ se přimlouvá také za posílení právní subjektivity rad, aby nebyly „vazaly generálních ředitelů“. Chce také uvažovat nad zřízením správních rad, které by dozorovaly hospodaření České televize a Českého rozhlasu.
„Cílem je snížení koncesionářských poplatků, jinak to nemá smysl,“ podotkl Zbyněk Stanjura, jediný zástupce ODS ve výboru. „Museli bychom jet na čísla, i třeba z toho Slovenska,“ řekl také s odkazem na slučování televize a rozhlasu u nejbližších sousedů, které minimálně v první fázi po radikální změně přineslo existenční problémy RTVS, nového média veřejné služby. Podle reakce televize a rozhlasu na tehdejší návrh poslance Jandáka by sloučení znamenalo spíš náklady navíc.
„Rozhlas a televize nejsou špatné, není to na revoluci, to už nikdy prosím, ale mají velké rezervy z hlediska veřejné služby. A v tom my máme pomoci zákonem, to je naše jediná možnost, aby se to zlepšilo,“ uvedl také v diskusi předseda výboru Komárek.
Co se má také měnit
V pracovní skupině k přípravě nových mediálních zákonů, která minulý týden vznikla, jsou zástupci Rady ČT, ČT, Rady Českého rozhlasu, Českého rozhlasu, rady pro vysílání, je v ní předseda volebního výboru Komárek, dva zástupci Fakulty sociálních věd UK a také Hana Marvanová jako náměstkyně ministryně spravedlnosti.
Skupina zatím sesbírala připomínky od rady pro vysílání, České televize a Českého rozhlasu k tomu, co by se v zákonech mělo inovovat. Obě veřejnoprávní média chtějí změnit rozsah veřejné služby, ČT konkrétně by ráda dosáhla změny ohledně odpočtu DPH či technologické změny kvůli přechodu na DVB-T2 či HbbTV, rozhlas zvedl i otázku své digitalizace.
„Jako jedním z prvních témat, kterými se budeme zabývat, je politická reklama, koncentrace vlastnictví médií, labellingu, pak celý balík změn ohledně změn licenčních podmínek, včetně tzv. dokrývačů,“ přiblížila náměstkyně a radní Kalistová.