Pondělí 16. ledna přináší další televizní novinky. Na Primě to je premiérová, už 7. série gastroshow Ano, šéfe! se Zdeňkem Pohlreichem (od 21.30), na Nově krimiseriál Specialisté (20.20) a reality show Robinsonův ostrov (21.15). ČT1 pokračuje se Světem pod hlavou (20.00) a Trpaslíkem (21.00).

Praha hledá, kdo posune její komunikaci s turisty

Místo citoslovcí chce Praha jednotný výraz. Turistů má spoustu, spíš než mladé láká bohatší.

Pražská informační služba – Prague City Tourism, příspěvková organizace města Prahy, vypíše v lednu 2017 tendr na nového dodavatele komunikačního strategie, včetně kreativy, destinačního loga a dalších grafických podkladů. Výběrové řízení se týká zakázky na další tři roky 2017, 2018 a 2019, objem je 5 milionů Kč. Organizace slibuje zájemcům skicovné v úhrnné výši 50.000 Kč. Tendr bude dvoukolový, porota zahrne zástupce Pražské informační služby, magistrátu i odborníků. Vítěz má být znám nejpozději během února. Na úterním setkání s agenturami to řekla ředitelka Pražské informační služby – Prague City Tourism Nora Dolanská.

Místo řady citoslovcí ústřední výraz

Setkání organizace uspořádala, aby v diskusi přiblížila zájemcům zadání a poskytla další data. Výběrové řízení na další fázi komunikační strategie totiž vypsala už letos na podzim, ale nakonec je zrušila, byť se přihlásily tři agentury, respektive studia. Nabídky se totiž podle Dolanské míjely s tím, jak by chtěla Praha v komunikaci s turisty komunikovat.

Dosavadním dodavatelem kreativy je studio Dynamo Design (i to bylo mezi účastníky zrušeného tendru), které postavilo komunikaci Prahy v letech 2014, 2015 a 2016 na emocích, respektive citoslovcích. „To stoprocentně splnilo svou úlohu, teď se potřebujeme posunout dál,“ podotkla Dolanská. Přesnou představu organizace nemá, nicméně její ředitelka nastínila, že cestou by mohlo být obecnější centrální slogan či výraz, který by současnou Prahu charakterizoval.

Dynamo Design dosud pracovalo s různými citoslovci pro různé komunikační události. Tématem v minulých letech přitom bylo pivo či víno. Tématy roku 2017 mají být jednak pražské kavárny, jednak design a móda. Do komunikace roku 2018 se zřejmě promítne stoleté výročí republiky.

Pražská informační služba pracuje od roku 2014 také s agenturami Havas Prague (zajišťuje propagaci na internetu) a MediaCom (má na starosti nákup a využití mediálního prostoru). Také tyto oblasti se mají v roce 2017 dočkat po třech letech nových tendrů.

Místo mladých bohatší a dětní

Posun v komunikaci má podle ředitelky Dolanské nastat kvůli množství a struktuře návštěvníků metropole. V roce 2012 přijelo do Prahy podle údajů Českého statistického úřadu 5,7 milionu turistů, v roce 2015 už to bylo 6,6 milionu turistů, letos od ledna do června pak 3,1 milionu. Další odhadem milion lidí ročně podle Dolanské využívá v praze soukromé ubytovací služby přes Airbnb a denních turistů – těch, kteří ráno přijedou a večer odjedou – je dalších až 5 milionů. „Praha absorbuje během roku až 12 milionů turistů, pro ně potřebujeme sdělení,“ řekla Nora Dolanská. „Čtyři pětiny těch, kdo do Prahy jezdí, jsou cizinci, nerezidenti. A také mizí klasická městská jarní a podzimní turistická, naopak přibývá těch, kterých projíždějí městem přes léto, cestování do Prahy je čím dál víc individuální,“ podotkla.

Nová komunikaci by měla pomoci změnit to, jací lidé do Prahy jezdí. „Nepotřebujeme víc turistů, je jich v Praze hodně. Musí se hledat nový smysl toho, co chceme sdělit,“ nabádala šéfka Pražské informační služby. jednoduše řečeno – město nechce na emoce a levnou zábavu lákat jen mladé, nýbrž i starší, respektive bohatší a dětné, kteří přivezou víc peněz: „Rádi bychom zvrátili poměr mládeže k movitější klientele, která město skutečně ocení.“ Oficiální statistiky říkají, že nejvíc návštěvníků Prahy (37 %) je ve věku 20 až 29 let, pražská služba ale chce posílit segment 40 až 49 a 50 až 59 let (nyní obě zastoupeny zhruba 13 %).

Věková struktura turistů v Praze

Věková struktura turistů v Praze

Podle dat za letošní první pololetí přitom do Prahy nejvíc jezdí lidi – v tomto pořadí – z Německa (bezmála 400.000), USA, Velké Británie, Itálie, Slovenska, Ruska, Polska, Francie, Jižní Koreje a Číny (téměř 90.000). Oproti statistikám z loňska přitom Slovensko přeskočilo Rusko, Polsko se dostalo před Francii a Čínu a Jižní Korea před Čínu.