Česká televize začíná dnes vysílat lokální program z nového regionálního studia v Českých Budějovicích. Minulý týden startovalo nové studio v Hradci Králové. Oba regiony tak mohou víc vstupovat do proudu ČT24 i produkovat vlastní Týden v regionech. Vedoucím redaktorem „regionu Jihozápad“ je Aleš Hazuka, „regionu Severovýchod“ pak Michal Klokočník. Dlouho už ČT vysílá lokálně z Brna, Ostravy a Prahy.

Předseda Rady ČT Uhde: podnět redaktorů není anonymní, všech 23 signatářů znám

„Očekával jsem, že argument anonymity se bude proti podnětu obracet,“ řekl předseda Rady České televize Milan Uhde Médiáři ke kritice vedení zpravodajství ČT, s níž se 23 lidí z redakce obrátilo na radu. Známa jsou zatím jen jména dvou z nich, Daniely Drtinové a Adama Komerse. „V České televizi zřejmě vládne atmosféra obav z otevřeného jednání,“ míní předseda kontrolní rady.

Dramatik a předseda Rady České televize Milan Uhde v průvodu ke 45. výročí divadla Husa na provázku, letos v září v Brně Foto: Jiří Salik Sláma / Mafra / Profimedia.cz

Dramatik a předseda Rady České televize Milan Uhde v průvodu ke 45. výročí divadla Husa na provázku, letos v září v Brně Foto: Jiří Salik Sláma / Mafra / Profimedia.cz

Pakliže máte dokument před sebou, popsal byste, co obsahuje, co je jeho podstatou?

Podstatou je soubor postřehů, velmi konkrétně doložených, které znamenají, že podle názoru oněch 23 signatářů je ve zpravodajství České televize soustavně nebo velmi často narušován princip nestrannosti, že se tam projevují tendence nadržovat určitým osobám, určitým politickým seskupením. A to je věc, se kterou jsou pracovníci zpravodajství nespokojení.

Která ta politická uskupení jsou protežována, favorizována?

Nemohu specifikovat, že by nějaké bylo víc nebo míň, tam jsou doklady o nejrůznějších nadržováních, to tomu, tu onomu, mohu to formulovat jenom tak, že jde o poukaz na to, že princip nestrannosti není respektován.

Můžete uvést konkrétní příklady?

Nerad bych vytrhoval, když vytrhu jeden dva příklady, popřu pět dalších, které konstatují zase něco jiného. Myslím, že brzy budete mít příležitost text celý pročíst, prostudovat a udělat si názor. V tomto směru bych nerad dával předznamenání tomu, co následuje v kontextu.

Kdy by se rada měla tímto podnětem zabývat?

Včera jsem dal pokyn, aby sekretariát – protože jde o poštu, která patří Radě České televize, tedy všem jejím členům – okamžitě mailem, jak je to u nás zvykem a pravidlem, rozeslal tento text všem členům Rady České televize. Dnes ráno – respektive ona SMS je datovaná v noci – se generální ředitel obrátil na členy rady zprávou, že vedení vše prošetří a bude dbát o to, aby bylo zachováno dobré jméno České televize. To je taky jeden z ohlasů na věc, nechci ani ten zamlčet.

Generální ředitel Petr Dvořák a ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal označují v tiskovém prohlášení, rozeslaném dnes ráno, stížnost kromě toho, že ji podepsali Daniela Drtinová a Adam Komers, za anonymní. Podle mých informací jsou součástí podání i jména ostatních 21 lidí ze zpravodajství. Jak je to tedy?

Podnět – stále zdůrazňuji podnět, protože stížnost je něco jiného – podle mého názoru není anonymní, ale očekával jsem, že argument anonymity se proti němu bude obracet. Je to podle mě nesprávné. Já jsem tam uveden jako garant, který všech 23 podpisů viděl, ty lidi zná, ověřil, že jsou to skutečně oni, že jsou to jejich podpisy, a to, že pouze dva z třiadvaceti jsou své jméno ochotni k textu připojit, podle mého názoru nesvědčí ani tak pro nestatečnost zbylých jednadvaceti, jako pro to, že v České televizi zřejmě vládne atmosféra obav z otevřeného jednání. To je podle mě neméně znepokojivá zpráva jako obsah toho podnětu. Obojí je pro mě jako člena rady velmi znepokojivé.

Považujete onen podnět za seriózní ve smyslu, že ve zpravodajství pozorujete podobné tendence jako stěžovatelé?

Prosím vás, to nemohu říct, protože ony postřehy jsou postřehy z různých interních jednání, při kterých jsem nebyl přítomen, nemohu tam být přítomen, a věci jsou o to víc znepokojující, že divák České televize o nich nemůže mít ani potuchy. To jsou věci, které se dějí pod pokličkou, podle názoru signatářů. Vyžaduje to velmi seriózní posouzení, protože jestli kritické podněty, které text obsahuje, jsou pravdivé – a já musím říct, že jako pravdivé vypadají, protože za ně ručí 23 seriózních lidí -, je nutno se jím zabývat.

Mrzí mě, že jsem zatím nestačil generálnímu řediteli zavolat a upozornit ho, přátelsky, že to není anonym. Já osobně ručím za to, že je to text, který podepsalo třiadvacet lidí a jednadvacet z nich z důvodů, které respektuju, prostě otevřeně své jméno neuvedlo. Ale to je spíš přitěžující okolnost pro Českou televizi, ne pro ně. To nejsou zbabělí lidé.

Ta jména budou známa v momentě, když se bude stížnost projednávat na radě? Nebo jak s nimi naložíte?

Jména – kromě těch dvou, která už znáte – podle mě známa nebudou, já jsem jediný, kdo je zná a já je v žádném případě nezveřejním, protože chci respektovat, co mají signatáři na zřeteli. Že se obávají postihu. To já nemohu vyloučit. Doufám, že tak zle není, aby za to byli postihováni, ale respektuji jejich obavu, jména v žádném případě nezveřejním. Ale každého, kdo by zpochybňoval mou garanci, budu podezírat, že mě nazývá lhářem. Já lhář nejsem, já jsem to viděl a zveřejnění těch jednadvaceti jmen spadá, abych tak řekl, do pravomoci jenom těch jednadvaceti lidí.

Na koho stížnost, podnět míří?

Podnět je adresován Radě České televize a chápu to tak, že je to kritika vedení zpravodajství.

Jmenovitě?

Pamatuju si, že je tam zmínka o šéfredaktorovi zpravodajství, panu Mrzenovi.

Generální ředitel Dvořák uvedl, že věc nechá prošetřit „nezávislým a důvěryhodným auditorem“, kterého nejmenuje. Jak se na to díváte?

V tomto směru nechci zveřejnit žádný názor, poněvadž přiznávám, že v tuto chvíli nemám žádný názor na to, jak se v té věci dobrat stanoviska. Nevím, nejsem generální ředitel České televize, jen se domnívám, že všechny cesty, které povedou k nápravě, jsou dobré. Rozhodně o nápravě je třeba jednat. Je co napravovat. Zdůrazňuji, že toto je můj osobní názor, rada o tom bude jednat nejdřív 6. listopadu, a je možné, že stanovisko rady nebo některých jejích členů se bude lišit. Zdůrazňuji to, co jsem řekl, jako svůj osobní názor, který nemusí nakonec v radě převážit.

Doplněno ve čtvrtek 31. října ve 13.10:

PLNÉ ZNĚNÍ DOKUMENTU PODANÉHO LIDMI ZE ZPRAVODAJSTVÍ ČT RADĚ ČESKÉ TELEVIZE

Vážený pane předsedo, vážení členové Rady České televize,

dovolte, abychom se na vás obrátili v dvojjediném postavení zaměstnanců zpravodajství České televize, ale rovněž zástupců veřejnosti, jako na orgán, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize.

Podle § 2, odst. 2), písm. a) zákona o České televizi patří mezi hlavní úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. V posledních měsících je však redaktorům v řadě případů v plnění tohoto úkolu vedením redakce zpravodajství bráněno. Ve svém důsledku to vede k tomu, že plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání je ohroženo a Česká televize tak porušuje nejdůležitější povinnost uloženou jí zákonem o České televizi.

Obracíme se proto na vás s žádostí, abyste posoudili, zda níže uvedené příklady zásahů do vysílání ze strany vedení redakce zpravodajství jsou v souladu s výše uvedenými  povinnostmi televize veřejné služby.

Situace je o to vážnější, navíc nyní v době voleb do Poslanecké sněmovny, že nemusí jít o náhodné selhání jednotlivce ve vedení Redakce zpravodajství ČT, ale může se jednat o systematické a cílené využívání veřejnoprávního zpravodajství ke službě jedné politicko – obchodní skupině. Cenzorské zásahy či pokusy o ně, příkazy vedoucí k porušování objektivity a vyváženosti ze strany šéfredaktora zpravodajství se vystupňovaly v době kampaní před volbou prezidenta ČR a po zvolení Miloše Zemana hlavou státu.

Dokument adresovaný vám, předsedovi a členům Rady ČT, je neveřejný, jelikož by mohl zásadním způsobem poškodit dobré jméno České televize a to rozhodně není naším cílem. V zájmu koncesionářů, kteří televizi veřejné služby platí, vás ale žádáme, abyste jakožto členové orgánu zastupujícího veřejnost vyzvali vedení ČT, aby se začalo zabývat konkrétní odpovědností řídících pracovníků ve zpravodajství ČT24 a vyvodilo důsledky z jejich jednání, pokud bude shledáno jako odporující zákonu o České televizi a jejímu Etickému kodexu. Žádáme rovněž o poskytnutí záruk, že se podobné praktiky nebudou opakovat.

Zároveň vás žádáme o posouzení, zda je v souladu s etikou a principem nezávislosti televize veřejné služby skutečnost, kdy generální ředitel ČT osobně zjišťuje, jaké názory na práci moderátorů zpravodajství mají politici – s odkazem na významnost této cílové skupiny.

Všechny možnosti domoci se nápravy jsme již vyčerpali, neboť o situaci byl opakovaně informován jak ředitel zpravodajství, tak generální ředitel. Jediným výsledkem bylo zastrašování a vyhrožování všem, kteří projeví snahu se těmto praktikám postavit a ve věci se jakkoli angažovat.

Tento podnět ovšem není anonymní. Jména zaměstnanců ČT, kteří se na vás obracejí, zná předseda Rady ČT Milan Uhde. Jména nezveřejňujeme kvůli obavám z pomsty a taky po zkušenostech z dob minulých.

Když se v prosinci 2011 objevila v redakci zpravodajství první podezření z nestandardních zásahů do vysílání, vyzval předseda Milan Uhde novináře ČT k odvaze, aby se proti takovým postupům postavili veřejně, a pod svým jménem. Jeden z redaktorů, který na zásahy tehdy novinářské kolegy upozorňoval – Jakub Kalenský – byl o pár týdnů později na hodinu z České televize propuštěn.

Příklady zásahů vedení redakce zpravodajství ČT do obsahu vysílání v roce 2013

Prezidentova „viróza“ – ČT24 – 9. – 11. 5. 2013

Ve čtvrtek 9. 5. v 18 hodin odvysílala ČT24 (v přímém přenosu) záběry vrávorajícího prezidenta po příchodu z ruské ambasády do katedrály sv. Víta ke korunovačním klenotům. O možných příčinách nestabilní chůze začaly vzápětí spekulovat internetové servery. V pátek 10. 5. z denních zpráv prezidentovy záběry vrávorající chůze zmizely. A to proto, že v reakci na oznámení prezidentské kanceláře, že hlava státu má virózu, došlo v denních zprávách k vystřižení záběrů vrávorajícího prezidenta či k jejich výměně za archivy.

Vysílání ČT24 v pátek 10. 5. :

13:10 – zpráva o „viróze“ hrána na archivní záběry

13:11 – z ilustračních záběrů v příspěvku o výstavě vystřižena přesně scéna se zavrávoráním

14:18 – z ilustračních záběrů v příspěvku o výstavě vystřižena přesně scéna se zavrávoráním

15:05 – zpráva o „viróze“ hrána na archivní záběry

16:00 – v souhrnných zprávách nehrána zpráva o viróze vůbec

17:25 – z ilustračních záběrů v příspěvku o výstavě vystřižena přesně scéna se zavrávoráním

Události v pátek a v sobotu

Hlavní večerní zpravodajská relace Události v pátek uvedla jen tolik, že „prezident má virózu, bude se doma léčit a do úřadu se vrátí až po víkendu“. O den později, v sobotu, Události tuto tezi podpořily ještě informací, že „zdravotní stav prezidenta se zlepšuje a podle jeho manželky šlo o chřipku“.

Prezidentova viróza – 168 hodin – 10. 5. 2013

V odpoledních hodinách zatelefonoval šéfredaktor Petr Mrzena dramaturgyni pořadu 168 hodin a zakázal jí použít jakékoliv záběry vrávorajícího prezidenta. Uvedl, že prezident má podle stanoviska Hradu virózu, a tak není vhodné je do pořadu tohoto typu vůbec zařazovat. Dramaturgyně se pokusila ho přesvědčit, že této události se nelze dost dobře zcela vyhnout a že diváci takto restriktivní zásah do vysílání poznají, šéfredaktor ale názor nezměnil. Dramaturgyně se poté obrátila na editora s dotazem, jak postupovat. Na jeho doporučení telefonovala řediteli zpravodajství, ale nezastihla jej. Kontaktovala proto znovu šéfredaktora s upozorněním, že do rubriky Malostranské korekce je zařazen jím už schválený záznam, v němž si prezident Miloš Zeman dělá legraci ze spícího Karla Schwarzenberga při své návštěvě parlamentu (o 2 dny dříve), a že bude působit velmi podivně a záměrně, pokud se pořad Zemanově „viróze“ zcela vyhne. Šéfredaktor nakonec souhlasil s jen velmi opatrnou zmínkou ve stejné rubrice, že „prezident má virózu.“

Prezidentská volba – Benešovy dekrety – 20. 1. 2013

Šéfredaktor Petr Mrzena nechtěl vysílat přímý přenos tiskové konference Karla Schwarzenberga na téma Benešových dekretů a ataků ze strany Miloše Zemana a Václava Klause. Přenosový vůz byl již na vysílání připraven, k zastavení přenosu došlo krátce před vysíláním. Na dotaz editora, který žádal vysvětlení, šéfredaktor odůvodnil zásah slovy, že „neví, co Schwarzenberg řekne“. Očekávalo se, že Karel Schwarzenberg promluví na téma rozpoutané diskuse ohledně Benešových dekretů. Tisková konference byla odvysílána až později během dne pouze ze záznamu.

Šéfredaktor má samozřejmě právo rozhodnout o nezařazení tiskové konference do vysílání, ale tento příklad může v kontextu ostatních zásahů ukázat na mechanismus, jakým systematicky dochází ke zvýhodňování v informování o osobě Miloše Zemana ve zpravodajství televize veřejné služby.

Prezidentská volba – Lživý inzerát proti Karlovi Schwarzenbergovi  – 1. den 2. kola  – 25. 1. 2013

Ve čtvrtek 24. ledna bylo domluveno na odpolední poradě vedení s editory, že v pátek, v 1. den 2. kola, budou bez jakéhokoliv zásahu živě (nebo ihned po odeslání materiálu do redakce) odvysílána hlasování a následná prohlášení Václava Klause, Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Hlasování i prohlášení se odvysílala tak, jak bylo domluveno (Miloš Zeman jen hlasoval, prohlášení neměl). Karel Schwarzenberg se ve svém  prohlášení jen krátce ohradil proti lživému inzerátu otištěnému proti jeho osobě v deníku Blesk. Po odvysílání šéfredaktor Petr Mrzena zařazení příspěvku v rozporu s původní domluvou zkritizoval. Následně šéfredaktor chtěl nahradit vyjádření Karla Schwarzenberga k inzerátu spotem o tom, že se Karel Schwarzenberg spletl a místo obálky s hlasovacím lístkem vhodil do volební urny pouze prázdnou obálku. Editor neuposlechl, výměnu spotů neprovedl. Spoty ve zprávách zůstaly oba. Reakce na inzerát ale už jen jako krátká čtená zpráva.

V pondělí 14. 1. 2013 se oproti všem dosavadním zpravodajským zvyklostem vůbec nehrály zahraniční ohlasy na první kolo prezidentské volby. V diskusi k případnému zařazení se objevil ze strany vedení argument, že zahraniční média budou určitě psát o Zemanově vazbě na Rusko a redakce to nebude mít jak vyvážit. Argument byl neopodstatněný, jelikož reflexe ohlasů zahraničních médií by byla jako vždy komplexní, nikdo by nevybíral pouze jednostranně zaměřené články.

Další příklady zásahů šéfredaktora do zpravodajství

Čínský orchestr v Praze – 2. 2. 2013

V sobotu v poledne dostala redaktorka úkol natočit reportáž o Čínském novém roku (konal se až o 8 dní později). Zpravodaj ČT v Číně do Prahy vzkázal, že téma lze natočit až v okamžiku, kdy událost skutečně začne, nikoliv v předstihu. Redaktorka proto na pokyn nadřízených začala shánět Číňany v Česku, aby před kamerou ČT připravili „novoroční“hostinu. Zadání působilo už od počátku zvláštně, nicméně se povedlo sehnat aspoň Vietnamce z tržnice, kteří byli ochotni před kamerou sehrát za finanční úhradu „přípravu čínských oslav“. Součástí zadání bylo natočit i generální zkoušku Šanghajského rozhlasového orchestru, který se odpoledne konal v Obecním domě. Při textové kontrolní produkci editor redaktorce sdělil, že v reportáži se musí objevit i vystoupení Jana Kohouta z ranního vysílání ČT24. Redaktorka s Kohoutovým zařazením do reportáže nesouhlasila, protože nedávalo smysl, editor ale uvedl, že tak musí být na výslovnou a opakovanou žádost šéfredaktora Petra Mrzeny. Nikoliv tedy například sinolog, ale tehdejší zástupce Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce v ranním bloku, a poté i v hlavní relaci Události okomentoval „význam Nového roku pro Číňany“. (Jan Kohout je dnes ministrem zahraničí v demisi ve vládě Jiřího Rusnoka.)

Tato stejná komora byla organizátorem čínského koncertu a je z části financována společností PPF.

Podivné rychlé shánění a dotáčení „Číňanů chystajících se v Praze na Nový rok“ tak působilo spíš jako kamufláž pro umístění komerční aktivity soukromého subjektu do veřejnoprávního vysílání.

Den po odvysílání reportáže byl na její nestandardnost upozorněn sloužící šéfeditor ČT24 (F.Lutonský). Dotaz, zda mu okolnosti příspěvku přijdou v pořádku, ironicky odbyl a tématu se dál nevěnoval.

Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal byl na redakční poradě dne 14. 8. 2013 redaktory vyzván, aby okolnosti vzniku této „reportáže“ vysvětlil. Uvedl, že „šlo o případ klientelismu a že to byla chyba“. Bližší informace nesdělil.

Boj uvnitř vedení ČSSD – 6. 8. 2013

Šéfredaktor Petr Mrzena trval na větším prostoru ve vysílání pro statutárního místopředsedu ČSSD Michala Haška v neprospěch předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky. V den, kdy předseda B. Sobotka oznámil, že stejně jako jeho oponent M. Hašek podpoří Rusnokovu vládu, a vyslovil se tak v rozporu se svým dřívějším postojem, nařídil šéfredaktor editorům, že M. Haška musí být ve vysílání víc než B. Sobotky („Shodujeme se všichni na tom, kdo dnes vyhrál?! Vyhrál Hašek, tak ho musí být ve vysílání víc.“). Následovalo upozornění editora, že zastoupení by mělo být alespoň rovnoměrné, když předsedou strany je stále B. Sobotka.

Černá stavba zastupitele ČSSD – červen 2012

V červnu 2012 se připravovalo v redakci zpravodajství natáčení reportáže o podezření z „černé stavby“ zastupitele na Praze 1 a předsedy správní rady Nemocnice na Františku Rudolfa Demeše (ČSSD). Stavěl domek v chatové osadě Lahovská, v městské části Velká Chuchle. V osadě se ale smí stavět jen rekreační objekty. Stavba navíc vůbec nebyla ohlášená, což potvrdila vedoucí stavebního úřadu v Radotíně, úřad v té době věc prověřoval a chystal se na kontrolní prohlídku. V této fázi byla reportáž vedením redakce zastavena. Panuje důvodné podezření, že za zásahem stály klientelistické vazby.

Závěrem

Vážený pane předsedo, vážení členové rady ČT,

věříme, že výše popsané skutečnosti dostatečně ilustrují, jak je v posledních měsících ohrožována objektivita a nestrannost zpravodajství televize veřejné služby. Doložit můžeme i další příklady ovlivňování vysílání zpravodajství ze stávající volební kampaně, v příloze 1).

Doufáme, že tuto stížnost shledáte jako důvodnou a budete se celou záležitostí zabývat v co nejkratší době, aby mohlo zpravodajství ČT beze zbytku plnit svoje poslání vůči veřejnosti – tedy přinášet kvalitní a necenzurované zprávy.

Na základě výše uvedeného vás žádáme, abyste v souladu s § 8, odst. 1), písm. i) zákona o České televizi důsledně dohlédli na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydali stanovisko, které by označilo kroky vedení České televize cenzurující zpravodajství a favorizování některých politických proudů, které ve svém důsledku vedou k porušování principu objektivity a vyváženosti, za jsoucí v rozporu s úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání.

S pozdravem a v úctě

23 moderátorů, redaktorů a editorů České televize

V Praze, dne 25. října 2013

PŘÍLOHA DOKUMENTU ZASLANÉHO LIDMI ZE ZPRAVODAJSTVÍ ČT RADĚ ČESKÉ TELEVIZE

A jak ukazují příklady posledních týdnů, praxe ovlivňování vysílání zpravodajství ČT24 pokračovala i před posledními, předčasnými volbami do PSP ČR.

Vysílání ČT v období před parlamentními volbami 2013

Prezident Miloš Zeman a byty OKD

ČT se dne 24. 9. 2013 v relaci Události zabývala návrhem prezidenta Miloše Zemana pro důl Paskov. Prezident navrhl, aby vlastník převedl byty OKD na moravskoslezský kraj a ten by pak z výnosů financoval útlum dolu.

Již v odpoledních hodinách (v 15:52 hod. server aktuálně.cz, v 18 hod. ČTK) vyšlo najevo, že Zemanův návrh je nerealizovatelný. (Zakazuje ho privatizační smlouva, vlastník navíc byty ručil za 10miliardovou půjčku u investorů.)  ČT se prezidentovu návrhu věnovala hned na začátku relace. Skutečnost, že je nereálný, na rozdíl od ostatních médií zcela ignorovala. Prezidenta Zemana tak prezentovala jako autora návrhu „řešení pro Paskov“, aniž by jeho myšlenku jakkoliv zkonfrontovala s již známými fakty.

Zemanova spanilá jízda po republice

V pořadu Události zaznamenala 25. 9. 2013 Česká televize jednu z cest prezidenta Miloše Zemana po ČR. Prezident navštívil jihomoravský krajský úřad, kde strávil několik hodin po boku jihomoravského hejtmana a statutárního místopředsedy ČSSD Michala Haška. Události zcela pominuly aktuální souboj uvnitř ČSSD mezi předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou a statutárním místopředsedou Michalem Haškem – mocenský konflikt posilovaný právě osobou prezidenta Zemana. Reportáž navíc vyzněla pro prezidenta oslavně, bez náznaku kritické analýzy: potlesk zaměstnanců krajského úřadu, následný přídavek od krajských zastupitelů apod. (Např. MF Dnes informovala o tom, že ne všichni zúčastnění tleskali dobrovolně.) Závěr reportáže se jen okrajově věnoval „pískajícímu protestu“, slovy „ne všichni ale prezidenta vítali.“ Např. komerční stanice Nova zaznamenala a odvysílala ve svém zpravodajství i to, že pískajícího demonstranta zatkla policie a několik hodin ho držela v cele předběžného zadržení.  (Stejně tak i veřejnoprávní rozhlasová stanice Radiožurnál). ČT tuto informaci v Událostech dne 25. 9. 2013 zcela pominula.

Ministr za SPOZ a personální čistky

ČT se dne 1. 10. 2013 v relaci Události zabývala personálním zemětřesením v resortu ministerstva dopravy. Ministr Zdeněk Žák náhle, bez uvedení závažných důvodů, odvolal 3 ředitele státních podniků. Ačkoliv prezentaci kandidátů do PS PČR má přísně regulovat volební kodex ČT, ministr, který kandiduje jako lídr SPOZ v Praze, se (jako jediný a sám) objevil v přímém vstupu v relaci Události. Zde bez jakékoliv oponentury a konfrontace Žák vše „vysvětlil“. Vyznění tak bylo jednostranné a zcela ve prospěch kandidujícího politika. Došlo tak k porušení Pravidel  předvolebního a volebního vysílání ČT, podepsaných a schválených generálním ředitelem dne 17. 9.2013. Konkrétně pak pravidlo 8, jehož část zní: „Je třeba zabránit tomu, aby se Česká televize stala nástrojem jednostranné či zkreslující propagace konkrétního kandidáta na funkci poslance nebo politického subjektu…“

Vztyčený prst výtvarníka Davida Černého na Vltavě

Dne 21.10. 2013 bylo z Událostí vyřazeno téma, že výtvarník David Černý namířil z Vltavy na Pražský hrad obří vztyčený prostředníček. Umělec uvedl, že svým dílem vyjadřuje názor na politiku prezidenta Miloše Zemana (o uměleckém díle informovaly světové agentury i tisk jako Reuters, New York Times či BBC). Šéfredaktor Petr Mrzena téma původně nechtěl zařadit ani do denní agendy ČT24. Po naléhání části redakce, aby se téma objevilo na ČT24 aspoň v krátké čtené zprávě, bylo toto nakonec po konzultaci s ředitelem zpravodajství povoleno s jimi schváleným textem. Text této vedením schválené čtené zprávy pak zařadil do bodového scénáře rovněž editor Událostí. To mu ale vzápětí vedení zpravodajství zakázalo s odůvodněním, že „výtvarník David Černý podporuje TOP 09 a vysílání na ČT24 stačilo“. Tento zákaz kontrastuje s předchozím příkladem, kdy lídr kandidující za SPOZ mohl naopak v Událostech vystoupit proti volebním pravidlům ČT a zcela bez omezení. Výtvarník Černý navíc, jak známo, ani nikam nekandiduje.

Šéf legendárního JZD a kandidát SPOZ ve Zlínském kraji

Dne 22.10. 2013 uvedla hlavní zpravodajská relace Události ve čtené zprávě mezi osobnostmi, které letos prezident Zeman vyznamená na státní svátek 28. října, taky někdejšího předsedu zemědělského družstva Slušovice Františka Čubu. František Čuba přitom kandiduje za SPOZ ve Zlínském kraji. Došlo tak k porušení Pravidel  předvolebního a volebního vysílání ČT, podepsaných a schválených generálním ředitelem dne 17. 9. 2013. Konkrétně pak pravidlo 9: „Ve všech zpravodajských a politicko – publicistických pořadech, v nichž vystupují představitelé politického života a veřejné správy, bude uvedena stranická příslušnost takových osob bez ohledu na to, zda kandidují ve volbách či nikoliv.“ František Čuba je členem SPOZ.