Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Proč je šeková žurnalistika problematická

Pokud si televize zajistí exkluzivní rozhovor, neplatí za něj většinou přímo, ale obalí ho dalším materiálem a ten už uhradí.

Bývaly časy, kdy prominenti vymýšleli, jak se dostat do médií a někteří byli ochotni za medializaci i platit – zvláště, pokud jejich kariéra nabrala poněkud strmější sestupnou dráhu. Samozřejmě, že média takové případy vehementně popírala. Vedle toho ale existoval i spolehlivý symbiotický vztah – celebrita dodala „tajné“ informace o svém soukromí a média jí za to pomohla udržet se v paměti čtenářů či diváků.

V poslední době se ale u některých kauz popisovaný vztah výrazně proměnil. Stává se stále častěji, že média platí prominentům za to, že dostanou exkluzivní materiál – nejčastěji se to stává v případech, kdy došlo k nějakému trestnému činu nebo přinejmenším nemorálnímu chování. Někdy se tomu říká šeková žurnalistika.

V některých zemích je opatřování si informací (včetně rozhovorů) za peníze vážným prohřeškem proti etice médií – to se týká třeba Švýcarska nebo Skandinávie, v jiných se omezuje na bulvární média – třeba v Německu.

Příklad z poslední doby. Časopis Bunte nabídl bývalé přítelkyni Jörga Kachelmanna, populárního televizního moderátora relací o počasí, který byl obviněn z jejího znásilnění, 50 000 eur za exkluzivní rozhovor. Informace se k nelibosti přítelkyně i Bunte objevila při soudním projednávání. Soud Kachelmanna osvobodil.

O víkendu se věnoval tomuto tématu americký deník The New York Times. A přinesl informace o několika případech z poslední doby. Všechny souvisí se soubojem dvou televizních sítí NBC a ABC o diváky ranních show. V současnosti vede z hlediska sledovanosti NBC se svou The Today Show (sledovanost v průměru 6,5 milionu diváků) před ABC (Good Morning America – průměrná denní sledovanost 5,8 milionu diváků), daleko za nimi je třetí celostátní ranní show – The Early Show na CBS (kolem 3 milonů diváků). Součástí ranních pořadů je i zpravodajství a právě v něm se odehrává ten nejtvrdší konkurenční boj.

A to je problém. V USA bulvární média běžně platí za materiály ze svateb a fotografií dětí celebrit, za příběhy a rozhovory. Ovšem nemají přitom stejný standard jako zpravodajství velkých televizních sítí, které se mimochodem všechny hlásí k pravidlu, že za rozhovory se neplatí. Toto pravidlo se ale dá dobře obcházet. V ABC a NBC se už před časem manažeři rozhodli, že budou investovat statisíce dolarů, aby si obstarali exkluzivní obsah. Co to znamená v praxi?

Tak třeba minulý týden ABC odvysílala exkluzivní interview s Meagan Broussardovou, jednou z žen, jimiž nešťastný demokratický poslanec Anthony Weiner posílal obscénní fotografie. A koupila od ní práva na inkriminované snímky za 15 tisíc dolarů. Současně také tato síť oznámila, že získala práva na první rozhovor s Jaycee Lee Dugardovou, která byla držena 18 let v zajetí v jednom kalifornském domě. ABC sice tvrdí, že oběti nic nezaplatila, ale podle sdělení bývalého šéfa zpravodajství pro The New York Times uvolnila loni šestimístnou sumu za její domácí videa.

NBC se zase podařilo získat za úplatu snímky a video studentky střední školy ze státu Washington, která předstírala těhotenství. V NBC se objevila poté, co síť převedla určitou sumu do fondu, založenému na její další vzdělávání. V případě středoškolačky NBC tvrdil výkonný producent ranní show Jim Bell: „Video ze situace, kdy před celou třídou přiznala, že těhotenství bylo předstírané, bylo nedílnou součástí jejího příběhu.“ Za rozhovor podle něj stanice neplatila nic.

Když David Goldman odvážel loni po soudním sporu z Brazílie zpět do USA svého syna, letěl s ním soukromým letadlem NBC – a to přímo do zábavného parku Universal Studios, který patří sesterské společnosti NBC. Pan Goldman poté rád poskytl exkluzivní rozhovor právě této stanici s tím, že je vděčný za podporu, kterou mu dala.

Je to tedy celkem jednoduchý postup. Pokud si síť zajistí exkluzivní rozhovor, neplatí za něj většinou přímo, ale obalí ho dalším materiálem a ten už uhradí. Tak například zaplatila 200 tisíc dolarů za videa s Caylee Anthonyovou, která před lety záhadně zmizela a po pětiměsíčním pátrání byla nalezená mrtvá – v ranním vysílání byl hostem její matka, která je obviňována z vraždy. Peníze putovaly do fondu, z něhož jsou placeni obhájci paní Anthonyové.

The Poynter Institute, společnost, která kromě toho, že vlastní dva deníky, také provozuje školu pro novináře a zabývá se otázkami etiky branže, vydala minulý týden stanovisko, že tyto platby korumpují žurnalistiku. Podle ní se trend dá zvrátit, pokud by sítě přistoupily na to, že budou platit jen těm osobám, které nejsou přímo zúčastněné v dané kauze, například očitým svědkům.

Zdálo by se, že jediným problémem je fakt, že televize dělají něco, co – jak se zavázaly – dělat nemají. A že to je vlastně jeden ze sice zajímavých, ale v zásadě čistě amerických problémů. Tak jednoduché to ale není. Totiž taková praxe použitá kdekoli na světě může mít nepříjemné následky.

Pokud aktér kauzy, která se dostala do médií, souhlasí s rozhovorem a ví, že za něj dostane zaplaceno (ať už přímo nebo formou odkupu práv na fotografie či videa), přestává se primárně ptát, co to pro něj znamená, jaké to pro něj může mít důsledky, ale kolik mu to vynese. A celkem rychle dojde k závěru, že čím atraktivnější obsah, tím vyšší suma. Leccos si může upravit, nějaké detaily zkreslit či změnit svou roli v celé kauze.

K tématu: Milan Šmíd: K případu Anna: Média, policie a žurnalistika šekové knížky, 22. 3. 2011