Zhruba 100 milionů Kč už vygeneroval filantropický projekt Dobrý anděl. Tolik zatím věnovalo několik tisícovek dárců. Řekl to jeden ze dvou spoluzakladatelů projektu Petr Sýkora. Osobní závazek obou původců Dobrého anděla v Česku, tedy Sýkory a jeho společníka Jana Černého, zněl, že vloží do Dobrého anděla během jeho existence 25 milionů Kč z vlastních peněz. Dobrého anděla spustili s Andrejem Kiskou v roce 2011, závazek by podle Sýkory měli naplnit pravděpodobně v příštím roce.
„Peníze se dostávají tam, kam mají, za zhruba pět až šest procent nákladů, tedy pět až šest milionů korun,“ řekl Médiáři Sýkora, který se v říjnu stal hostem prvního setkání, pořádaného společností Global Marketing, polovičního vlastníka Médiáře, ve spolupráci se sdružením pro neformální vzdělávání Lídrárna.
Dobrý anděl si klade za cíl pomáhat pravidelnými měsíčními příspěvky rodinám s dětmi ve finanční tísni nebo rodinám, v nichž někteří členové trpí vážnými nemocemi. Nadace sdružuje pravidelné individuální i firemní dárce, přičemž má fungovat na principu „do posledního haléře“ – všechny finanční příspěvky, které do systému přijdou v daném měsíci od „dobrých andělů“, tedy od dárců, jsou vždy první pracovní den následujícího měsíce odeslány potřebným rodinám. Veškeré provozní náklady nadace se podle nadační deklarace hradí ze soukromých peněz jejích zakladatelů a dalších filantropů. „Už teď vytváříme rezervu, aby princip ‚do posledního haléře‘ mohl být zachovaný,“ tvrdí Sýkora.
Firma stejně největší nebude. Tak ji prodáme
V 90. letech založil spolu s Janem Černým firmu Papirius, prodávající kancelářské potřeby. V roce 2006 ji oba společníci prodali americké společnosti Office Depot, v níž pak působili ještě tři roky. K prodeji Papiriusu americkému Office Depotu vedlo podle Sýkory víc důvodů. U něj osobně převažovalo vědomí skutečnosti, že ani přes určitý růstový potenciál nikdy nevznikne z Papiriusu největší firma na kancelářské potřeby nejenom na světě, ale ani v Evropě. „Tak jsem si řekl, že by stálo za to zkusit dělat v životě ještě úplně jiné věci. A vůbec jsem neměl promyšleno, jaké. Firmě jsem se věnoval od osmnácti a bavilo mě to. Myslím, že i dnes by mě ten byznys bavil, líbil se mi na něm aspekt služby, který obsahoval, ale řekl jsem si, že se dají v životě dělat i jiné věci, než distribuovat kancelářské potřeby.“
Už ve firmě Papirius spustili zčásti filantropický, zčásti byznysový projekt, který se jmenoval Stromy pro život. Šlo o to, že za každých 50 prodaných balíků papíru nechala firma vysadit jeden strom. Projekt existuje dodnes, i když Sýkora s Černým už Papirius nevlastní. „Stromy pro život jsou zajímavé tím, že v nich byl od začátku vedle užitečného aspektu sázení stromů namíchán i aspekt marketingový. Pro mě byl tento marketingový aspekt výraznější a důležitější, než ten filantropický a charitativní,“ říká Sýkora. „Dodneška bylo vysazeno víc než 420.000 stromů, brzy jich už zřejmě bude půl milionu. Nevím, jak přesně probíhá sázení dnes, protože už v té firmě nepůsobím, ale původně je sázeli odborníci z České zemědělské univerzity v pražském Suchdole a koordinovali jejich výsadbu na různých místech České republiky. Ne každý z víc než 400.000 vysazených stromů se asi hlídá, ale příroda si s tím podle mě poradí.“
Dobrý anděl? Čtyři roky plný úvazek
Po prodeji Papiriusu hledali oba společníci nové podnikání a navštívili i přednášku, kterou v Praze pro skupinu podnikatelů vedl slovenský podnikatel (a nynější slovenský prezident) Andrej Kiska. Bylo to právě on, kdo se svými kolegy spustil projekt Dobrý anjel jako první a chtěl s ním zaujmout i české podnikatele.
„My jsme s Honzou pochopili, že by to mohla být užitečná věc, že pravděpodobně může fungovat, že ji Andrej s kolegou opravdu dobře postavili, ale na druhé straně, že není mnoho lidí v takové pozici, aby měli předpoklady ji rozjet. Na to totiž potřebujete kapitál, který jste připraven dát stranou, potřebujete si ujasnit, že se budete několik let věnovat naplno právě tomuhle a ne jinému podnikání – jak říkají ekonomové, jde o to, posoudit náklady a příležitosti –, a musíte mít na to čas. Řekli jsme si s Honzou, že ačkoli by některou z těchto podmínek splňovala možná spousta lidí, těch, kteří se nacházejí v průniku všech těchto množin, už zase tolik není. Ale že jde o dobrý nápad. Týden na to už jsme byli v Popradu projekt zkoumat. Ale nechali jsme si to ještě důkladně projít hlavou,“ popisuje Sýkora.
Do politiky nepůjdu
Skutečnost, že Kiska přetavil úspěch Dobrého anjela v politickou kariéru, vyplývá podle Sýkory z toho, že lidé aktivní v neziskovém sektoru nebo osobně se angažující se vesměs chtějí zapojovat do veřejného dění, a část z nich to do politiky logicky přitáhne. „Politika je přitažlivá pro různá pole lidské činnosti. Stejně tak to přitáhne třeba herce nebo zpěváky, vždyť Reagan byl tuším herec. Jak já rozumím některým rozhovorům s Andrejem, které si vybavuji, tak podle mě cítil, že Dobrý anjel plní na Slovensku svůj účel, ale současně vnímal, že má svá omezení, protože jde jen o jeden zacílený projekt. A tak přemýšlel a přemýšlel, až se rozhodl,“ míní Sýkora. Sám, jak říká, o politické kariéře neuvažuje.
Na otázku, co mu dnes vydělává peníze, Sýkora odpovídá, že relativně konzervativně investovaný kapitál. „Nic moc velkého to nenese, ale v krátkodobém horizontu mě to ani moc netrápí. Myslím, že není potřeba pořád dál hromadit majetek, předávat ho dětem, aby ony ho předaly svým dětem, a tak dál dokola.“
Petr Sýkora
V roce 1993 založil s Janem Černým společnost Papirius, dodavatelskou firmu na kancelářské potřeby. Začali jako studenti, první dodávky papíru údajně nosili zákazníkům v batohu. V roce 2006 prodali Papirius americké firmě Office Depot, pro kterou ještě několik let oba pracovali. V roce 2015 získal za zásluhy o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot Cenu Arnošta Lustiga.