Bez expertů by média stěží mohla žít. Nic proti tomu, lidé, kteří se dlouhodobě věnují nějakému oboru, získali určitou zkušenost, případně (narozdíl od novináře) byli na místě či při události, které se mediální sdělení týká, dodávají materiálům potřebnou kvalitu.
Jenže někdy slouží jen jako zástěrka - novinář nemá čas nebo se mu nechce dělat nějakou podrobnější rešerši, potřebuje doplnit do požadovaného rozměru pár řádek nebo do stopáže pár desítek vteřin. Ani to by nebyl příliš velký problém – ten nastává v případě, kdy je za experta vydáván někdo, kdo jím ve skutečnosti není.
Američan Ryan Holiday se rozhodl, že se stane expertem na leccos – chtěl tak nachytat především americké bloggery. Co netušil, bylo, že mu v pomyslné sítí uvíznou i velká, vážená média, u nichž se předpokládá, že budou provádět alespoň nějaké rešerše, co se jejich zdrojů týká.
Pro svůj experiment využil speciální webovou platformu HelpAReporter.com. Ta funguje jako databanka lidí, kteří jsou buď specialisté v nějakém oboru, nebo se chtějí podělit s médii o své zkušenosti, případně byli očitými svědky událostí, o kterých se mluví. V databance jsou dnes spojení na 200 tisíc lidí. Holiday se k nim přidal a nestačil se divit.
Byl kupříkladu citován v článku deníku The New York Times jako odborník, zabývající se sbíráním vinylových gramodesek. Mimo jiné zasvěceně vysvětloval, jak nezaměnitelný zvuk mají proti záznamům na CD. V televizi ABC hovořil o tom, jak těžký život má člověk trpící chronickou nespavostí. Na webové stránce jiné velké televizní sítě – CBS – popisoval, jakou šikanu musel snášet u svého předcházejícího zaměstnavatele.
Pětadvacetiletý Holiday skutečně odborníkem je – na PR strategie a pracuje v této oblasti pro oděvní firmu American Apparel. „Moje původní představa byla, odhalit, jaké bloggeři píší hlouposti, jak jsou ochotni sednou na lep komukoli, neověřují si informace, ale necílil jsem primárně na tradiční média. Musím ovšem přiznat, že ty se na falešné experty a jejich zasvěcené komentáře chytla stejně snadno,“ citovala Holidaye Anna-Maria Wallnerová v pondělním vydání rakouského deníku Die Presse.
Autorka článku uvedla, že jen málo novinářů, kteří jej použili jako odborníka, mělo zájem mu alespoň zavolat, většinou se spokojili s otázkou a odpovědí zaslanými e-mailem. Přitom, kdyby si v redakcích dali tu práci a zadali jeho jméno do vyhledávače, přinejmenším by trochu znejistěli – o Ryanu Holidayovi se lze dozvědět v sítí docela dost informací, nejen to, kde pracuje, ale také že píše o médiích a PR pro webové stránky časopisu Forbes a také přispívá do onlinových deníků Huffington Post a The Daily Beast.
Tento experiment ovšem nedělal z nějakých altruistických důvodů, ale jako součást marketingu své knihy Trust Me, I’m Lying: Confessions of a Media Manipulator, která vyšla v USA v červenci a je k dostání v anglické verzi například na britském Amazonu.
Podle Holidaye je za skutečnost, že jde dnes velmi snadné šířit v médiích lži a výmysly, odpovědný především internet. To je ale podle mého dosti sporné tvrzení – za nedbalost a neochotu novinářů ověřovat získané informace a jejich zdroje světová síť může jen stěží.