Slušelo by se k této otázce dodat – jak kterým a jak kde. Nicméně v některých evropských zemích skutečně mají velké televize potíže s tím, že jim u takzvaných talentových show, většinou stěžejních projektů v jejich programových schématech, klesá poměrně dramaticky sledovanost. Nutno dodat, že si za to z velké části mohou samy.
Programoví stratégové už desítky let sní o tom, že jednou přijde nějaký žánr, který okouzlí diváky a bude zaručovat vysokou sledovanost, pokud možno navždy. Sny jsou to hezké, ale historie televize je bohužel vyvrací. Někdy to trvá kratší, někdy delší dobu, ale jisté je, že desetiletí dokáží na výsluní zájmu vydržet jednotlivé formáty, žánry nikoli.
Vezměme si například soutěž Chcete být milionářem?, která se v Německu dodnes vysílá v prime timu na nejsledovanější stanici RTL. Ale její odnože a napodobeniny populární v době, kdy se ve vysílání objevila, mají už dávno pomníčky na televizním hřbitově. Ani v jiných zemích už „Milionář“ neběží.
Talentové nebo také castingové show patřily k nejúspěšnějšímu žánru uplynulého desetiletí. Teď se ale zdá, že jejich doba pomalu končí. Abychom si rozuměli – končí období, kdy taková show byla téměř automaticky zárukou vysokého zájmu diváků. Že by z programové nabídky nějak rychle zmizely, je nepravděpodobné, ale jejich hodnocení se změnilo z bezpečného na rizikové.
Lví podíl na tom mají samy televize. I na malých trzích, jako je například v Česku, vysílalo talentové show několik stanic, mnohdy dokonce ve stejném slotu (čase). Základním tahákem už nebyl talent kandidátů (kteří se stále obtížněji vyhledávali), ale porota a show kolem pořadu. Finalisté byli zaměnitelní, nevýrazní a dost často ani jejich talent nebyl příliš přesvědčivý. Jak napsal německý deník Rheinische Post, „miliony diváků dohnalo k slzám, když v roce 2007 britský prodejce telefonů Paul Potts zazpíval Nessun dorma a splnil si svůj sen jednou zpívat před velkým publikem operu. Problém je v tom, že i dnes stále zpívá Nessun dorma, jenom pořád hůř než většina profesionálních tenorů“.
K čemu sledovat další řadu nějaké talentové show, když víme, že v ní nejde ani o talent ani o výtah do světa showbyznysu (pokud za něj nepovažujeme nedělní vystoupení pro potěchu návštěvníků nákupních středisek), ale o více či méně zdařilou exhibici poroty a moderátorů?
Když letos skončila již devátá řada Německo hledá Superstar, která měla sledovanost o více než milion diváků menší než ta předcházející, loňská, rozhodli se v RTL přijmout rázná opatření. Show bude pokračovat – čísla jsou totiž stále velmi vysoká, ale vymění se část poroty, moderátor a věk soutěžících má být nejméně 18 let. Mnozí z televizní branže ale i přes oficiální stanovisko RTL, že je s pořadem spokojena, míní, že po deseti sezónách už show vyčerpala svůj potenciál a sledovanost se bude už jen snižovat.
Co ale ostatní talentové show? I ty relativně nové? Asi nejlépe se daří těm, které nejsou orientovány jen na zpěv, ale mají nějakou přidanou hodnotu. Jinak řečeno: stále úspěšné jsou pořady připomínající (při vší úctě k soutěžícím) spíše freak show, než vážně míněnou konfrontaci talentů. Ostatně jaká obecná měřítka lze užít k porovnání schopností polykače ohně a třeba imitátora Elvise? U pěveckých soutěží diváci celkem právem očekávají, že přijdou s něčím novým, nápadem.
Loni se zdálo, že Hlas (The Voice) je právě takovou show, která přináší změnu. Někde tomu tak je - zvláště pokud se podaří jej skutečně odlišit (moderací, obsazením poroty a castingem) od předcházejících formátů -, jinde (například v Česku a na Slovensku) sice Hlas nebyl propadákem, ale dá se předpokládat, že vzhledem k nákladům od něj Nova i Markíza čekaly daleko víc. Je na místě ptát se, zda tato očekávání byla oprávněná.
SLEDOVANOST HLASU ČESKOSLOVENSKA NA TV NOVA
Show běžela od neděle 12. 2. do neděle 3. 6. 2012. Od 9. 4. do 28. 5. se k nedělním dílům (od 20 hodin) přidala také pondělní „rozhodnutí“ (zpravidla od půl desáté).
V obecné cílové skupině diváků starších 15 let ji průměrně sledovalo 11 % populace ČR, tedy 980 tisíc lidí při podílu na sledovanosti 26 %.
V inzertně atraktivnější skupině diváků 15 až 54 let to bylo rovněž 11 %, respektive 631 tisíc lidí při podílu 31 %.
Zdroj dat: ATO-Mediaresearch
Myslím, že nikoli. Diváci v obou zemích jsou zřejmě z pěveckých klání unaveni, najít zajímavé soutěžící je stále těžší, i náhodnému divákovi je po chvíli sledování zřejmé, že většina dění je předem domluvená, bez překvapení. Talentové show produkované pro území bývalého Československa jsou zaměnitelné a tomu, že jejich výherci jsou nějak výjimeční, věří jen málokdo – po silné první řadě Superstar s vítězkou Anetou Langerovou přišla už jen stěží zapamatovatelná šeď.
Pokud by se obě stanice chtěly pustit příští rok do druhé řady Hlasu, mohou podle všeho očekávat ještě mnohem nižší čísla, než byla ta letošní. Otázka zní, co pak ale budou vysílat.