Pro české barvy je letos v Cannes dobojováno. Podívejte, která agentura veze Lvy a kolik jich je.

Rada pro vysílání: ČT nadržovala Clintonové

Regulátor kritizuje vysílání veřejnoprávní televize z listopadové volby prezidenta USA.

Při nedávných volbách amerického prezidenta, v nichž nakonec Donald Trump porazil médii favorizovanou Hillary Clintonovou, nepřinášela Česká televize divákům nestranné zpravodajství, ale nadržovala Clintonové. Kritizovala to na své aktuální schůzi regulační rada pro vysílání. V celonočním pásmu Americká volební noc, které vysílala zpravodajská ČT24 v noci z 8. na 9. listopadu 2016, podle rady docházelo ke zkreslování spojením textu s nesouvisejícími obrazy, jednostrannou skladbou hostů ve studiu či mícháním hodnotících prvků do zpráv.

Rada sice podle zákona stanovila týden na nápravu, v praxi to ale má nulový dopad – především proto, že je dva měsíce po odvysílání zmíněného pořadu.

„Česká televize prozatím neobdržela podrobné stanovisko Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nejsou nám známy ani podklady a analýzy, ze kterých při svém rozhodování vycházela. Proto se nyní k dílčím informacím z tiskové zprávy rady nemůžeme podrobněji vyjádřit,“ reagovala mluvčí ČT Alžběta Plívová. „Jsme však nadále přesvědčeni o tom, dvanáctihodinové vysílání ČT24 věnované americkým prezidentským volbám bylo objektivní a ve svém celku vyvážené, a to včetně jeho výseku, ke kterému se vyjádřila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.“

„Informace uvedené v tiskové zprávě rady se v tento okamžik jeví jako neúplné. Ve vysílání ČT24 k prezidentským volbám v USA vystoupilo 24 hostů, jedenáct z nich pak přímo v úseku, na který se rada zaměřila, přičemž šlo o diverzifikovanou názorovou skupinu. Její součástí bylo i pět respondentů-občanů USA, rozhodně se však nejednalo o ‚transparentní příznivce‘ pouze jednoho či druhého kandidáta. Podrobnější informace budeme moci poskytnout, až se seznámíme s detailnějšími podklady,“ doplnila Plívová.

Kompletní vyjádření rady k volebnímu vysílání ČT24 

Rada v rámci své působnosti dané ustanovením § 5 písm. a) a f) a § 59 odst. 1–3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), v platném znění, upozorňuje provozovatele Česká televize, IČ: 00027383, sídlem Kavčí hory, Praha 4, PSČ 14070, na porušení ustanovení § 31 odst. 2 a 3 zákona č. 231/2001 Sb., kterého se dopustil tím, že v rámci pořadu, charakterizovaném provozovatelem jako zpravodajský pořad s názvem Americká volební noc, dne 9. listopadu 2016, v časovém úseku 03:00 – 08:00 hodin, na programu ČT 24, odvysílal nevyvážené a neobjektivní zpravodajství, během něhož docházelo k nadržování jedné straně, zejména soustavnou a zcela jednostrannou kritikou jen jednoho z kandidátů na amerického prezidenta. Porušení ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. se provozovatel dopustil zejména těmito konkrétními momenty ve vysílání:

  1. V čase 4:35 hodin (reálný čas – SEČ) došlo k manipulativnímu spojení obrazu a slova během reportáže o postoji amerických celebrit k oběma kandidátům – v okamžiku, kdy v komentáři zněla informace, že „proti Donaldu Trumpovi už mezi hvězdami vznikla i petice, připojilo se k ní na 70 tisíc lidí s heslem: zastavte nenávist“, byly v obraze zařazeny fotografie osobností, čímž mohl být u diváka vytvořen jednoznačný dojem, že se jedná právě o osoby, které se připojily ke zmiňované petici. Mezi těmito zobrazenými osobami přitom figurují mj. i Clint Eastwood nebo Chuck Norris, tedy herci, kteří naopak v kampani otevřeně Donalda Trumpa podpořili. Toto podsouvání obrazové informace do falešného kontextu s komentářem tedy vytvořilo nepravdivý a zavádějící obraz reality.
  2. V čase 7:15 se moderátor v rámci otázky pokládané americkému velvyslanci odvolává na výrok Trumpova potenciálního ministra Newta Gingriche, který řekl, že si není jist, zda stojí za to riskovat jadernou válku kvůli takovým předměstím Petrohradu, jako je Estonsko. Moderátor však vztáhl tento výrok na všechny baltské státy a položil otázku v tomto znění: „Jak si vysvětlit výroky, že baltské státy jsou předměstím Petrohradu?“, čímž se dopustil nepravdivého tvrzení a hrubým způsobem zveličil a překroutil realitu.
  3. Ve studiu nebo v rámci rozhovorů natáčených na kameru mimo studio (v živém přenosu nebo předtočených) dali autoři pořadu široký prostor k vyjádření celkem čtyřem zainteresovaným respondentům – občanům inkriminované země, tedy USA. Všichni tito respondenti byli transparentními příznivci Clintonové a odpůrci Trumpa (jeden člen administrativy demokratické strany – Andrew Schapiro, druhý ideový a finanční podporovatel Clintonové – Brady Clough, třetí republikán angažující se v hnutí NEVER TRUMP – Tom Nichols, a čtvrtá lidskoprávní aktivistka – Anne Petráková). Byli tedy pozváni hosté zastupující výhradně jen jednu stranu, a to v poměru 4:0. Tento výběr respondentů výrazným způsobem ovlivnil vyznění pořadu. Provozovatel se tedy v uvedených případech dopustil porušení povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů.
  4. V rámci pořadu došlo opakovaně k situacím, kdy nebyla respektována zásada, že názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru, když od moderátorů nebo reportérů např. zaznělo: „Jako jednoznačného nepřítele vnímá Donald Trump islám. Plošně. (čas 5:31); „Ženy jsou velkým břemenem muže, který dvacet let vlastnil soutěž Miss Universe.“ (5:32); „Trumpův sexismus korunovala nahrávka z roku 2005.“ (5:32); „I tohle se snažil obrátit ve svou přednost jako efektivní práci pro firmu v souladu se zákony.“ (5:34); „Američané se postupně smiřují s tím, že budou mít jako nového prezidenta Donalda Trumpa.“ (6:36); „Outsideři uspěli.“ (zdůvodnění Trumpova úspěchu, 6:37); „Nakolik se (Trump) oprostí od těch dosavadních zvyklostí, kdy on měl opravdu ve zvyku se lidem, kteří mu zkřížili cestu, kteří se mu nějakým způsobem postavili, i mstít. (7:52); „Je otázka, nakolik ta bizarní někdy až divoká kampaň se přenese do výkonu funkce Donalda Trumpa.“ (7:53).

Porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. se provozovatel dopustil zejména těmito konkrétními momenty ve vysílání:

  1. Soustavným jevem ve vysílání bylo bezprostřední verbální spojování potenciálního vítězství Trumpa s pocitem ohrožení, interpretace jeho vítězství jako negativního jevu, a to jednak za použití emočně zabarvených výrazů odkazujících na živelné pohromy (červená barva značící pro Trumpa hlasující státy je nazývána „tsunami“), nebo účelovým řazením informací: po zprávě, že už je pravděpodobné, že se Trump stane prezidentem, následuje informace, že mnoho Američanů sděluje na sociálních sítích, že budou raději z USA emigrovat. Stejný účinek mají emočně zabarvené dotazy moderátorů: „Nakolik, tedy podle názoru některých expertů, může být Donald Trump v Bílém domě ohrožením bezpečnosti, světové bezpečnosti možná můžeme říci? nebo „Jak funguje ta pojistka, jak zabránit řekněme extrémnímu prezidentovi v extrémním chování?“
  2. Jako hlavní a kromě několika okrajových zmínek jediný zdroj informací přímo z mediálního prostředí USA byl vybrán televizní kanál CNN, z něhož byly opakovaně zařazovány i několikaminutové přímé vstupy. Jedná se o televizní program, který před volbami otevřeně sympatizoval s kandidátkou Clintonovou. Tento výběr zdroje informací přispěl rovněž k celkově jednostrannému vyznění pořadu Americká volební noc.

V těchto případech tedy došlo k porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti. Rada stanovila lhůtu k nápravě 7 dní ode dne doručení tohoto upozornění.

Zdroj: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání