Internetové Britské listy Jana Čulíka a spol. si dnes připomínají 20 let existence. Poprvé vyšly 29. července 1996 jako součást Neffova Neviditelného psa. Proč Čulík Britské listy rediguje? Má pocit, že to má nějaký smysl? To říká ve videorozhovoru s Bohumilem Kartousem.

Ředitelem Českého rozhlasu zvolen Zavoral

Český rozhlas má do roku 2022 vést René Zavoral. Radní veřejnoprávního rádia ho dnes zvolili generálním ředitelem. Ve finále porazil Tomáše Skřivánka.

René Zavoral. Foto: Karel Šanda, Český rozhlas

René Zavoral. Foto: Karel Šanda, Český rozhlas

Rozhlasoví radní dali přednost kontinuitě. Generálním ředitelem Českého rozhlasu na dalších šest let se tak stane René Zavoral, dosavadní náměstek pro program a nejbližší spolupracovník Petera Duhana, předchozího šéfa rádia. Radní ho po veřejném slyšení pěti finalistů vybrali na své dnešní schůzi v sídle rozhlasu na pražské Vinohradské. Šestileté funkční období mu začíná hned zítra 21. ledna.

Co doteď dělal nový šéf rozhlasu

Devětatřicetiletý René Zavoral byl od roku 2013 náměstkem generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana pro program a vysílání. Jako náměstek řídil i strategický rozvoj rozhlasu. Předtím vedl komunikaci, marketing a PR. V rozhlasu pracuje od roku 2001, s krátkou přestávkou v letech 2005 až 2006, kdy působil v korporátní komunikaci v Komerční bance. Český rozhlas Zavoral nyní také zastupuje v Rozhlasovém výboru Evropské vysílací unie (EBU), který sdružuje evropská veřejnoprávní média.

Duhan rezignoval loni k 3. listopadu, rozhlas dosud přechodně vedl ředitel techniky Karel Zýka.

O funkci po něm se kromě Zavorala ucházeli výhradně zájemci zvenčí. Zavoral ve finále porazil Tomáše Skřivánka, donedávna ředitele divize Euro E15 vydavatelství Mladá fronta Františka Savova. Dalšími adepty byli děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, bývalý šéfredaktor Respektu a nyní právník bohnické léčebny Tomáš Němeček a bývalý finanční ředitel České televize a nyní manažer IT v České spořitelně Michael Kralert.

V prvním kole volby dostal Zavoral 5 hlasů a Skřivánek 2. Končelík a Kralert obdrželi po jednom hlasu, pro Němečka nehlasoval žádný z radních. Druhé kolo skončilo vítězně pro Zavorala v poměru 7:2.

Ke zvolení bylo potřeba minimálně 6 hlasů, tedy dvě třetiny členů z devítičlenné Rady Českého rozhlasu.

Pro Zavorala hlasoval i předseda rady Petr Šafařík, jak řekl dnes po volbě. Kvůli kontroverzi ohledně dopisování si s premiérem Sobotkou se rozhodl za dva měsíce z rady odejít.

Indexovat poplatek a odpočítávat si DPH

„Jsou zde dílčí neduhy, některé věci je nutné dopracovat, některé přepracovat a některé z rozpracovaných dotáhnout,“ přiznal Zavoral při slyšení před radními. „Chybí nám dlouhodobý finanční plán. Koncept personální práce není dotažen. I některé kontrolní mechanismy nejsou v Českém rozhlasu dostatečně robustní,“ řekl.

V oblasti hospodaření se chce zasadit o indexaci rozhlasového poplatku na inflaci, tedy – jak řekl po volbě Médiáři – o několik korun ročně (dnes činí 45 Kč). Také by rád – v součinnosti s Českou televizí – zbavil veřejnoprávní média nemožnosti odečítat si DPH. Rád by také dotáhl spor až o miliardu korun, o které se rozhlas pře se státem právě ve věci vratek DPH, a některé už vyhrál. Podle Zavorala je teď nutné počkat na verdikt Evropského soudního dvora. Co se týče poplatku a odpočtu DPH, tam bude nutná změn v zákonech.

Sedm podředitelů

Nový ředitel chce také zjednodušit řízení rozhlasu. Místo modelu ředitel + 3 náměstci + 12 odborných ředitelů + další regionální šéfové chce zavést model 1+7, kdy by pod sebou měl sedm ředitelů, a to zpravodajství (Radiožurnálu a Plusu), programu, výroby, regionů, nových médií, ekonomiky a správy a technického ředitele.

Kdo přesně odejde či zda si k sobě vezme někoho z neúspěšných kandidátů, Zavoral přirozeně novinářům dnes neřekl.

Volbě předcházela slyšení kandidátů

Radní dnes dali každému z pětice půl hodiny k promluvě – čtvrt hodiny na prezentaci vize, čtvrt hodiny na odpovědi na otázky členů rady.

Nejostřejší a nejkritičtější tón nasadil Tomáš Němeček, energicky promluvil také René Zavoral. Končelík rozvážností své promluvy i jejím obsahem potvrdil své založení akademika, Kralert se místy topil v manažerské novořeči. Skřivánek na úvod svého vystoupení vysvětloval jednak, proč přišel o berlích, a vymezil se vůči dosavadnímu informování o sobě. „Původně jsem chtěl prezentovat jako Steve Jobs. Trénoval jsem to tak dlouho, až jsem si zlomil nohu,“ podotkl. Napadl také charakteristiku sebe coby „manažera miliardáře Savova“, jak jej nazvaly pondělní Lidové noviny. Zdůraznil, že na svou pozici ve vydavatelství rezignoval v prosinci, kdy podal přihlášku do rozhlasu, a odešel začátkem ledna.

Podobně jako ostatní řečníci rovněž Skřivánek připomněl, že „jak budou ostatní média fragmentarizována a oligarchizována, budou stoupat nároky na média veřejné služby, aby byla transparentní, objektivní, kvalitní, vyvážená“.

Jediný Němeček přiblížil, jak by vypadal jeho úzký kruh spolupracovníků. Nazval je poradci. Poradcem pro zpravodajství měl být politický komentátor Jindřich Šídlo (nyní v Hospodářských novinách), poradcem pro hudbu autor textů o kultuře a scenárista Ondřej Štindl (nyní v redakci Echa) a poradcem pro regionální tvorbu Ondřej Vaculík.

Zadejte i poštovní adresu, pošleme vám tištěný Médiář zdarma
Přihlásit odběr