Týden běžel na sociálních sítích „přímý přenos“ Českého rozhlasu ze srpna 1968, kdy Československo začali okupovat Rusové a spol. Do úterního večera nasbíral informačně precizně připravený projekt 8 tisíc fanoušků na Facebooku a 4 tisíce na Twitteru (stránky tam zůstanou zachovány).
Oba účty nabízely textem, fotografiemi i zvukem přes SoundCloud archivní materiály veřejnoprávního rádia z přelomových dní, zveřejňovaly je přesně 45 let poté, co se děly. Přenos skončil v úterý večer, tedy 27. srpna, kdy se před 45 lety vrátili českoslovenští představitelé z jednání v Moskvě a oznámili národu, že okupační vojska u nás „dočasně“ zůstanou.
„Počet uživatelů, kteří viděli jakýkoli obsah spojený se stránkou Srpen 1968 na Facebooku, postupně narostl až na 351.785,“ uvedl autor projektu Filip Rožánek, analytik Českého rozhlasu, který obsah dával dohromady s pomocí archivářů. „Největší dosah i zaujetí měly příspěvky s fotkou titulní strany New York Times informující o invazi, zvukový záznam střelby ve vysílání ráno 21. srpna a fotka průvodu Pražanů se zkrvavenou vlajkou od rozhlasu,“ přiblížil Rožánek Médiáři.
Jeho přenos, kterému se věnoval ve dne v noci, oslovil řadu lidí jednak syrovostí informací, jednak díky využití prostředí, které běžně slouží jen zábavě, taky emočně.
„Tenhle twitter účet dává Twitteru smysl. Ale sama nevím, jak se s tím srovnat, aniž bych nezačala někoho nenávidět,“ podotkla například jedna z uživatelek v diskusi s designérem Lumírem Kajnarem. Také ten ocenil formu: „Jsem nasycený fotek, mluvícími hlavami v televizi i rozbory historiků a památným rozhlasovým vstupem. Tohle celodenní sledování přes Twitter přináší nově zabalené intenzivní pocity.“
Český rozhlas se při přípravě tohoto speciálu volně inspiroval u podobných zahraničních projektů. Loni v dubnu mohli například uživatelé Twitteru sledovat plavbu Titaniku v reálném čase až do chvíle, kdy narazil na ledovec a začal se potápět. Česká televize před čtyřmi lety podobně pojala přímý přenos z listopadu 1989.