Český rozhlas sloučí zpravodajské Rádio Česko a publicistickou „Šestku“

Veřejnoprávní Český rozhlas přistoupí k tomu, o čem jeho manažeři dlouho mluví – vytvoří stanici mluveného slova, vysílající osmnáct hodin denně. Vzniknout má sloučením digitálního zpravodajského Rádia Česko a publicistické stanice Český rozhlas 6.

V rozhovoru pro Médiář.cz to řekla Hana Hikelová, ředitelka zpravodajských stanic Českého rozhlasu, pod níž kromě Česka spadá také vlajková loď Českého rozhlasu, nejposlouchanější stanice veřejnoprávního rádia ČRo1-Radiožurnál.

„Slučování se nevyhneme, je logické. Vnímají to tak jak lidé, kteří pracují na Česku, tak lidé ze Šestky, že ke spojení dojít musí,“ uvedla. “Je to de facto jasná varianta, je jen otázka, v jakém časovém horizontu a jak program bude šířený,“ podotkla k chystanému sloučení.

V digitálu už spolu vysílají

Publicistická stanice Český rozhlas 6 zahájila společné vysílání s Rádiem Svobodná Evropa v listopadu 1995, od října 2002 vysílá samostatně. Od února 2004 vysílá šest hodin denně, a to od 18 hodin do půlnoci. V analogovém éteru ji je možné naladit jen na středních vlnách.

Rádio Česko odstartovalo 2. května 2005, vysílá na internetu, v digitálních televizních sítích a od března 2006 také na tuzemských analogových frekvencích s rozhlasem BBC, denně mezi 8. a 11. hodinou a odpoledne mezi 13. a 16. hodinou.

Rádio, zvláště zpravodajské, má ovšem hlavní vysílací čas od šesté ranní, a pak naopak v podvečer, to jsou časy, kdy jej zapíná nejvíc lidí. Do toho se Česko dvěma tříhodinovkami na kmitočtech BBC netrefuje. Hikelová si tak představuje jiné uspořádání programu.

„Musí vysílat nejméně od šesté ráno do půlnoci, s tím, že večer bude koncipovaný podobně, jako je teď vysílání Českého rozhlasu 6, a přes den řekněme od šesti ráno do 18 hodin by to měl být programově spíše formát, který v současné době nabízí Rádio Česko,“ říká.

Podobně už Šestka na „frekvenci“ Rádia Česka vysílá: na webu a v digitální síti České televize vyplňuje právě šestihodinovku po šesté večerní.

Kam s ním v analogu

V analogovém éteru je těsněji. Rozhlas v něm ze zákona může vysílat tři celoplošné okruhy plus své regionální stanice. Kvůli nejasnosti v zákoně se nedávno, po krátké existenci v pražském analogovém éteru, muselo odmlčet veřejnoprávní Rádio Wave určené mladým.

Kde bude nová zpravodajská stanice vysílat? „Digitálně a na internetu zcela určitě, to problém není,“ tvrdí Hikelová. “Zcela určitě nebude tato stanice na dlouhé vlně,“ odmítá ale plán, jaký před dvěma a půl lety maloval Richard Medek, tehdejší programový a později nakrátko generální ředitel Českého rozhlasu.

„Bylo by to kontraproduktivní, oslovovali bychom jinou cílovou skupinu. Taková stanice je zcela určitě cílená na městské publikum a na větší aglomerace,“ tvrdí ředitelka Hikelová. Dlouhá vlna kromě řidičů kamionů v zahraničí zasahuje odlehlá území Česka bez kvalitního signálu velmi krátkých vln a pak část starších obyvatel, kteří ze zvyku na starších přijímačích dlouhou vlnu pořád ladí.

V analogovém éteru pak pro novou stanici mluveného slova existují dvě možnosti:

• Usilovat po roce 2012 o tuzemskou síť kmitočtů britského rozhlasu BBC. Její česká redakce se odmlčela v březnu 2006, od té doby ve dvou oknech denně vstupuje do této sítě právě Rádio Česko. Licence BBC bude ale trvat už jen dva roky a pokud se o ni Britové už ucházet nebudou, rada pro vysílání bude moci přidělit 12 lukrativních městských frekvencí někomu jinému.
• Anebo najít několik vlastních městských frekvencí a na nich síť vystavět. Český rozhlas podle slovy Hany Hikelové v současné době provádí audit svých kmitočtů, aby zjistil, zda všechny užívá efektivně a zda se jeho jednotlivé okruhy v éteru nepřekrývají. To se děje kupříkladu v Brně, kde se rozhlas šíří jak z městského vysílače, tak z nedalekého Kojálu. Ustavení nové sítě by zřejmě ještě předpokládalo úpravu zákona o Českém rozhlasu.

Bez vědeckého Leonarda

Oproti závěrům březnové programové konference rozhlasu by se součástí nově vznikajícího rádia nestala malá digitální stanice Leonardo, zaměřená na vědu a techniku. “Programový průnik mají jednoznačně Česko a Šestka, Leonardo vnímám pozičně někde jinde,“ uvedla ředitelka Hikelová.

Od Leonarda si Rádio Česko i Radiožurnál nechávají některé pořady vyrábět, zejména Týden ve vědě a technice, jiné jeho prý ale jdou mimo záměr, jak by měl vypadat čistě zpravodajský program. “Leonardo připravuje řadu pořadů, které by do konceptu nezapadaly,“ míní Hikelová.

Médiář.cz zítra přinese videorozhovor s Hanou Hikelovou. Mluvila o hudbě na Radiožurnálu, svých plánech ve vedení rozhlasu nebo o tom, proč všechny stanice Českého rozhlasu lákají hlavně starší posluchače

Ondřej Aust Redaktor mediálního zpravodajství v PPF Media, od listopadu 2009. V letech 2002 – 2004 editor webu české redakce BBC World Service. Následně redaktor LN, od dubna 2005 v nich psal pravidelnou páteční stránku o médiích. Absolvoval mediální studia na FSV UK v Praze.