Jan Dražan, zástupce šéfredaktora Echa, a Jan Pergler, někdejší novinář, teď manažer v ČSOB, vydávají ve vlastním Nakladatelství Zeď druhou knihu. První byla série rozhovorů Náš Václav Havel, druhou je román Ferdinanda Peroutky Oblak a valčík. První pokřtili 17. listopadu, druhou pak 7. prosince a úspěšně na ni vybírali na Hithitu. Obě je možné běžně koupit, i přes internet.

Simar zvítězil v soudním sporu se Sanepem

Sanep žaloval Simar kvůli zveřejněné kritice, podle soudu však byla věcná.

Vrchní soud v Praze ukončil pětiletý spor mezi Sdružením pro výzkum trhu a veřejného mínění Simar a výzkumnou agenturou Sanep. Sanep žaloval Simar za poškození dobré pověsti. Vrchní soud nyní potvrdil jako věcně správné rozhodnutí soudu prvního stupně, který tuto žalobu v plném rozsahu zamítl. Médiář o tom informovalo sdružení Simar.

Spor se týkal otevřeného dopisu, který Simar zveřejnil 31. října 2011.  Sdružení v něm vyzvalo agenturu Sanep k tomu, aby prokázala, že její výzkumná šetření mají vypovídací hodnotu a že jsou založena na standardech kvality uznávaných místní i mezinárodní odbornou veřejností, a aby je podrobila podobně jako další agentury nezávislé kontrole. Simar dlouhodobě vytýkal Sanepu zejména to, že vydává názory lidí ochotných odpovídat v internetových výzkumech za názory celé populace, aniž by zohlednil specifika internetové populace a to, že určité skupiny obyvatel internet nepoužívají. Sanep reagoval na otevřený dopis žalobou s tím, že jde o zásah do jeho dobré pověsti a narušení hospodářské soutěže.

„Je nespornou skutečností, že žalobce není povinen podřídit se požadavku na provedení kontroly, neboť není členem sdružení. Hodlá-li však beze zbytku vyvrátit námitky žalovaného a odborné veřejnosti, či kritiky v různých mediích, není nic jednoduššího, než dovolit žalovanému provést jím nabízenou kontrolu… Svou nečinností či neochotou sám žalobce nahrává tvorbě spekulací o kvalitě jím prováděných veřejných průzkumů,“ uvedl v rozsudku Vrchní soud.

Otevřený dopis s výzvou k prokázání dodržování metodologických pravidel označil Vrchní soud za zcela legitimní. Podle něj nelze nijak doložit, že by jednání Simaru mělo skrytý komerční cíl. „Protože ani v soutěžním prostředí nelze bránit veřejné debatě o veřejných záležitostech, nelze než jednání žalovaného považovat za přípustnou kritiku v rámci garantované svobody projevu,“ uvedl Vrchní soud. Žalobu Sanepu proto zamítl a přiznal Simaru plnou náhradu nákladů spojených se soudním řízením.

Sanep 17. srpna Médiář informoval, že s rozhodnutím i odůvodněním Vrchního soudu nesouhlasí a připravuje dovolání k Nejvyššímu soudu i k Ústavnímu soudu. „Soukromé a zájmové sdružení Simar (jehož hlavním posláním podle stanov je hájit zájmy svých členů) nemá ze zákona jakékoli oprávnění či zmocnění posuzovat kvalitu práce svých konkurentů, ani oprávnění určovat, co je a co není ve veřejném zájmu,“ uvedl ve vyjádření ředitel Sanep Oldřich Zajíc. Podle něj bylo podstatou sporu „nekalosoutěžní jednání“ ze strany Simaru, nikoli kvalita sběru dat, postupy či jejich kontrola. Simar podle Zajíce nikdy předtím ani nikdy poté podobnou výzvu žádnému subjektu neadresoval a kontrolu neprovedl. „Argumentace ve smyslu provádění kontrol za účelem zkvalitnění trhu veřejného mínění je pouze účelová… Tuto výzvu adresoval žalovaný pouze žalobci, a to pouze z toho důvodu, aby pro sebe zajistil výhodnější postavení na trhu,“ uvedl Zajíc, podle něhož Sanep odmítá vnímat Simar jako objektivního, nestranného a nezávislého arbitra veřejného mínění.