Jan Řežáb, zakladatel analytické agentury Socialbakers, nastupuje jako šéf digitálu do čínské skupiny Goodbaby International, zaměřené na výrobky pro děti. Exekutivní roli v Socialbakers loni opustil. Goodbaby šéfuje Martin Poš, jinak též zakladatel výrobce sedaček Cybex. A do Cybexu teď nastupuje Eva Liba, dosavadní digitální marketérka české pobočky Coca-Coly. 

Soutěží o logo ministerstvo školství zabilo grafický design

Na ministerstvu hlavně sportuji a současně se učím z knihy, která levituje. To říká jedno ze soutěžních log, které zvítězilo u čtenářů iDNES.cz.

Každý, kdo vidí vizuál, se domnívá, že má na něj názor daný pocitem, který zažívá. Bohužel, není doposud dostatečně známo, že i vizuální tvar je exaktní obor, kde je nutné mít zkušenosti a znalosti a nikoliv jen pocity.

Lidé hodnotí vizuál jednak pocitově, jednak podle své historie hodnocení (vzpomínky) většinou pojmy líbí / nelíbí, přičemž kladná hodnocení líbí se vztahují jak k tomu, co jej v minulosti vizuálně uspokojilo, tak i k dalším vzpomínkám, kde k podobnému závěru došli například lidé z jeho okolí, experti, autoři knih, článků, nebo další lidé, a on si osvojil tento názor, aniž by nutně měl podobné pocity jako jeho autor.

Jedná se o nevědomý proces. Hodnocení nelíbí většinou nedokážou uspokojivě vysvětlit a ani to není nutné, nicméně pokud je to nutné, skoro každý dokáže racionalizovat. Je to přirozená obrana naší mysli před neznámým.

Laik nerozumí vizuálu a není schopen ho zhodnotit pro kohokoliv jiného, než pro sebe a svůj osobní život, momentální stav apod. Názor tohoto člověka na cokoliv vizuálního, třeba volbu nového loga Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, je bezcenný a může posloužit jen jako korekce případných chyb, pokud je tedy subjekt natolik erudovaný, že zná historii oboru.

Profesionál, tedy člověk, jehož částí každého dne je tvorba, zadávání, připomínkování nebo jiné hodnocení vizuálu, používá samozřejmě také toto subjektivní hodnocení, ale jen jako část celkového obrazu. Zná své osobní preference a dokáže je od díla odečíst. Hlavně k vyjádření názoru používá argumenty, dané dlouholetou znalostí oboru, v tomto případě oboru značka, vizuální komunikace nebo firemní styl (corporate identity). Profesionál je schopen odhlédnout od svých osobních preferencí a posoudit vizuál věcně, tedy přiřknout mu takovou kvalitu, jakou podle měřítek oboru má. Nepoužívám slovo „objektivně“, protože není přesné. Objektivita existuje jen v případě naprostých nesmyslů, kdy můžeme říci ‚ano, toto nesplňuje zadání a navíc má zásadní chyby‘.

Sledoval jsem proces výběru nového loga MŠMT a musím říci, že jsme si s kamarády na komunitních sítích Nyx a Facebook užili spoustu legrace. Tedy pokud se rádi bojíte, tak jako já. Miluju horrory a nejvíc Vřískot. Dělají mi dobře. I tenhle horror mi udělal pekelně dobře. Je to totiž krásnej průser.

Soutěž byla již od začátku špatně, a mí známí na Facebooku se zhádali do krve, dokonce jsem uvažoval, že dlouholetého kamaráda vymažu z přátel, protože měl blbý kecy. Zadání bylo směšné, navrhněte logo a dostanete 5000 Kč + notebook + vám zaplatíme tvorbu manuálu.

Je to urážlivé zadání pro všechny profesionály v ČR, kteří se živí vizuální identitou. Zcela podhodnocuje profesionální práci toho, kdo by se případně chtěl přihlásit. To, že bylo záměrem, aby logo vytvořili studenti, je naprostý nesmysl. Student není profesionál a státní správa by měla fungovat, nikoliv za naše peníze vytvářet dobročinné projekty pro různé druhy amatérských uchazečů. Musel by se stát zázrak a povstat nový Aleš Najbrt, což se za posledních dvacet let nestalo. (Ano, znám spousty skvělých typografů, kteří by se mohli stát novým Najbrtem, jenže znají svou cenu, možná stejně jako on.)

Již od začátku tedy ministerstvo diskvalifikovalo všechny, kdo se živí grafickým designem více než řekněme pět let. Zcela tak zahanbilo tento obor jako méněcenný. Cena loga je nižší, než desetina ceny jednoho služebního vozu ministerstva. Opomíjím to, že soutěž je vypsána amatérsky a amatérsky vymyšlena. Ostatně odborná veřejnost je rozhořčená a nechala se slyšet.

Grafici bylo naštvaní už z první várky šílených log, ale poté, co 16. března ministerstvo předvedlo shortlist, měl jsem nejen já pocit béčkového horroru. Samozřejmě, že to dopadlo špatně. Ani jedno logo nepřekvapilo výraznou, nečekanou nebo nový kontext vytvářející myšlenkou, ani skvělou typografií, případně nepovinným jednoduchým a skvěle promyšleným a fungujícím symbolem.

Aby bylo jasno, jsem strašně rád, že mladí tvůrci předvedli nadšení do práce a jistě každý z nich měl na chvilku pocit, že žijí, ale bohužel, na logo státní instituce to bylo málo. Zatím.

Minimálně to bylo pro všechny fajn cvičení. (Sám si taková cvičení dávám často, ať už pro neziskový sektor, nebo pro projekty přátel.) Jeden z návrhů byl taková bomba, že několik na sobě nezávislých skupin začalo již ten večer hlasovat pro suverénně nejšílenější návrh, který zanedlouho zvítězil. Nazval jsem to ‚sportuji a současně se učím z knihy, která levituje‘. Sláva. Tak co teď?

První kolo bylo samozřejmě zrušeno, vyhlášeno bylo druhé, podmínky zůstávají. Teď už to určitě vyjde. Podle iDNES.cz „Ministerstvo finančně ocení tři loga, která se porotě zdála (podtrhuji „zdála“ – pozn. aut.) nejlepší“. Přátelé, když se podíváme do komise (mimochodem skvělý nápad, jak zprůměrovat výsledek), najdeme tam snad jedinou osobnost z oboru CI? Nenajdeme. Podle vzoru ‚viděl jsem prvních 900 log ve svém životě, tedy jsem expertem‘ se profesor Kurt Gebauer, člen komise, dopustil dokonce myšlenky:

„Logo s panáčkem se mi líbilo, protože je to taková jednoduchá značka, která velmi lapidárním způsobem a vtipně poukazuje na to, že ministerstvo je tu pro mládež,“ komentuje svůj výběr Gebauer s tím, že většina ostatních návrhů byla jen formálních, bez obsahu.

Vidíte, co jsem říkal? Opět se někomu něco líbí. A co víc? Snad jen to, že ministerstvo tu ale není jen pro mládež, že? Je tu i pro dospělé. I pro vysokoškoláky. Ostatně, jak by se panu profesorovi líbilo, kdyby práci v jeho ateliéru hodnotil a známkoval grafický designér, nebo dokonce samotný ministr? Nebo co kdyby samotný student?

Je nutné samozřejmě zmínit, že mezi logy je i jedna jasná kopie jiné práce profesionální agentury. Samozřejmě, není to kopie, která by byla senzační, protože ji nedělal tak dobrý grafik, jako originál. Nicméně kdo se nikdy v životě neinspiroval, byť nevědomky, nikdy nic neudělal, a kdo to dělá vědomě, možná se jen snaží být taky tak dobrý. Tohle bych nepranýřoval.

Co dál k tomu říci? Všechno špatně, ale naštěstí jsme si tak nějak dokázali, že je tu odborná obec, která má nějakou váhu. Odbourat invalidní názor, že kdokoliv může hodnotit firemní nebo komerční vizuál nebo dokonce logo úřadu státní správy, se nám nikdy nepodaří. Protože každý má pocit z obrázku, i lidé s rozhodujícím vlivem. Každý si dokáže vybrat z nabízených variant. Málokdo ale ví, co chce. I lidé s rozhodujícím vlivem.

A malý dovětek od studia Lavmi, která se také podílela na tom, že logo s panáčkem vyhrálo: „Prosazením tohoto panáčka, který není žádným logem, jsme chtěli upozornit na to, jak hloupý je zadavatel, MŠMT, když vyhlásí soutěž na nové logo pouze mezi studenty. Argument, že chce ušetřit je zcela mimo. Představujeme si, jak na ministerstvu v závodce vaří učni, ministra vozí student autoškoly a všichni se nechávají stříhat v kadeřnicko-holičském učilišti. Účast paní architektky Jiřičné a sochaře Gebauera je v takto vypsané soutěži absolutní trapas.“

Zadejte i poštovní adresu, pošleme vám tištěný Médiář zdarma
Přihlásit odběr