Stát zdržuje vrácení DPH rozhlasu

Ve vícevrstvém soudním sporu jde až o miliardu korun, polovinu chce rozhlas během deseti let proinvestovat v šíření signálu.

Český rozhlas hospodaří s dvěma miliardami korun ročně. Foto: Profimedia.cz

Český rozhlas hospodaří s dvěma miliardami korun ročně. Foto: Profimedia.cz

Dalšího půl roku může veřejnoprávní Český rozhlas čekat na peníze, které mu ve sporu o daň z přidané hodnoty (DPH) se státem přiřkl v červnu soud. Rozhlas vysoudil celkem 81 milionů Kč, tedy tolik, kolik státu odvedl na DPH, plus související sumy, vrácení peněz berním úřadem se ovšem komplikuje. Generální ředitel rozhlasu Peter Duhan a jeho náměstek pro správu a provoz Michal Koliandr si na to minulý týden stěžovali poslancům na zasedání volebního výboru, který má v gesci mediální legislativu.

„Vedeme letitý spor s finančním úřadem o to, zdali máme mít nákladovou DPH, nebo nemáme,“ předeslal při projednávání výroční zprávy rozhlasu o hospodaření náměstek Koliandr. „Naše argumentace spočívá v tom, že rozhlasové poplatky nejsou služba za úplatu, což nám potvrzují i některé evropské judikáty. Neexistuje smlouva s posluchačem, že bychom měli vysílat to a to, posluchač nemůže přímo kontrolovat naši službu, neplatí přímo na to, je to vázáno na vlastnictví rozhlasového přijímače. Což je jen jakási metoda určování, kdo má být poplatník,“ připomněl na úvod.

Rozhlas přitom u soudu napadá vracení DPH za posledních deset let. „Máme zažalovány všechny roky od roku 2004, ale protože každý rok řeší jiný senát, přišel nejdřív na řadu rok 2006,“ přiblížil náměstek.

Český rozhlas k nárokům na zaplacenou DPH, ve zprávě o svém hospodaření v roce 2013

Český rozhlas k nárokům na zaplacenou DPH, ve zprávě o svém hospodaření v roce 2013

„Teoreticky by nám finanční úřad měl peníze za rok 2006 vrátit, i když podal kasační stížnost. Rozsudek byl nepravomocný, finanční ředitelství podalo návrh na odklad účinku onoho rozhodnutí. To bylo zamítnuto, my jsme se začali těšit na zmíněné peníze. Shodou okolností v září 2014, po odmítnutí odkladného účinku, ministerstvo financí vydalo vyhlášku, že má šest měsíců na to, zvažovat takovéto případy na vrácení DPH. To nechci komentovat, to je fakt,“ řekl Duhanův manažer.

Samozřejmě jsem učinil neformální dotaz na ministerstvu financí, respektive na finančním ředitelství. Bylo nám sděleno, že skutečně budou šest měsíců zvažovat, jestli nám peníze vrátí, i když rozsudek je pravomocný. Myslím, že kdyby to bylo opačně, tedy kdyby rozhlas zvažoval [zda zaplatit] 81 milionů DPH, tak to bude probíhat zcela jinak,“ připomněl Koliandr častý dvojí přístup úřadů podle toho, jde-li o daňový přeplatek, nebo naopak nedoplatek. „Tak už nevysíláme,“ ironizoval generální ředitel Duhan.

„Pro mě bylo naprosto šokující, že nežijeme v právním státě. Z toho, co jste řekl, vyplývá, že ministerstvo financí může rušit pravomocné rozhodnutí soudu. Já tomu nerozumím, mně se zdá, že to tak prostě býti nemůže,“ vystoupil v reakci předseda volebního výboru, poslanec ANO Martin Komárek, na obranu ministra financí, tedy šéfa svého hnutí Andreje Babiše. „Postupují samozřejmě podle zákona, mají možnost takovou vyhlášku vydat, ale z našeho pohledu je to trošku prodlužování, možná čekání na to, jak dopadne kasační stížnost,“ reagoval Koliandr. „Takže je to v souladu se zákonem, tak už jsem klidnější,“ řekl nato Komárek.

Místopředseda výboru Vítězslav Jandák z ČSSD byl k šéfovi rádia vstřícnější. „Míč je na straně Poslanecké sněmovny, samozřejmě,“ zastal se Duhana. Protože tady se dlouhodobě vede spor, co to je ten poplatek. Je to příjem? Máte z toho platit daň? Je to trochu filozofická otázka, a to si musíme ujasnit my tady ve sněmovně a udělat určitou novelu zákona. Máme na to prostor, máme na to hlasy, abychom tyto věci vrátili do určité logiky. Nejste fabrika, která ze zisku platí daň. Přitom zákon hovoří o tom, že poplatky jsou vaším ziskem a z něj vy platíte daň. Poplatek je vlastně sám daň, řekněme si to otevřeně, a vy z něj ještě platíte další daň. Blbost, blbost na kvadrát.“

Půlmiliarda do digitalizace

Součet nároků Českého rozhlasu vůči státu na vracení DPH čini celkově zhruba miliard korun, zopakovali ve sněmovně manažeři rádia. Vysouzené peníze se podle nich nerozpustí v platech, ale v investicích do technologií. „Tyto peníze bychom částečně investovali do rozvoje digitálního vysílání. Dnes nemáme volné peníze na to, abychom mohli paralelně v masivním měřítku rozjet digitální vysílání, protože největší náklady si bere souběh signálů, analogového a digitálního,“ podotkl ředitel Duhan. Rozhlas chce přitom začátkem příštího roku 2015 podepsat desetiletý kontrakt na šíření analogového vysílání na velmi krátkých vlnách (VKV). Jen náklady na analogové šíření odhaduje na 150 milionů ročně.

„Naše představa je taková, že pokud spor vyhrajeme – jako že je tu velká naděje -, jsme ochotni investovat půlku zmíněné miliardy do desetiletého souběhu i s tím, že bychom po dohodě s volebním výborem, po dohodě s Radou Českého rozhlasu plánovali rozpočtovou ztrátu ve výši průměrně 50 milionů ročně – ne rovnoměrně, ale podle náběhu – abychom zaprvé mohli investovat do technologií, do distribuce a samozřejmě celého marketingu digitalizace. Není to jen technické řešení, ale i v tom, najít byznysmodel, přesvědčit posluchače, aby si koupili rozhlasový přijímač, dosáhnout určité penetrace. To je kontext kauzy DPH a digitalizace,“ uzavřel Duhan.

Stěžoval si přitom, že na státní úrovni neexistuje příslušná národní koordinační skupina ani „cestovní mapa“ přechodu ze stávajícího analogového na budoucí digitální vysílání. Mezitím se i bez státního plánu sítě s digitálním rádiem rozrostly k polovině obyvatel. Šíří přitom jak soukromé, tak veřejnoprávní stanice. Samotný Český rozhlas plánuje, že jeho interní tým pro digitalizaci do konce roku vypracuje koncepci pro sebe a předloží ji ke schválení Radě Českého rozhlasu.

Pokrytí ČR signálem digitálního rozhlasu. Tmavěji zeleně multiplex firmy Teleko, světle zeleně RTI cz

Pokrytí ČR signálem digitálního rozhlasu. Tmavěji zeleně multiplex firmy Teleko, světle zeleně RTI cz

„Máme zkalkulováno, že souběh by stál 100 až 150 milionů ročně,“ řekl k tomu Koliandr. „Národní koordinační skupina je velmi důležitá, mezi mnohé činnosti, které bude mít, je nutné započítat právě to, [aby [stanovila, aby] souběh byl co nejkratší. Když to bude ročně stát 150 milionů a souběh bude deset let, bude to celé stát miliardu a půl. O to jde,“ připomněl Duhan.

„Rozhlas může tlačit jak chce, ale pokud do toho nevstoupí poslanecká sněmovna, několik osvícených poslanců a nezačnou tlačit na vládu, na ministerstvo průmyslu a obchodu, na ministerstvo kultury, tak to asi nepůjde. Národní koordinační skupina nemusí pracovat dlouho, vezměte si příklad televize, tam to šlo velice rychle. Ale musí být základní shoda mezi Českým rozhlasem a komerčními vysílateli,“ míní ředitel veřejnoprávního rádia.

Daň z přidané hodnoty je pro rozhlas stejně jako Českou televizi výdajem, které si tyto instituce veřejné služby nemohou odečíst. Rozhlas i televize přitom dlouhodobě usilují o změnu zákona, aby DPH bez nároku na odpočet jejich rozpočty nezatěžovala. „Diváci nám pošlou peníze a my jich část obratem ruky posíláme do státního rozpočtu, v podstatě podruhé zdaněné,“ vysvětloval začátkem roku poslancům generální ředitel ČT Petr Dvořák.

DPH bez nároku na odpočet tvoří v letošním rozpočtu v případě České televize náklad 620 milionů Kč (je to 9 % rozpočtu, který má být vyrovnaný, ve výši 7,054 miliardy Kč), Český rozhlas má v nákladech saldo DPH 133 milionů Kč (rovněž jeho letošní rozpočet má být vyrovnaný, ve výši 2,216 miliardy Kč).

Český rozhlas loni hospodařil se ziskem po zdanění 3,4 milionu Kč. Náklady činily 2,32 miliardy Kč, což znamenalo mírný nárůst proti původnímu rozpočtu. Dařilo se navýšit výběr poplatků, v loňském roce o 50 milionů Kč, na rovné 2 miliardy. Dalším zdrojem byl prodej nepotřebného majetku, včetně vily v pražské Dykově po Šestce (vynesla 53 milionů Kč) a objektu v Jeseniově po rádiu Wave (60 milionů).

Zadejte i poštovní adresu, pošleme vám tištěný Médiář zdarma
Přihlásit odběr