Když Asociace komunikačních agentur letos představovala své iniciativy Férový tendr a Helpline AKA, které mají pomoci zadavatelům zefektivnit výběrová řízení v oblasti marketingové komunikace (v prvním případě zejména komerčním subjektům, ve druhém lidem z veřejné a státní správy), upozorňovala, že by ráda také připomínkovala špatně vedené tendry, pokud ji na ně některá agentura upozorní. Vypadá to, že bude mít možnost, příklad veřejné zakázky Horské služby ČR na sedmnáctiapůlmilionovou reklamní kampaň je totiž klasickou ukázkou toho, jak by to probíhat nemělo. Málo času na přípravu, ne zcela jasné zadání, nekomunikace s účastníky tendru, náročné, ale nijak kompenzované požadavky (zde na rezervaci vysílacích časů) a nakonec zrušení tendru bez pořádného vysvětlení.
Je ale otázka, zda k tomuto stavu nepřispěly trochu i samy některé agentury. Ani v tomto výběrovém řízení totiž podle zaznamenaných ohlasů nechyběla nabídka s podezřele nízkou cenou, za kterou by nešlo kampaň efektivně připravit – a právě ta se mohla stát důvodem, proč schvalovací proces dopadl tak, jak dopadl. Část lidí odpovědných za konečné rozhodnutí totiž mohla preferovat nejnižší cenu jako „nenapadnutelné kritérium“, část se snažila prosadit realističtější řešení – a k průsečíku těchto snah nedošlo. V každém případě je škoda, že úsilí všech přišlo vniveč. České hory a Horskou službu tak bude na českých obrazovkách nadále propagovat snad jen nezbedný Vašek z bezmála čtyřicet let starého televizního filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku.
*
Ač to nesouvisí přímo s marketingem, přece jen se sluší připomenout, že ve středu 18. listopadu má v Praze svou světovou premiéru český dokumentární 3D film Aldabra: Byl jednou jeden ostrov režiséra Steva Lichtaga.
Příběh zapovězeného ostrova v Indickém oceánu s unikátní faunou, kam se čeští filmaři po několikaletém úsilí dostali i přesto, že je tam zakázáno vkročit, a naposledy tam proto natáčel v polovině 50. let minulého století Jacques-Yves Cousteau, je spojen s českou reklamou díky svému producentovi. Tím byla společnost Starlite Pictures Petra Kellera, podepsaná produkčně mimo jiné pod slavnou vánoční kampaní T-Mobilu s Chuckem Norrisem v hlavní roli, od jejíhož nasazení uplynulo právě pět let. (jak)
*
A když už jsme u toho filmu: v českých kinech má právě premiéru už druhý celovečerní film o Stevu Jobsovi, nazvaný originálně Steve Jobs. A protože známý filmový publicista František Fuka ho ve svém Fffilmu uvedl slovy „pokud neznáte třeba toto nebo toto nebo toto, tak se místy budete trochu ztrácet, protože film předpokládá, že to znáte, a že kolem toho může rozvíjet břitké vypointované dialogy, nazírající na tyto věci z nových úhlů“, tak si myslíme, že je to film, který se skvěle hodí pro reklamní, marketingovou a mediální branži. Všechny Fukou zmiňované kampaně totiž známe.
*
Příběh Steva Jobse je samozřejmě mimořádně inspirující pro všechny špičkové manažery toužící dobýt svět, ale není jediný. Poslední dobou k nám stále častěji doléhají zprávy, že dva čeští manažeři (říkejme jim třeba Marek a Milan), kteří léta spoluvlastní jednu významnou PR agenturu, si v poslední době za svůj vzor berou spíš slavné bratry Adolfa a Rudolfa Dasslerovy, jinak zakladatele značek Adidas a Puma. Jak známo, oba bratři začali ve 20. letech minulého století v Německu šít a prodávat sportovní boty, nejdřív společně, ale pak se během druhé světové války tak rozhádali, až z toho vznikly dvě firmy. Obě sídlily v německém Herzogenaurachu, kterému se tak záhy začalo přezdívat „město ohnutých krků“. Zaměstnanci obou společností totiž chodili neustále s pohledem upřeným k zemi a podle bot kolemjdoucích kontrolovali, kdo ke kterému táboru patří.
No - a v oné PR agentuře se prý situace vyvíjí lehce podobně. Oba šéfové se po letech vzájemného soužití přestali snášet, a protože každý má své podřízené, agentura se rozdělila na dvě zóny. V nich se prý lidé vzájemně kontrolují, zda někdo z „jejich tábora“ náhodou „nedonáší těm druhým“. Mezinárodní klienti, o něž ani jeden ze spoluvlastníků nechce přijít, ale zatím drží firmu pohromadě. Žádná změna tak oficiálně neprobíhá, ani se nechystá. Jen jsou všichni zvědavi, co se stane za rok a čtvrt, až agentuře vyprší nájemní smlouva na její současné prostory. Nastane pak stěhování na dvě různé adresy?