Texty

Etická komise k zákazu odposlechů, ke "kauze" Kundera a také ke stížnosti na Horácké noviny

Ve středu 12. listopadu pravidelně zasedala Etická komise při Syndikátu novinářů. Zabývala se několika novými i "běžícími" kauzami, a to na základě podnětů od občanů. Médiář přináší záznam ze zasedání.

Více o fungování a statutu Etiské komise na jejích webových stránkách.

K připravovanému zákonu na ochranu obětí:

Komise vítá, že návrh zákona zpřísňuje postihy za jmenovité informování o nezletilých obětech trestních činů. V pasáži týkající se odposlechů však upozorňuje na to, že postih za únik odposlechů se v žádném případě nemůže týkat novinářů, kteří takovou informaci zveřejní. Zákon přenáší odpovědnost policie na žurnalisty, místo samoregulace médií nastoluje zákaz a krom toho pomíjí veřejný zájem, který je v některých případech (politici, lidé ve veřejných funkcích apod.) silnější než právo na soukromí.

Přišly další dva podněty k případu Milana Kundery ( článek v Respektu). Komise o věci opět diskutovala a shodla se na následujících bodech:

1. Časopis Respekt se provinil proti novinářské etice především titulní stranou, jejíž konotace byla zavádějící.
2. Časopis nedal Milanu Kunderovi prostor k vyjádření, lépe řečeno to neudělal odpovídajícím způsobem (praxe používaná pro vědecké bádání je v rozporu s praxí, kterou by měla používat média - neboli ve vědeckém bádání je snaha nedávat konkrétní otázky, aby neovlivnily odpověď, ale v novinářské praxi musí být otázky co nejkonkrétnější).
3. Komise se neshodla v názoru, zda příbuzenský poměr badatele, který ovšem text neskrývá a dvakrát zmiňuje, představuje konflikt zájmů. Na jedné straně by autor neměl psát o tématu, který se ho bezprostředně týká, ale zkušenost z posledních 50 let napovídá, že pokud se některých témat neujmou lidé osobně zainteresovaní, nepíše se o nich vůbec.
4. Komise konstatuje, že v "odhalování minulosti" známých i neznámých osob, které se stalo dlouhodobou a přitom citlivou součástí české žurnalistiky, se často postupuje bez ohledu na to, že v případě nepravdivosti uváděných údajů způsobí práce novináře trvalé poškození morální pověsti dotyčné osoby, a to i tehdy, když se této osobě podaří prokazatelně obvinění vyvrátit. Etickým problémem obecného rázu je v takových případech i to, že vyvrátit nedostatečně doložená obvinění později doloženými protiargumenty je možné jen výjimečně. Jednak proto, že proti pomluvě (kterou se pak takové obvinění stává) je každý bezbranný, tak také a především pro nedůvěryhodnost a neúplnost písemností, které jsou k dispozici po bezpečnostních orgánech z minulé doby.

Nová podání:

• Stížnost MUDr. A. Morávkové na redaktora MFD Ondřeje Šťastného, který se dal zaměstnat v nemocnici jako pomocná zdravotní síla a pak získané informace, včetně důvěrných a osobních, publikoval, při čemž situaci v nemocnici podle stěžovatelky zkreslil. Redakce MFD byla požádána o stanovisko. Na materiál se podívá také kolega Čermák.
• Upozornění společnosti Provident Financial na možné pochybení při natáčení pořadu Občanské judo. Nutno prověřit.

• Ke stížnosti P. Stoličného obdržela KPE dopis od šéfredaktorky 100 plus 1 ZZ Marie Seifertové. Uvádí, že redakce publikuje původní články a autoři mají možnost zvolit, zda chtějí být uvedeni plným jménem, nebo pseudonymem. Stěžovateli bude kopie dopisu poslána.
• Jan Tamáš, který si stěžoval, že média nepravdivě referují o iniciativě Ne základnám, byl doporučeným dopisem požádán o konkretizaci, kterých textů se jeho podání týká.
• Stížnost na časopis Týden (autor Miroslav Motejlek) - stěžuje si J a T Banka, a.s. Časopis podle stěžovatele uveřejnil nepravdivé informace a ani po dvou výzvách je neopravil – redakce byla požádána o stanovisko. Odpověď byla urgována doporučeným dopisem, zatím bez odezvy.
• Stížnost na neetické chování novináře Františka Rybeše z Horáckých novin. O stěžovateli píše urážlivě, byl požádán o omluvu, odpověď tiskem vyšla, ale byla jen částečná a podle stěžovatele opět urážlivá. Materiál převzal kolega Bílek a připravil následující vyjádření “Horácké noviny vycházející v Třebíči porušily 14. 12. 2007 článkem Půjde Josef Truhlář sedět? etický kodex novináře. Stalo se tak zejména větou: “Truhláře totiž při střelbě prakem do okna bytu šéfredaktora Horáckých novin zachytila bezpečnostní kamera.” Jak dokládá rozsudek okresního soudu v Třebíči, čin se Josefu Truhlářovi nepodařilo prokázat a záznam bezpečnostní kamery byl nezřetelný a postavy na něm nebylo možné identifikovat. Redakce se tak ocitla v konfliktu s následujícími body etického kodexu: 1b/ respektovat pravdu, 1e/ zaujatost, 2g/ nezneužívat výsad, 3d/ presumpce neviny. Josef Truhlář má nárok na dodatečné sdělení a omluvu.”
• Stížnost na redaktora J. F. Potužníka - pořad ČT "Dotace na čističky odpadních vod". Stěžuje si VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA a.s. - reportáž údajně uváděla nepravdivá tvrzení a byla koncipována záměrně tak, aby poškodila dobrou pověst společnosti. ČT byla požádána o vyjádření. Ozval se kolega Potužník s informací, že ČT pošle do týdne stanovisko. Žádné stanovisko nepřišlo. O pomoc při dořešení případu bude požádán kolega Velíšek.
• Stížnost gen. Štefky na neetické chování redaktora MFD Jana Gazdíka. Podle stěžovatele jsou články J. Gazdíka lživé, manipulují s fakty, jsou osobně zabarvené. Redakce byla požádána o vyjádření dne 4. července 2008, odpověď nepřišla. Bylo opět urgování dopisem šéfredaktorovi, bez odezvy. Pokud se redakce neozve, KPE rozhodne na podkladě materiálu připraveného kolegou Jůnem.

• Stížnost místostarosty města Kyjov na reportáž TV NOVA (Občanské judo, název Ty, ty, ty ze dne 30. 3. 2008). Místostarosta si stěžoval přímo TV NOVA, odpověď nepřišla. Žádal o zveřejnění celého jednání. Komise oslovila redakci NOVA, kolega Kruml požádal o vyjádření R. Johna. Bez odezvy. Místostarosta nabídl svůj záznam, nicméně ve zhoršené kvalitě. Kolega Kruml přislíbil, že příslušný materiál opatří, a komise poté, co se s ním seznámí, zaujme stanovisko. Předsedkyně KPE se dohodla s kolegou Krumlem, že vzhledem k pracovnímu vytížení nebude dále v komisi působit. Nicméně úkol je třeba dořešit. Reportáž je na webu, předsedkyně po konzultaci s M. Čermákem pošle členům odkaz, aby se na materiál mohli podívat.
• Stížnost Ing. V. Ženíška na články v MFD - Plzeň k záměru zastavění plochy na Anglickém nábřeží. Stěžovatel nesouhlasil s konstatováním, že problém se netýká žurnalistické etiky. KPE souhlasí, že média jsou jistě pojistkou demokracie, ale v tomto případě jde o spor mezi radnicí a občany a média ho mohou pouze zprostředkovat. Nelze je nutit, aby se postavila na jednu stranu sporu.
• Stížnost na články Radima Vaculíka a Patrika Biskupa z deníku Právo. Policista jmenovaný v článcích si stěžuje, že nebyla zachována presumpce neviny a články obsahovaly nepravdy. Redakce Práva byla požádána o stanovisko. Jako již poněkolikáté redakce Práva neodpověděla. Kolega Lipold se podáním podrobně zabýval a připravil stanovisko: Případ (soud) zatím podle našich informací není ukončen, stěžovatel má právo na dodatečné sdělení, kde může konstatovat, že byl obviněn neprávem. Zveřejnění jména policisty je sice zásahem do jeho soukromí, ale v tomto případě jde o veřejného činitele a tedy i o veřejný zájem.
• KPE se obrátila na Českou televizi na základě podání JUDr. J. Kunáška na materiál Marka Pokorného. Případ byl několikrát urgován u Mgr. Fridricha, bez odezvy. JUDr. Kunášek informoval komisi, že má další podklady, ty přinesl osobně. KPE požádala opět o stanovisko ČT, tentokrát Mgr. Vondráčka. Ani po urgenci stanovisko ČT ( J. Vondráček) nedorazilo. O pomoc pro dořešení bude požádán kolega Velíšek.
• Stížnost na článek Starostův spor vede obec do náruče exekutora, uveřejněný v časopise Týden na severu 30. 10.2007. Ke stížnosti byl přidán rozklad, který má komise k dispozici a který byl zaslán redakci k vyjádření. Odpověď zatím nepřišla. Úkol trvá.

(Barbora Osvaldová)