Přehlídka mobilních aplikací AppParade dnes večer proběhne v novém prostoru v Karlíně.

Vítejte ve světě vymyšlených zpráv: jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem

Běžná skutečnost už nestačí, média přepnula na virtuální realitu. A vzájemně ji od sebe opisují.

Taky jste si přečetli tu zprávu o romské straně, které zdrhnul pokladník s členskými příspěvky? Nejspíš se to vůbec nestalo, žádná taková strana neexistuje a policie o žádném takovém případu neslyšela.

Přesto tuto zprávu vydaly hlavní zpravodajské servery, otiskly deníky a odvysílala také severočeská redakce Českého rozhlasu. Téměř všichni se spokojili s tím, co napsaly Parlamentní listy v původním textu z 9. února 2012, a to včetně citátů. Nikdo neověřoval, jestli se to vůbec stalo, nikdo nezjišťoval podrobnosti. Parlamentní listy jim stačily jako primární pramen.

Jen deník Právo ve vydání z 11. února jednou větou naznačil, že může jít o fámu: „Zprávu o zakládání strany v Ústí zpochybnil místní aktivista Miroslav Brož, který se dlouhodobě věnuje lidem v sociálně vyloučených lokalitách“. Tím celou věc odbyl. Skutečnou práci s analýzou zdrojů si dal až 18. února zpravodajský server časopisu Romano Vodi, web Romea.cz. Zjistil zajímavé věci: není jasné, kde se měl odehrát údajný zakládací sněm, citovaní lidé nejspíš neexistují, neexistuje nejspíš ani žádná fotka z akce (všude jsou jen archivní nebo ilustrační záběry), a především o trestném činu nic neví ani místně příslušné oddělení policie.

Věc začala vyšetřovat i místní policie. Přestože použila všechny dostupné možnosti, které vyšetřovatelé mají, ani jí se nepodařilo nic zjistit. „Do současné doby se nám nepodařilo ověřit jedinou informaci z článku Parlamentních listů o Evropské romské straně a jejím okradení,“ řekl serveru Romea.cz nadporučík Jaroslav Dlask, vedoucí republikové policie v Trmicích (kam spadají Předlice).

Já k tomu dodám, že Evropskou romskou stranu, na jejímž ustavujícím sněmu měla být údajná krádež zjištěna, nezná ani rejstřík ministerstva vnitra. Tam by přitom měla být zapsána na základě alespoň jednoho tisíce podpisů, pokud by zahájila činnost. Nepochybně by taková strana měla nějaké oficiální kontakty včetně přípravného výboru.

Jediná „romská“ strana vzniklá v poslední době je ale podle tohoto rejstříku Strana rovných příležitostí, zapsaná 19. prosince loňského roku, jejímž předsedou je Štefan Tišer. Z monitoringu plyne, že o Evropské romské straně poprvé napsaly až Parlamentní listy. Že by o takovém projektu předtím nevěděly nic romské organizace ani specializované servery?

Autorem originálního článku na Parlamentních listech je Václav Prokůpek, v internetové komunitě nikoliv neznámý. Kromě jiného píše na stránky Eurabia a ePortál, které fungují jako subdomény Parlamentních listů. Bývalý lídr Dělnické strany v Plzeňském kraji loni v listopadu dostal podmínku za napadení důchodce, obžalován byl i z fyzického napadení poslance ODS.

Loni v listopadu se jméno Václava Prokůpka objevilo také v článku o soudním procesu s komunálními politiky, kteří se pokusili uplácet reportéry TV Prima. Citujme pardubickou MF DNES z 24. listopadu 2011, kde redaktor Milan Zlinský popsal následující situaci ze soudní síně:

„[Obhájci] chtěli dokázat, že [reportéři TV Prima] Bohumil Roub i Roman Svoboda si vlastně jen tak točí reportáže a pak je prodají každému, kdo si o ně řekne, že nabízejí jen ‚zboží‘. Pomoci toto dokázat měl Václav Prokůpek, kterého [obhájce Petr] Šáda pozval jako soudního znalce na média. Ovšem po jeho zpochybnění ze strany žalobkyně vypovídal pouze jako obyčejný svědek. ‚Pan Prokůpek nemá oprávnění vystupovat jako soudní znalec,‘ řekla Pavlíková soudci, který jí dal za pravdu. Prokůpkův projev stejně obžalovaným pomoci nemohl. Když vysvětloval, jak se pozná pravý novinář třeba z České televize, tak se přítomní reportéři upřímně zasmáli. ‚Když něco reportér natáčí, tak má s sebou písemné zadání od své redakce,‘ uvedl Prokůpek. ‚Tak abych odešel pryč. Nic takového nemám a ani nikdy neměl,‘ usmál se jen reportér ČT.“

Pokud píše o romské problematice bývalý lídr Dělnické strany, může to být poněkud svérázné redakční rozhodnutí. Parlamentní listy ale především dosud nijak nedoložily, že zpráva stojí na relevantních faktech – vše by se vyřešilo, pokud by redakce zveřejnila audiozáznamy údajných vyjádření. Do té doby je věrohodnost její práce vážně zpochybněna. Zkušenější redakce by pak vágně zdrojovanou zprávu neměly bezhlavě přejímat s vidinou, že kontroverzní téma si na Facebooku nasdílí hodně lidí (jen originální článek má přes 20 tisíc lajků).

Po tomhle případu by si měli v redakcích osvěžit principy novinářské práce. Slušelo by se také původní zprávy aktualizovat, pokud ne rovnou stáhnout. A k logu Parlamentních listů si udělat – přinejmenším – velký červený vykřičník.

Zadejte i poštovní adresu, pošleme vám tištěný Médiář zdarma
Přihlásit odběr