Konečně je to tady. V prvním zářijovém týdnu pořádáme hvězdně obsazenou debatu o studii Marka Cichoně o vztahu agentur s marketéry ve velkých firmách. Zajistěte si lístky včas.

Volba, do které mluví všichni: viditelný lobbing ve výběru nového šéfa ČT

Česká televize nutně potřebuje řádného generálního ředitele. Jinak se utopí v hádkách uvnitř i zvenku.

Finálová volba generálního ředitele České televize začne ve středu 21. 9. ve 12 hodin. Médiář.cz přinese online zpravodajství textem i obrazem.

*

Pozítří mají radní České televize zvolit nového generálního ředitele. Radních je 15 a aby někoho z finálové pětice udělali vítězem, musejí dát dohromady nejméně 10 hlasů. Nezvolit nikoho by pro televizi veřejné služby bylo (sebe)vražedné.

Nejen proto, že se hraje o vliv na instituci, která od lidí ročně vybere 5,8 miliardy korun, na účtech jí nadto zbývá 3,8 miliardy a disponuje cennými pozemky v okolí Pankráce, vhodnými pro velkolepou výstavbu.

Ale především proto, že situace v České televizi je horší než donedávna v Českém rozhlase. Televize čeká na řádného nového šéfa sice jen tři týdny (Jiří Janeček odstoupil 31. srpna a podnik přechodně vede provozní ředitel Vladimír Karmazín), rozhlas musel v provizoriu přečkat úmorných sedmnáct měsíců. Ale byť v něm horkými kandidáty na ředitelskou pozici byli dva nejvyšší členové vedení, do zvolení Petera Duhana a porážky Hany Hikelové ani jeden z nich rivalitu nemístně neventiloval navenek.

V České televizi se do sebe nejvyšší manažeři otevřeně pustili. Finalisté volby se scházejí s politiky a neskrývají to. Neúspěšný kandidát hrozí místopředsedkyni rady žalobou, pokud neodstoupí, protože ho pomlouvala. Kategorickými soudy do ohně přilévají televizní odbory i svazy tvůrců.

To vše na podzim roku 2011, kdy ČT po devatenácti letech přichází o možnost vysílat reklamu na svých dvou hlavních kanálech ČT1 a ČT24, přičemž ČT1 spadla na historicky nejnižší čísla sledovanosti, prohrává s Novou i s Primou. Dva měsíce se v České televizi nerozhoduje o strategických věcech, včetně velkých investic jako je vlekoucí se výstavba nového studia v Brně za stovky milionů.

Bez jasného řezu nemůže televize začít fungovat efektivně.

Lépe informované papírové noviny v posledních týdnech spekulují o tom, jak přesně rozhodování radních ovlivňují zákulisní hráči byznysu a politiky, skrytě. Pod hesly plnými ctností ale otevřeně a nepokrytě lobbují také tvůrčí a odborářské svazy a radní mezi sebou.

Janečkovo loučení

Jiří Janeček rezignaci oznámil vlastně už 6. června, dva dny předtím, než televizním radním přednesl plán odstoupit k poslednímu srpnu. Schůze rady byla jako pokaždé v středu, už v pondělí ale Janeček nechal v časopisu Euro otisknout svůj text, v němž bilancuje. „Veřejnoprávní instituce musí mít kvalitní manažerské řízení jako soukromá firma,“ říká v jeho podtitulu.

Což kromě sebechvály – Janeček si častokrát stěžoval, že novináři píší jen o jeho neúspěších – můžeme s trochou fantazie číst taky jako nepřímou podporu kandidáta z komerční sféry. Konkrétně Petra Dvořáka, bývalého generálního ředitele TV Nova, toho času bez angažmá. Ten o pár dní později – shodou okolností na akci Médiáře, první z cyklu MediaBrunchpotvrdil ochotu Českou televizi řídit.

Janeček koncem června odmítl rozhodovat o strategických zakázkách a televizi prakticky přestal řídit. Jeho podřízení manažeři tak mohli začít zaujímat pozice před blížící se volbou, která minimálně pro jednoho z nich bude začátkem rychlého konce v ČT.

Dvořák, Fridrich, Moravec

Na Dvořáka coby budoucího ředitele vsadil Milan Fridrich, nynější ředitel nedávno zřízené divize nových médií ČT, kterého Janeček nedlouho po svém znovuzvolení v létě 2009 sesadil z čela zpravodajské ČT24. O Fridrichovi se tehdy mluvilo jako o možném šéfu televize, pokud by nebyl zvolen Janeček. Fridrich se nyní rozhodl nekandidovat, už koncem dubna vyhlásil „boj o Českou televizi“ (míněno s komerčními médii) a poslední dobou otevřeně podporuje Dvořákův projekt („Česká televize potřebuje program pro mladé“) a kritizuje své současné kolegy („Proč upadá současná ČT1“).

Ve prospěch Dvořáka a proti svému současnému šéfovi, výkonnému řediteli ČT24 Romanu Bradáčovi se vymezil elitní moderátor nedělní politické diskuse Václav Moravec. Bradáč také kandiduje a pokud vyhraje, výsledkem podle Moravce bude „Česká televize současnosti, není to žádná změna, kterou radní žádají“. Jak dál řekl MF Dnes, týmu „zaměstnanci dali přezdívku mordparta. A pokud zvítězí mordparta, bude pro mě ctí být z České televize vyhozen.“ Dvořák se Moravce zastal.

Roman, Radan, Robert, Radek

„Přijde mi to nedůstojné. Zejména v době krátce před volbou nového generálního ředitele,“ reagoval na iDnes.cz na Moravcovy výpady Bradáč, zdrženlivě.

Radan Dolejš, šéf ČT1, si v hodnocení Fridrichova nejčerstvějšího výpadu servítky nebral. „Je to nehorázné kydání špíny na někoho a něčem, o kterém vím houby, je to v módě a možná mi to zabezpečí teplé místo u nového šéfa,“ poznamenal na Facebooku.

Veřejně se Fridrich rozhádal také s bývalým šéfem kulturní rubriky ČT Otakarem Svobodou. „Je zřejmé, Milane, že se snažíš zajistit si místo v budoucím managementu po boku očekávaného vítěze,“ napsal Svoboda. „Ty právě patříš mezi ty typy, které se spokojili třeba i s nulovou sledovaností a neustále vykřikovali, že ČT se dělá pro intelektuální minoritu. Já chápu, proč to stačilo. Je to totiž hrozně pohodlné nemít žádná měřítka úspěchu a ukájet se pseudointelektuálním snobismem,“ vrací mu to Fridrich.

Roman Bradáč i Radan Dolejš patří do takzvané skupiny 4R, spolu s šéfem programových okruhů ČT Radkem Žádníkem a ředitelem obchodu a marketingu ČT Robertem Kvapilem. Ti o sobě dali naposledy veřejně vědět nepovedenou organizací srpnové tiskové konference k podzimnímu programu ČT1. ČT1 pod vedením Dolejše má letos s recyklovaným, nenápaditým programem historicky nejhorší podíl na sledovanosti, Kvapilovi nedávno radní zatrhli plánovaný miliardový tendr na výběr koncesionářských poplatků externí firmou.

Skupinu 4R, která je uvnitř televize v opozici především vůči Fridrichovi a kterou Moravec nazývá mordpartou, proto ve volbě reprezentuje právě Roman Bradáč, šéf ČT24, která se ze všech čtyř kanálů ČT těší nejlepší pověsti.

Odboráři, režiséři i scénáristé proti „Brejdymu“

Televizní odbory i tradičně nespokojené svazy tvůrců ovšem daly jednoznačně najevo, že si Bradáče, řečeného Brejdy, jediného kandidáta-finalistu zevnitř televize, v čele instituce nepřejí.

„Proč Rada ČT, deklarující nutnou změnu ve vedení ČT, vybrala do pětice finalistů kandidáta, který je dlouhou dobu součástí dnešního managementu, tzv. týmu Jiřího Janečka, který přispívá k destabilizaci a ke komercionalizaci televize veřejné služby a uvnitř ČT nemá absolutně žádný kredit?“ ptají se televizní odboráři v čele Antonínem Dekojem [prohlášení z 12. 9.].

„Rada ČT má povinnost volbou generálního ředitele zajistit zrušení všech vazeb na současné vedení ČT, což si při schůzi rady uvědomovali jen někteří členové,“ rozkazují dokonce ve společném dopise předsedovi rady Milanu Uhdemu Asociace režisérů a scénáristů (ARAS) a Filmový a televizní svaz (FITES) [dopis ze 7. září].

„Volbu ředitele je třeba zrušit a prosadit radikální změnu pravidel výběru a složení Rady ČT,“ požaduje rovnou po vládě a sněmovně iniciativa Veřejnost proti korupci, v jejímž ustavujícím výboru jsou Jan Štern, Hana Marvanová, Ivan Gabal, Adriana Krnáčová, Břetislav Rychlík či Jiřina Šiklová.

Odboráři se rovněž obrátili na sněmovnu, ať s volbou něco udělají, a to proto, že nepostoupili ti, koho si odboráři představovali („Rada ČT nebrala v potaz u drtivé většiny kandidátů postoupivších do druhého kola kvalitu a propracovanost projektů, když na ně při vyhlášení výběrového řízení kladla důraz.“ Neřekli u koho, obvinění je vágní.).

Audience u občanských demokratů

Volební výbor Poslanecké sněmovny se námitkami televizních odborů odmítl zabývat. „Výběr generálního ředitele v rámci výběrového řízení je plně v kompetenci Rady České televize,“ napsal odborářům předseda výboru Václav Mencl (ODS).

Ten se přitom kvůli volbě potkal s kandidáty Romanem Bradáčem a Hynkem Chudárkem, jeho stranický šéf a předseda vlády Petr Nečas přijal kandidáta Petra Dvořáka přímo na Úřadě vlády.

Ani jeden z politiků na tom nevidí nic nepatřičného, ačkoli „výběr ředitele je plně v kompetenci rady“ a oni by se z titulu svých funkcí – poslanců, kteří mají radní kontrolovat – měli začít scházet s generální ředitelem ČT teprv po jeho zvolení. Šéfem ale nikdo ze jmenovaných tří zatím není, premiér i šéf sněmovního výboru je přesto upřednostnili před ostatními.

Jak si radí radní

A konečně zjišťujeme, že výběr není striktně individuálním aktem každého z patnácti radních, neboť tito mají tendenci na sebe vzájemně působit a vyžadovat po sobě sliby, že dodrží předem dohodnuté scénáře.

„Já jsem měl individuální vyjádření od několika radních, se kterými jsem hovořil mezi čtyřma očima. Říkali, že pana Feniče podpoří, že je nesporné, že musí projít do druhého kola. Že není jisté, zda zvítězí v konečné volbě generálního ředitele, ale že postup do prvního kola je nesporný,“ přiznal Lidovým novinám předseda Rady ČT Milan Uhde.

Shortlist koloval po Praze, České pozici ho prý vyjevil nejmenovaný bankéř, který ho zvěděl od přátel z finančního světa a ti zas od politiků.

Feniče se nakonec mezi finalisty dostat nepodařilo. Tím, kdo do údajné dohody hodil vidle, byla minimálně místopředsedkyně rady Dana Eklová (Makrlíková). „Pan Fenič, to taky částečně bylo moje ovlivnění,“ cituje ji doslova regionální Deník. Přesnou citaci zveřejnil poté, co se neúspěšný kandidát ostře ohradil proti jejím výrokům, že „si na ČT vydělal asi 150 milionů a jeho pořady byly předražené“.

„A víte, že já historicky kritizuju předraženost pořadů v ČT a já jsem na to radní upozornila. Co když to nebyl politický nátlak? Když jsme se před volbou bavili o kandidátech, říkala jsem, že já osobně pro pana Feniče hlasovat nebudu, že si myslím, že to je schopný umělec, ale právě proto, že vím, jak ty pořady byly drahý a kolik si vydělal na České televizi, tak mám takový pocit, jako kdybyste udělali z kozla zahradníka,“ prohlásila radní Eklová. (A musí to vědět, neboť je zahradní konzultantkou, často citovanou Mladou frontou Dnes.)

Fenič ji za to chce zažalovat, pokud do zítřejšího dopoledne neodstoupí a neomluví se. „Dana Eklová takto nepřijatelně manipuluje a je tím pádem vystavena závažnému podezření, že úmyslně poškodila, v tomto případě jednoho z nejvýraznějších uchazečů o post generálního ředitele ČT ještě před výběrovým řízením samotným,“ žaloval urychleně poslancům FITES [dopis ze 15. 9.].

Nad vším se vznáší éterická zdravice místopředsedkyně Senátu za ČSSD Aleny Gajdůškové, která nabádá radní [viz otevřený dopis z 13. 9.], aby s každým kandidátem probrali nekompromisně konkrétní otázky „Jak vnímají veřejnoprávnost? Co pro ně prakticky znamená? Jak a v čem se podle nich liší médium veřejné služby od média komerčního? Jaké vidí mezinárodní souvislosti veřejnoprávnosti a k jakému zahraničnímu modelu právního ukotvení a financování média veřejné služby mají blízko? Jak vnímají význam spolehlivých médií veřejné služby pro hospodářský rozvoj země?“.

V deseti minutách, co bude mít každý na představení svého projektu, to jistě bude hračka.

*

Finálová volba generálního ředitele České televize začne ve středu 21. 9. ve 12 hodin. Médiář.cz přinese online zpravodajství textem i obrazem.