Na českém trhu je od prosince česká videobanka Recvideo.cz, provozuje ji pražské studio Leontynka Davida Vozdeckého. Aktuálně nabízí tisícovku klipů, které prodává za 499 Kč (19 eur) za kus. Průměrně mají stopáž 2 až 4 minuty. „Denně videobanku aktualizujeme o nové záběry politiků, umělců, budov, měst, ale třeba i o stroje určené na těžbu uhlí,“ láká Vozdecký.

Za peníze EU se zpropaguje Niva i české pivo

Začíná hlavní část aktuální vlny stomilionové „evropské“ kampaně na kvalitní balené potraviny. Zaručené tradiční speciality se od ledna poznají podle loga na obalu.

Během března probíhají v řetězci Penny Market po celém Česku ochutnávky českých produktů, nesoucích některé z evropských označení kvality (Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení a Chráněné označení původu)V květnu se v televizích Nova a Prima objeví reklamní spot, propagující České pivo – ne konkrétní značku, ale chráněné zeměpisné označení České pivo (naposledy se tak dělo loni v létě). Agitace bude vidět i v podobě tiskových inzerátů, billboardů a bigboardů. Až do konce května dále poběží soutěž ve sbírání takzvaných „sluníček“, která začala 1. března. Jde o hlavní část aktuální tříleté vlny kampaně na zavedení evropských označení kvality balených potravinových výrobků. Kampaň odstartovala v únoru spotem na Jihočeskou Nivu. 

Zadavatelem celé kampaně je Potravinářská komora ČR, sdružení firem z potravinářského průmyslu a zpracovatelů zemědělské produkce. Kampaň nese motto Kvalita z Evropy – chutě s příběhem a po loňském vyhraném tendru ji chystá agentura Momentum z uskupení McCann Prague. Celkový rozpočet komunikačních aktivit pro léta 2016 až 2018 činí 100 milionů Kč. Ty jdou z peněz Evropské unie a českého státu.

Do kampaně se zapojuje také Český svaz zpracovatelů masa. Ten evropské označení propaguje tím, že na ně klade důraz ve své celorepublikové soutěži masných prodejen. Jinak chce ale podle svého výkonného ředitele Jana Katiny nechat v propagaci volnou ruku samotným prodejcům.

Speciality musí nést schválené logo

Kampaň Potravinářské komory ČR má dostat ve známost jednak tři zmíněná chráněná evropská označení (Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení a Chráněné označení původu), jednak české produktové kategorie, které jsou nositeli některé z těchto značek.

Výrobky, které se mohou označovat jako Zaručená tradiční specialita, jsou v Česku a na Slovensku Lovecký salám, Spišské párky, Špekáčky a Liptovský salám. Na seznam specialit je Evropská komise zapsala před pěti lety, od letošního 4. ledna musejí uvádět na obalu příslušné evropské logo. Počet tuzemských firem, které zmíněné výrobky produkují, narostl za danou dobu z 21 na 29. Na schválení Evropskou komisí stále ještě čeká Pražská šunka.

Kdo vyrábí Zaručené tradiční speciality

  • Český grunt
  • Fiala Milovice
  • Fostrade
  • Jaroslav Radoš
  • Jiří Kozojed – Řeznictví a uzenářství
  • Klášterecké masné pochoutky
  • Kostelecké uzeniny, Kostelec u Jihlavy
  • Kostelecké uzeniny, Most
  • Libor Novák – výroba a prodej masa, uzenin a specialit
  • Makovec Prostějov
  • Masna Tyna
  • Maso Jičín
  • Maso – Třebovle
  • Maso West
  • Masokombinát Plzeň
  • Masokombinát Polička
  • Maspro
  • Prantl Masný průmysl
  • Prave Rakovník
  • R & R Food
  • Řeznictví – Pirník
  • Řeznictví a uzenářství u Dolejších
  • Řezpof
  • Skaličan
  • Steinhauser
  • Těšínské jatky
  • Uzenářství a lahůdky Sláma
  • Výroba uzenin Pavel David
  • Zeman maso-uzeniny, výrobna Zábřeh

Chráněné evropské označení Zaručená tradiční specialita

Chráněné evropské označení Zaručená tradiční specialita

 

Chráněné označení původu

Chráněné označení původu

 

Chráněné zeměpisné označení

Chráněné zeměpisné označení

Námitky k Pražské šunce měly čtyři země

K žádosti o zápis Pražské šunky na uvedený seznam vznesly námitky čtyři členské státy Evropské unie, konkrétně Slovensko, Itálie, Rakousko a Německo. Tyto země ji totiž vyrábějí také. Podle Katiny došlo k dohodě s Rakouskem a Německem, kde došlo jen k upravení české specifikace, aby se do ní vešly i jejich výrobky. „Do žádosti byla podle německé námitky zapracována informace, že Pražskou šunku bez kosti lze tvarovat nejen pomocí forem, ale i pomocí tvarovací fólie,“ popsal Katina.

S Itálií byla podepsána vzájemná dohoda mezi Českým svazem zpracovatelů masa a Italským svazem zpracovatelů masa, podle níž bude mít 13 italských výrobců produktu označovaného jako Prosciutto di Praga v případě zapsání Pražské šunky časově neomezenou výjimku na výrobu podle jejich vlastních receptur. Italský překlad slov Pražská šunka (Prosciutto di Praga) tak vypadl z české žádosti a na takto označené výrobky se označení ani jeho podmínky vztahovat nebude.

Se Slovenskem došlo k vypořádání námitek pouze částečně. Český svaz zpracovatelů masa totiž podle Katiny odmítl zapracovat úpravu směřující k toleranci většího obsahu vody. „Pražskou šunku by to posunulo z nejvyšší kategorie do nejnižší,“ řekl Katina.

Český svaz zpracovatelů masa žádá označení pro tři různé výrobní varianty Pražské šunky – Pražskou šunku na kosti, Pražskou šunku bez kosti a Pražskou šunku v konzervě. Evropská komise by měla o žádosti rozhodnout zhruba do poloviny tohoto roku.

Špekáček a Lovecký salám chtějí být Tradiční

Na schválení Evropskou komisí čekají také dvě žádosti o změnu do režimu s výhradou názvu, a to Tradiční Špekáček a Tradiční Lovecký salám.

„Před samotným zasláním žádosti bylo třeba zčásti zasáhnout i do jednotlivých receptur, abychom umožnili mírnou variabilitu výroby jednotlivými výrobci. Projednávali jsme třeba využití vepřového tenkého střeva pro plnění Tradičních Špekáčků vedle hovězích kroužkových střev. Schválili jsme obě dvě varianty. V jednotlivých recepturách jsou nově uváděná množství výrobních surovin a přídatných látek v intervalech, oproti původním přesně daným hodnotám,“ uvádí Katina.

„Pokud to Evropská komise tak zapíše, mohou výrobky s tímto označením čerpat z ochrany a další, označované jen jako špekáček nebo lovecký salám, bude možné vyrábět i podle různých lokálních receptur.“