V Karlových Varech začíná 51. mezinárodní filmový festival. S Vodafonem přenášíme na Twitteru.

Zoot letos plánuje dvojnásob prodejen a obrat půl miliardy

Tucet dalších „výdejen radosti“ a v nich nově i dětské oblečení má letos internetovému obchodu s módou přinést 400 milionů Kč tržeb v Česku a 100 milionů na Slovensku.

Jedním ze spolumajitelů Zootu je Petr Ladžov, stará se o jeho finance a investice

Jedním ze spolumajitelů Zootu je Petr Ladžov, stará se o jeho finance a investice

Původně to měl být „Facebook pro značky“, dnes usiluje o „demokratizaci módy v Česku“. Tak se vyvinul osud portálu Zoot podle slov jeho spolumajitelů Oldřicha Bajera a Ladislava Trpáka na dubnovém setkání studentského sdružení XPort Accelerator na pražské Vysoké škole ekonomické. A společně s dalším spoluvlastníkem Zootu Petrem Ladžovem, který mluvil na téže půdě o pár týdnů dřív na výroční konferenci studentského Klubu investorů, mají za to, že „značná část módního mainstreamu se stane takzvanou fast fashion“. „Prodejci ze západní Evropy – z Británie, z Německa -, kteří dřív dávali zboží jen do svých kamenných prodejen, jsou nám dnes schopni dodávat tři až šest tisíc položek každých šest až osm týdnů. Obrátka je to obrovská. To bude jedna z dalších turbulencí na trhu během dvou tří let,“ očekává Ladžov.

Zoot je dnes internetový maloobchod s módou nabízející zhruba 250 značek a celkem 12.000 různých druhů zboží. K jeho současnému vzestupu významně pomohl loňský kapitálový vstup investora 3TS Capital Partners, s penězi od technologické společnosti Cisco či od Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Aby Zoot prolomil podvědomou bariéru, která brání lidem nakupovat oblečení po internetu, když si je nemohou vyzkoušet, otevřel tzv. výdejny radosti, což jsou kamenné provozovny, kde si lidé mohou objednané zboží vyzkoušet a pak teprve zaplatit. „Výdejen máme deset, plánujeme na tento rok dvacet,“ načrtl Petr Ladžov. Podle Bajera s Trpákem by jich do konce roku mohlo přibýt dokonce dalších dvanáct. Ale ne vždy se budoucnost Zootu jevila tak zřejmá. Dlouho to vypadalo, že značka vůbec nepřežije.

Příliš moderní začátek

První podobu Zootu z léta 2010, na které se spolupodílel ještě bývalý ředitel reklamní agentury Leo Burnett Josef Havelka, Trpák s odstupem charakterizuje jako Facebook pro značky“ (na tiskové konferenci jej složitě popisovali a říkali mu i „nadnakupovač“). „Hledali jsme prostor, kde by fanoušci mohli komunikovat se značkami, a Facebook to tehdy zakazoval. Ale byl to neúspěch a provařili jsme tu první peníze. Pak se mělo ze Zootu stát nákupní místo, kde lidé budou kupovat věci podle toho, co je zajímá, a to byl druhý průšvih.“

„Zoot byl ze začátku postaven hodně marketingově, protože z oblasti marketingu a reklamy pocházeli i jeho zakladatelé,“ popisoval někdejší začátky Ladžov. „Měli spoustu nápadů, spoustu zajímavých myšlenek, ale finanční aspekt je nakonec doběhl. Zjistili, že jejich idea je relativně dobrá, nicméně pro český trh v danou chvíli neuchopitelná a možná až příliš moderní.“ Úplně nakonec vsadili na novou módu – nikoli outletovou -, a ta se podle Ladžova naštěstí ukázala jako rychle rostoucí segment.

Ještě v roce 2010 do Zootu vstoupil Oldřich Bajer, jako takzvaný andělský investor. Portál postupně spolykal několik desítek milionů korun  – v letech 2010 i 2011 činila ztráta po 15 milionech, v roce 2012 byla už 25 milionů. „Majoritní akcionář Olda Bajer financoval téměř 100 procent chodu Zootu,“ přiblížil Petr Ladžov situaci před vstupem investora 3TS. „Oldřichova žena se pořád ptala, co tedy vlastně děláme. A nám z toho nakonec vyšel e-shop,“ popisuje z druhé strany Trpák. „Na internetu byly v Česku jen samé outlety a v zahraničí byla hrůza z vratek. Tak Ladislav řekl ‚uděláme e-shop s módou‘. Dva kluci, kteří módě vůbec nerozuměli. To je inspirace – nemusíte tomu rozumět, když si naberete lidi, co ano,“ doplnil Bajer.

Vratky řeší online prodej s offline výdejem

Od roku 2012 se rozjel Zoot v té podobě, v jaké ho dnes známe, tedy jako e-shop různých módních značek. Obrat rostl, podle účetních závěrek činil v letech 2010 a 2011 pokaždé necelých 6 milionů Kč, v roce 2012 už to bylo 26 milionů, v roce 2013 pak podle Ladžova 85 milionů, v roce 2014 už 180 milionů a letošní očekávání je „mírně nad 500 milionů“, z toho kolem 100 milionů na Slovensku.

Firma má na módu desítku nákupčích, kteří vybírají modely na veletrzích, a to dvakrát do roka – v zimě a v létě. Přičemž vždy se nakupuje kolekce zhruba půl roku dopředu – teď v létě se bude vybírat pro zimu a jaro 2016. A klíčovou věcí zůstává, jak naložit s vracením zboží. „Když jdete do Marks & Spencer, vezmete si do kabinky několik věcí, jednu dvě si pak koupíte, oni zbylé vrátí na štendr. V kamenné prodejně se to jako vratka nepočítá. U nás je to jinak. Šedesát procent našich zákazníků, což je dneska pětadvacet tisíc lidí, nakupuje přes výdejny, tam si posílá balíček. Vratka je trend módy na internetu – čím dál víc lidí si nechá věci posílat na prodejnu.“ Vratek je z nakoupeného zboží u Zootu 50 %. Vychází to přitom z nákupního chování zákazníků. Respektive zákaznic, protože na Zootu z 80 % nakupují ženy. Koupí si třeba jeden svetr, ale předchází tomu objednávka takového výrobku v několika velikostech či barvách.

Na potutelnou otázku Dušana Zábrodského z Rockaway Capital, zda takové klienty budou blokovat, Petr Ladžov odpověděl rozhodné ne. „To je daň za to, že tak rychle rosteme. Je to servis, který je standardem,“ řekl. „Máte dvě možnosti. Buď řeknete, že to není možné, a potom nejste schopen růst. Anebo musíte celý byznysmodel přizpůsobit situaci, vratkám. Musíte optimalizovat, najít platformu, jak to bude fungovat. My si myslíme, že se nám to podařilo. Celé to spočívá v hybridním modelu, na internetu byste možná našli pojem omnichannel. Pokud máte prodejní místa a jste schopni zkoncentrovat zákazníky, kteří tam budou chodit a zkoušet si oblečení na místě, logisticky se významně vylevňujete. Představte si místo toho, že posíláte dvaceti tisícům lidí po České republice balíček, z toho padesát procent ho vrátí, vybere si něco jiného – a už z toho máte nekonečný kolotoč.“

„Byznys je jednoduchý – udělejte zákazníkovi radost. Když to uděláte, bude se vracet. Lidé nám třeba říkali, že na internetu si nekoupí ani tričko. ‚Vždyť mi nebude!‘ Tak jsme otevřeli na pražském Hlavním nádraží výdejnu, kde si mohli zakoupené věci zkusit, a ono to začalo fungovat,“ vzpomněl Ladislav Trpák.

Zachovat pošlapanou značku?

Na sklonku loňského roku, v prosinci 2014, získal Zoot za menšinový podíl investici 5,5 milionu eur (150 milionů Kč) od fondu 3TS Capital Partners, kteří podle Petra Ladžova vstoupili do firmy jako institucionální pasivní investor za účelem zvýšení hrubého provozního zisku. Vstup investora, s nímž Zootu pomáhala Česká spořitelna, má prodejci zajistit především hladké cash flow. Na sklad totiž loni Zoot podle Ladžova nakoupil zboží za 200 milionů Kč, letos to má být 450 milionů, příští rok 800 milionů. Investorské peníze mají umožnit další rozšíření nabízeného sortimentu, stejně jako počtu výdejen, kde si mohou zájemci nabízené zboží vyzkoušet.

„Představujeme demokratizaci módy v Česku. Není tu totiž kde koupit pořádnou módu. A kdo jiný než e-shop by měl přinést nekonečné množství zboží?“ prohlašuje Oldřich Bajer.

Není to přitom dávno, co se, jak říká Ladislav Trpák, vedla zásadní debata, zda značku pošlapanou předchozími neúspěchy zkoušet ještě vůbec zachovávat, nebo ji úplně opustit. Nakonec zvítězilo to první: „Zachovat značku bylo napůl intuitivní a napůl pragmatické rozhodování, už za ní byla nějaká zákaznická databáze. Nakonec jsme si řekli, že to ještě zkusíme. Klíčové bylo postavit první výdejnu. Protože v tu chvíli se propojil online zážitek se zážitkem opravdu fyzickým, a to začalo důvěru lidí obnovovat. V byznysu většina rozhodnutí je stavěna intuitivně. Nemáte čas analyzovat všechny proměnné, které se navíc rychle mění. Musíte prostě něco udělat a udělat to s největším zápalem a nadšením, aby to vyšlo. A hodně věřit, že to vyjde. Budete-li mít jen plno pochybností, právě ty pochybnosti vás nakonec zradí.“

Prémiové značky? Na Zootu třeba Michael Kors

Současným plánem Zootu je podle jeho spolumajitelů stát se do tří let číslem jedna na českém online trhu s módou. Investice do marketingu proto představují řádově miliony měsíčně. „Naší strategií v téhle fázi je co nejrychleji obsazovat trh. Jde o to, aby nás co nejvíc lidí znalo, co nejvíc lidí o nás mluvilo a co nejvíc bylo spokojených dřív, než sem vstoupí někdo další,“ říká Bajer.

Investice od 3TS Capital Partners navíc představuje podle Ladžova dostatečný kapitál na to, aby se Zoot mohl poohlížet po další akvizici v rámci zemí visegrádské čtyřky, v úvahu připadá Maďarsko nebo Polsko.

Aby podchytil víc zákazníků, plánuje Zoot letos otevřít další výdejny v Česku, pro která hledá samostatná místa mimo obchodní centra. „Není to snadné. V Česku a v Polsku je největší poměr nákupní plochy v obchodních centrech proti obchodním třídám, život se do nich přesunul. Ale k našemu konceptu se nehodí,“ tvrdí spolumajitelé portálu.

Jeden z dotazů na Petra Ladžova na zmíněné investorské konferenci se týkal prémiových značek. „Prémiové značky plánujeme a už nějaké máme, jen je musíme dobrým způsobem nasvítit. Prémiovou značkou, kterou jsme schopni dělat, je dejme tomu high-end mainstreamu,“ popsal finanční šéf Zootu. Hugo Boss, Gant, Michael Kors, Pepe Jeans či Levi’s jsou značky, které by Zoot chtěl získat, respektive si je udržet. „Většinu jich na e-shopu máme,“ konstatuje Ladžov.

Upozorňuje, že prémiovou značkou jako internetový obchodník míní něco jiného, než je obvyklé: „Pokud se vydáte do Pařížské ulice, 99,9 procenta tamních značek u nás nenajdete. Je to proto, že takové prémiové značky se chovají úplně jinak, vyžadují zcela jinou prodejní prezentaci. Když si jdete do Pařížské koupit kabelku Louis Vuitton, její cena je vykoupená luxusním prostředím, servisem. Takový příběh nejste schopni přes internet dodat. Přinejmenším v tento moment, za současných technologií.“

Časopis, kniha, aplikace

Další, co Bajera s Trpákem zajímá, je téma udržitelnosti, a profilování portálu jako platformy pro nápady. Zoot začal mimo jiné vydávat vlastní časopis, dvouměsíčník o módě. Zvažuje vydání knihy na stejné téma. Připravuje mobilní aplikaci. A počítá s rozšířením sortimentu o oblečení pro děti.

Dřívější chyby si jeho šéfové neberou: „Fail je zkušenost, která vás posune dál.“ 

Kdo jsou tvůrci Zootu

Ladislav Trpák

Ve 22 letech ještě během studií začal z Čech vyvážet dřevěné krabice na doutníky a na víno, zejména do USA. Expanzivní online strategii zbrzdila nedostupnost kapitálu na vlastní tištěný katalog. Poté zkusil rozjet Jobpilot, konkurenci portálu Jobs.cz, kterou v roce 2004 koupil Monster.com. V roce 2001 založil agenturu pro nová média Advertures, kterou v roce 2008 koupila komunikační síť Ogilvy Group. V roce 2010 spoluzaložil s Josefem Havelkou startup Zoot, který začínal jako „online registr slev“ a měl propojovat značky s jejich fanoušky. V této podobě neuspěl a absolvoval několik proměn, z nichž nakonec vyšel jako online prodej módního zboží řady různých značek. Koncem roku 2014 získal od investičního fondu 3TS investici 150 milionů korun.

Oldřich Bajer

V roce 1997 založil spolu s Radkem Šulcem a Ondřejem Tomkem na AISEC v Pardubicích společnost NetCentrum, provozovatele portálu Centrum.cz. V roce 2007 společníci firmu prodali fondu Warburg Pincus (v současnosti ji vlastní vydavatelská skupina Economia, pozn. aut.). Nyní se Bajer angažuje zejména v projektech pro děti (Kašpárek v rohlíku), v hudebním festivalu Rock for People a spolu s Trpákem řídí eshop s módou Zoot. Kromě toho investoval do globální facebookové reklamní platformy Roihunter.

Zadejte i poštovní adresu, pošleme vám tištěný Médiář zdarma
Přihlásit odběr