Jak koronavirus dopadá na média, marketing a maloobchod v Česku? Čtěte ve speciální příloze.

Kmotři v českých médiích: Janoušek letos vede, nejčastěji je tak ale označován Mrázek

Analýza společnosti Newton Media, kdo je v tisku, v televizi a v rozhlasu nejčastěji označován za kmotra a kolikrát se o kmotrech mluvilo.

Výraz „kmotr“ se do veřejného povědomí vryl zásluhou Mirka Topolánka, který o „kmotrech“ hovořil na 20. kongresu strany v listopadu 2009. V pojetí bývalého předsedy ODS měli „kmotři“ blízko k „velrybářům“, tedy lidem, kteří privatizují jím vedenou stranu „zespodu“, a sice tím, že nabírají do stranických buněk černé duše a získávají tak ve straně nebývalý vliv.

Od té doby se toto slovo známé z kultovního filmu Kmotr a stejnojmenné knihy Maria Puzza líčící osudy newyorské mafiánské rodiny Corleonů stalo takřka nepostradatelným označením pro ty, kteří – nepatřičným a pro demokratické zřízení zhoubným způsobem – splétají politiku a byznys, zájmy veřejné se zájmy zcela privátními.

Dodejme, že v klasickém významu slova byl „kmotr“ svému dítěti důvěrníkem a rádcem, pomáhal rodičům při jeho výchově a pokud o ně dítě přišlo, převzal za něj záruku a vedl jej životem k dospělosti.

Graf zachycuje vývoj publicity pojmu „kmotr“ v českých médiích v období od 1. 1. 2009 do 27. 3. 2012, a to ve všech tvarech tohoto slova.

Graf zachycuje vývoj publicity pojmu „kmotr“ v českých médiích v období od 1. 1. 2009 do 27. 3. 2012, a to ve všech tvarech tohoto slova. Sledovány byly celostátní tituly (Aha!, Blesk, LN, Haló noviny, HN, MF Dnes, LN, Právo), týdeníky (Euro, Ekonom, Respekt, Reflex, Týden, Profit) a monitorované audiovizuální relace.

Ovšem ještě předtím, než Mirek Topolánek přenesl slovo do samotného epicentra stranických a politických diskusí, se „kmotr“ objevoval v žebříčcích knižních bestsellerů a v popředí výpůjček v knihovnách. Stál za tím investigativní reportér MF Dnes Jaroslav Kmenta a jeho opus magnum v podobě trilogie „Kmotr Mrázek“ (2007), „Kmotr Mrázek II. – Krakatice“ (2008) a „Kmotr Mrázek III. – Válka kmotrů“ (2009).

Byl to právě Mrázek - bývalý vekslák a v polistopadové éře vládce pražského podsvětí -, kterého média titulovala „kmotrem“ před podzimem roku 2009 nejčastěji.

Graf zachycuje počet příspěvků o osobnostech, jež média označovala za kmotry, a to s rozdělením do jednotlivých let.

Graf zachycuje počet příspěvků o osobnostech, jež média označovala za kmotry, a to s rozdělením do jednotlivých let. Sledovány byly celostátní tituly (Aha!, Blesk, LN, Haló noviny, HN, MF Dnes, LN, Právo), týdeníky (Euro, Ekonom, Respekt, Reflex, Týden, Profit) a monitorované audiovizuální relace.

Topolánkovy výroky stočily pozornost médií od Mrázka, jehož život ukončil nájemný vrah v lednu 2006, k „živým“ kmotrům, vesměs spojeným s regionálními organizacemi Občanské demokratické strany. Jako už potolikáté začalo slovo žít vlastním životem: Topolánkův nástupce Petr Nečas jej označil za „velmi zlovolné“ a dodnes jej odmítá s tím, že jde o pojem kriminální, nikoliv politický.

Jako o „kmotrech“ se začalo hovořit zejména o Tomáši Hrdličkovi, pražské šedé eminenci s vazbami na Bémův magistrát (formálně radním Prahy 10), Patriku Oulickém v souvislosti s náborem černých duší v severních Čechách a domem, který si dotyčný podle médií postavil načerno v CHKO České středohoří a konečně o Pavlu Dlouhém, „knížeti z Hluboké“, ke kterému si „pro radu“ údajně jezdí všichni z Jižních Čech.

Do obecného povědomí vstoupili jako „kmotři“ také vlivný lobbista Ivo Rittig operující ve středních Čechách (média jsou v současnosti zaujata jeho tryskáčem, trvalým bydlištěm v Monaku a tím, že podle Janáčkova Národního fondu proti korupci inkasuje 17 haléřů z každé jízdenky prodané pro pražskou MHD), dále bývalý chomutovský starosta Alexandr Novák a Roman Jurečko, jemuž se připisuje nemalý vliv na dění v Plzni a okolí.

Předložme průřez z pikantních novinových titulků v chronologickém pořadí:

  • „Pražští kmotři mění koně“ (Ekonom 29. 4. 2010),
  • „Kmotři se chystají na Nečase“ (MF Dnes 22. 5. 2010),
  • „Nečas bojuje s kmotry, za deset dní se ukáže“ (Právo 9. 6. 2010),
  • „Kongres ODS: válka o kmotra“ (LN 19. 6. 2010),
  • „Nečas to rozsvítil, kmotři vyhořeli“ (Blesk 21. 6. 2010),
  • „Kmotr z panství Hluboká“ (Respekt 20. 9. 2010),
  • „Voliči vyhánějí kmotry“ (Blesk 19. 10. 2010),
  • „Kmotři byli, jsou a budou“ (Ekonom 11. 11. 2010),
  • „Kmotrovské značky, kam se podíváš!“ (Aha! 20. 5. 2011),
  • „Republika kmotrů“ (Reflex 2. 6. 2011),
  • „Martin Kuba: dřív mezi kmotry, dnes ministrem“ (HN 16. 11. 2011),
  • „Spor o kmotry nechala ODS spát“ (LN 18. 11. 2011),
  • „Kmotři jsou odstřiženi, libuje si Schwarzenberg“ (Právo 25. 11. 2011),
  • „Tahle síť kmotrů oplétá Prahu!“ (Blesk 1. 12. 2011),
  • „Kmotr lítá v jízdenkách: Koupil si za ně tryskáč!“ (18. 1. 2012).

Nejvíce prominentním kmotrem je v současnosti (alespoň optikou médií) bezesporu Roman Janoušek, bývalý číšník z pražského hotelu Beránek, později mediální podnikatel, pražský lobbista a zejména - jak doložily nahrávky nedávno zveřejněné v deníku MF Dnes - alter ego dlouholetého primátora Prahy Pavla Béma.

Plodí kmotři kmotřence nebo kmotřenci kmotry? Je fenomén „kmotrů“ příznačný pro pubescentní politickou scénu? Proč se u nás nezodpovídají politici pouze a jen svým voličům a veřejnému zájmu, jak je tomu zvykem ve vyspělých demokraciích, a nechávají ze sebe dělat loutky?

Ať je tomu jakkoliv, zájem médií o tuto „diagnózu“ a to, na co ukazuje, zdaleka neutichá, což ostatně doložil výskyt tohoto slova v prvních třech měsících roku 2012. Tentokrát jsou ve středu pozornosti zejména Ivo Rittig a Roman Janoušek, příště to mohou být další.