Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

17. listopad – den nakupujících

Navrhuji vyhlásit 17. listopad Dnem boje za svobodné a demokratické nakupování a slavit ho množstvím nevídaných slev na zboží, které jsme si v dobách komunistického útlaku a zvůle nemohli dovolit.

Jedu si takhle s rodinkou po pražském okruhu a snažím se dětem vysvětlit, proč nemusí tento významný do školy. Jak se tento den již dvakrát zapsal do naší historie, a proč… proč je tu ta kolona? Že by nějaká demonstrace? Ano, ale o tom až později.

Je druhá půlka listopadu a už i O2, jako poslední z operátorů, spustilo svou vánoční kampaň. A není vůbec špatná - komunikační pomůcky z papírové lepenky jsou přinejmenším řemeslně zručně zpracované jak v realitě, tak v postprodukci. Vkus a styl. Jedna z mála značek, která (až na výjimky - jakou byl v případě O2 například Matonoha) je v komunikaci konzistentní.

U nás jev nevídaný. Málokterý zadavatel dá svému konceptu delší (další) šanci na přežití a mnohdy je to chyba. Než se stačí koncept rozvinout a usadit v hlavách spotřebitelů, už je tu další…Ve výsledku tedy žádný (další konkrétní příklady? Staropramen, Albert, Tesco – to se svou Clubcard dost podobná právě O2 – hudbou i vizuálním stylem…). Jen větší zmatek a větší výdaje do médií, protože jsme všichni zaměnitelní. Tato netrpělivost a časté střídání stylu komunikace je velkým problémem české reklamy.

Vánoce, určitě nejen podle mého názoru, začínají v marketingovém kalendáři příliš brzy. Období od jara do Vánoc je vůbec příliš dlouhé a z marketingového hlediska nenabízí mnoho zajímavých příležitostí. Taktizování, kdy přijít již v září s tou nejlákavější vánoční nabídkou je zdlouhavé a unavující.

Navrhuji do tohoto marketingového kalendáře vnést trochu pozdvižení a vyhlásit 17. listopad Dnem boje za svobodné a demokratické nakupování (tak jako sv. Valentýn vyplní tento nový svátek mezeru mezi lednovými výprodeji a Velikonocemi). Boj za svobodu a demokracii bychom tak zatím netradičně, ale v budoucnu již tradičně, oslavili množstvím nevídaných slev na zboží, které jsme si v dobách komunistického útlaku a zvůle nemohli dovolit.

Studenti a herci by měli zvláštní, ještě výraznější slevy. Zdá se vám to příliš cynické? Mě ne. Naši spoluobčané si tento den, jako den nakupujících, již svobodně zvolili sami. Jak jinak si vysvětlit dopravní stupeň číslo 4 až 5 kolem našich nákupních center právě 17. listopadu?

A jsme zpět na pražském okruhu. Naštěstí šlo jen o demonstraci nákupní síly a chuti utrácet peníze a čas v nákupních centrech. Proč tedy nevyjít našim občanům vstříc? Konec konců, ona tzv. sametová revoluce byla také jen jedním velkým obchodem.