3 otázky pro Jana Horešovského: „Čekáme tři negativní efekty, proč se vinařům povede hůř“

Jan Horešovský

Skupina Milujeme víno vznikla s cílem reagovat na koronavirovou krizi, jež dopadla i na trh s vínem, a to primárně vínem, které se obchoduje na gastro trhu. Zaštiťuje několik subjektů - jsou to vinaři, obchodníci s vínem, dovozci vína, sommeliéři i gastropodniky - a v jejím čele stojí Jan Horešovský z pražského podniku Vinograf. Zástupci této iniciativy, která je otevřená i dalším subjektům, jsou obecně nespokojení s tím, jak vláda postupuje s uvolňováním podnikatelských aktivit, a ve vztahu ke svému podnikání je považují za likvidační. Kromě společného postupu proti vládním opatřením či dožadování se lepší ochrany ze strany státu vinaři na webu vybízí veřejnost a podnikatele s vínem k vzájemné pomoci.

Prodlužování termínu pro obnovení gastronomických provozů a nevyhnutelný krach značné části gastro průmyslu bude podle členů iniciativy mít i zásadní vliv na produkci a odbyt vinařství. „V ohrožení jsou také střední a menší tuzemští vinaři, kteří nám hlásí, že nemají odbyt, a pokud se současná situace brzy nezmění, oproti konkurenci v podobě velkoproducentů už moc dlouho nevydrží,“ říká k plánu otevírání podniků a restaurací Jan Horešovský, který pro Médiář odpovídá na následující otázky.

1

Tvrdíte, že pozdní otevření gastro provozů bude mít likvidační dopady jednak do gastro byznysu, ale sekundárně také ovlivní produkci a odbyt vinařství. Můžete v tomto směru konkretizovat své odhady?

Vycházím z osobní zkušenosti, když řeknu, že drtivá většina restaurací finančně funguje způsobem „z ruky do huby“, takže z měsíce na měsíc. Největší náklady tvoří nájem a mzdy, a to jsou současně náklady, které jsou fixní. To znamená, že s každým výplatním termínem odplyne největší část rezerv pryč. Rezervy ale většina restaurací nemá. Co se týče odbytu vín, jsou zde tři segmenty: retail, privátní klientela a gastronomie. Odbyt do gastronomie je nyní na nule a privátní klientela je zhruba na polovině. I po znovuotevření se promítnou tři následné negativní efekty, které zamezí, aby se nám a dodavatelům – tedy vinařům a obchodníkům s vínem – dařilo jako dřív. Za prvé ubude odběratelů v podobě restaurací a vináren, které nepřežijí. Za druhé ty přeživší nebudou mít dostatek finančních prostředků na nákup zásob. A za třetí zákazníci budou míň utrácet. Náš odhad je, že kvůli těmto třem dopadům budeme na úrovni 40 až 50 % tržeb vůči stavu před krizí, a to ještě s nejasnou rychlostí náběhu. Předpokládáme, že se to nezmění minimálně do konce roku, což může nakonec zlikvidovat další, kteří se zatím drží.

2

S jakými průměrnými náklady a na co se musí vypořádávat „běžná“ pražská vinárna? Do jaké míry mohou být fixní náklady umořeny současnými aktivitami, jako je speciální online prodej, případně jiné pokusy o prodej?

Konkrétní částky nejsou podstatné, ale ta největší zátěž v podobě mezd a nájmu tvoří zhruba 40 % obratu za standardního provozu. Nutno dodat, že Vinograf není běžná vinárna – součástí našeho konceptu je i teplá kuchyně, čímž se víc přibližujeme problematice restaurací. Naše aktivity v rámci současných možností jsou výdejní okénko, rozvoz vína, online degustace a dražby vín a vaření nemocnicím pro „koronavirová“ oddělení z darů. Vyjma aktivity vaření nemocnicím, což je pro nás nezisková činnost, se dostáváme na zhruba 15 až 20 % obvyklého obratu a většina fixních nákladů, tedy energie, mzdy, nájmy, telefony a ostatní služby, přitom zůstává ve stejné výši. Z pohledu „běžné“ vinárny budou tyto možnosti výrazně menší, neboť u nich nefunguje rozvoz domů. Zejména pokud prodávají vína čepovaná, pracovaly s omezeným sortimentem vín nebo nenabízejí teplé jídlo.

3

Žádáte přehodnocení harmonogramu uvolnění podnikatelských činností. Jaká je tedy ideální představa řešení situace subjektů sdružených ve skupině Milujeme víno?

Požadovali jsme možnost otevřít okamžitě, protože nevěříme, že bylo restauracím a dalším službám nutné nařídit uzavření. Vždyť nyní se provozy mohou postupně otvírat, aniž by se radikálně množství viru ve společnosti změnilo. Jinými slovy, pokud bylo plošné uzavření jako univerzální krok vůbec nutné, mělo být jen krátkodobým opatřením na minimální dobu, než se promyslí další kroky a připraví se bezpečné systémy provozu v provozovnách. Plošné uzamčení všech veřejných služeb mělo a má nedozírné následky do podnikatelských i osobních osudů obrovského množství lidí a tento stav je o to vážnější, když sledujeme prakticky nefunkční státní pomoc podnikatelům a zaměstnancům.

Sdílejte