Čtvrtníčka nenávidím bytostně. Připadá mi, že patří k celistvosti lidské osobnosti něco bytostně nenávidět. Ale samozřejmě, předcházelo tomu dlouhé období snad dvaceti let, kdy jsem jako většina Čtvrtníčka měl za poloboha. Kdy se to zlomilo, vím přesně. „Falešní sobi“ byli fajn, ale agentura se rozhodla ještě víc vytěžit potenciál vtipných scének a dotkla se tématu „neomezeně“ (nic takového neexistuje) a tvrdila, že „ve Vodafonu se reklamštinou nemluví“. Jednak to už nebylo tak vtipné, jako první „sobi“, jednak to, pokud to mám říci kulantně, nebyla pravda.
Kreace, které následovaly poté (Jak jsme startovali web) jsem už přijímal s obtížemi a jako hřebíček do rakve vnímám spot na Bohemia Chips. Chápu, že je cílený na nižší příjmovou skupinu - milionová renta je jedna z jistot, se kterou vždy jednou za pár let někdo vyjede. Spot není vtipný, ani nemá nápad a kupodivu se mne dotkl vtípek s Bohemia Chipsem umístěným jako monstrance na traktor. Nechápu proč, ale doteď mi to připadá ubohé, trapné a blbé (to je můj idiom, který používám, když se snažím být vtipný. Ve skutečnosti to byl jen blbej nápad, sorka).
Včera jsem na Blesku kliknul na komerční sdělení, o kterém jsem se, opět stejně jako asi naprosto všichni uživatelé domníval, že je zprávou. Dostal jsem se na soutěž Ety a zaradoval se, že to konečně, vlastně poprvé, Čtvrtníčkovi natřu. Jak říkáme my lidi od řemesla, že ho takzvaně podělám. Po pravdě je trochu trapné, že spoty vytvářeli přátelé z agentury Wunderman, ale tak už to v Čechách je. Někdy mám dojem, že v Praze žijí pouze tři lidi. Nechal jsem článek na ráno a ráno, přátelé, ráno bylo těžké.
Bohužel tato kampaň se skoro nedá podělat. Tohle už nejsou Bohemia Chips, tohle je, řečeno slovy Jana Třísky, „americkej herec“. Ale mohl by to zahrát kdokoli, protože spoty jsou skvěle napsané. Je to v tom, jak jsou za sebou kladena slova a věty. Úsporně, nebo jak říká Zdeněk Pohlreich, když hovoří o tom, jak on sám nakládá žrádlo na talíř, „krásně“. Každé slovo, věta buď rozvíjí a graduje to předchozí, nebo je úkrokem jinam, který opět graduje celou scénku.
Už témata spotů jsou fascinující. Je podivné, že jsem si zrovna včera v metru vzpomněl na legendární sérii Will it blend?, která samozřejmě nás interneťáky napadne jako první, když jde o domácí spotřebiče.
Nicméně Čtvrtníček a tým Wundermanu jde ještě dál. Tohle je ryzí humor. Jako vrchol vnímám spot, kvůli kterému agentura nakoupila prémiovou pozici čtvrtého článku v Blesku:
Jak stále do omrzení opakuju u vymýšlení každé kampaně, vždy, vždy se vyplatí navázat komunikaci na národní specifika. Kdo z cílové skupiny, která je starší třiceti let, si nepamatuje již vymizelý fenomén skořápek? Dotknul se ho po dlouhé době film Czech Made Man a musím říci, že takové reminiscence vždy zahřejou u srdce. Jo, tohle jsem taky zažil, já, JÁ! Je to pryč, ale krásné na tom je, že nám to připomene dobu, kdy jsme byli mladší a písně zněly líp a sladší měly zvuk, a ruce krásných žen mě hladívaly líp a tak dále.
Spot graduje velkým finále a samozřejmě, opět navázáním na klišé nás, dnes už řekněme, dříve narozených, Matici slovenskou. Opět nám dodává pocit výlučnosti, protože kdo z dnešních mladých má ponětí o tom, co to ksakru je.
Na kampani vidím jednu drobnou chybku. Poutá na typ soutěže, která mě vždycky otráví. Ale vždycky. Vyhrajte vysavač ETA Canto a zúčastněte se slosování o hlavní výhru – poukázku v hodnotě 15 000, 10 000 nebo 5 000 Kč na vybavení domácnosti výrobky ETA. Odpovězte na soutěžní otázku: Kolik vysavačů ETA se prodá v období od 24. 10. 2011 do 06. 11. 2011 včetně, v podnikových prodejnách ETA?
Tohle není soutěž, kterou by mě bavilo hrát. Když nevím, tak prostě nevím. Schází mi nápověda k tomu, abych úlohu vyřešil. Vím jen, že prodejen je 21, takže si můžu tipnout. Bohužel jsem v prostředí internetu, kde už po desetiletí platí jedna neměnná pravda: nenuťte uživatele přemýšlet. Zajímalo by mě, kolik z uživatelů Facebooku okno prohlížeče v tuto chvíli zavře, nebo se vrátí na hlavní stránku.
Jsem v pokušení napsat „nevím“ a po vyřazení ze soutěže se naštvat. Ale to je detail. Vynásobil jsem počet 21 prodejen deseti a odeslal. A pro ty, kteří to dočetli až sem, mám radu: takto se dá Čechům prodat téměř cokoliv.