AMI Digital Index: Češi tráví čím dál víc času na sítích, důvěra v média dál klesá

Posedmé vyšel výroční průzkum agentury AMI Digital o zdejším používání sociálních sítí.

redakce
17. 06. 2022 12:00

Průměrná doba, kterou Češi denně tráví na sociálních sítích, letos vzrostla na rekordní dvě a tři čtvrtě hodiny. Ukazuje to čerstvé vydání výročního celorepublikového průzkumu AMI Digital Index, pravidelně zadávaného agenturou AMI Digital. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 2016, kdy průzkum chování českých uživatelů internetu proběhl poprvé. Současně s tím dále roste rozšíření sociálních sítí ve všech věkových skupinách uživatelů a intenzita, s jakou sociální sítě čeští uživatelé navštěvují.

Vývoj průměrné denní doby strávené na sítích. Zdroj: AMI Digital Index

Aspoň příležitostnou zkušenost se sociálními sítěmi má zhruba 95 % internetové populace ve věku nad 15 let. „Po odeznění covidu jsme očekávali spíše stagnaci nebo mírný pokles v používání sociálních médií. Čísla z letošního května nicméně ukazují skokový nárůst na historicky nejvyšší úroveň, a to nejen v Česku, ale i na Slovensku, kde je denní průměr přes tři a čtvrt hodiny,“ komentuje Kateřina Marešová, ředitelka pro digitální strategii agentury AMI Digital, zadavatele průzkumu.

Před pěti lety fungovalo na sociálních platformách každý den zhruba 69 % lidí, nyní v roce 2022 je to už 82 %. Ve věkové skupině 15 až 29 let používá sociální sítě denně či téměř denně celkem 94 % uživatelů. Dokonce i ve věkové skupině nad 60 let navštěvuje nebo používá sociální sítě prakticky každý den zhruba 60 % dotázaných, a i v této skupině frekvence užívání meziročně roste. „K tomu rozšíření přispívá také trvalý nárůst mobilní komunikace, protože pro přístup na sociální sítě používá zhruba 80 % uživatelů výhradně nebo převážně mobilní telefon,“ doplňuje ředitel AMI Digital Vladan Crha.

Užívání sociálních sítí v Česku. Zdroj: AMI Digital Index

Mezi hlavními platformami, které lidé používají, zůstává nadále Facebook a YouTube. Uživatelskou zkušenost s nimi má shodně zhruba 89 % internetové populace ve věku na 15 let. Dlouhodobě posiluje Instagram (aktuálně 57 %), překvapivé čtvrté místo patří Pinterestu (37 %).

Celosvětový trend krize důvěry následuje i Česko

AMI Digital Index tradičně zkoumal také vývoj důvěry Čechů v média. Průzkum zjistil, že důvěru veřejnosti ve sdělovací prostředky dva roky s covidem a válka na Ukrajině ovlivnily negativně. „Stále však existují média, kterým většina lidí věří, a to jsou hlavně ta veřejnoprávní. Nejdůvěryhodnějším mediatypem zůstávají i letos rádia. Televize se propadly a posílily naopak weby,“ uvádí AMI Digital.

Na globální úrovni ztratila média podle průzkumu agentury Edelman 5 procentních bodů a celkově jim důvěřuje 57 % respondentů z celého světa. V Česku se náročné poslední dva roky odrazily například v poklesu důvěry v online zpravodajství veřejnoprávních médií, od roku 2020 klesla až o 8 procentních bodů. I přesto mají ČTK, Česká televize i Český rozhlas stále vysokou míru důvěry. Pohybuje se kolem 60 až 70 %.

Rádiím obecně v České republice stále věří dvě třetiny lidí (67 %), proti loňsku je to však propad o 6 %. Největší důvěře se pak těší Český rozhlas (55 %) následován rádiem Impuls (45 %). Čistá důvěra po odečtení záporných hodnot dosahuje 31 %, což je vysoko před weby (14 %), tiskem (13 %) a televizemi (12 %). Na druhé místo se během roku vyhouply zpravodajské weby (z 56 na 60 %), a to především Seznam Zprávy (60 %) a Novinky.cz (55 %). Vysokou míru důvěry si udržují také online kanály veřejnoprávních médií. Webu ČT24 důvěřuje 70 % lidí (loni ovšem 78 %), iRozhlas.cz 68 % (loni 75 %) a webu ČTK České noviny 60 % (loni 67 %).

Důvěra v média. Zdroj: AMI Digital Index

Celosvětový trend kolabující důvěry v demokracie, projevující se stále menší důvěrou ve vlády, instituce i média, následuje i Česko. „V následujících letech pravděpodobně ve vyspělém světě převládnou nejistoty, změny a rizika. Stále nekončící pandemie covidu, velká válka v Evropě, nové mezinárodní postavení Ruska a nadcházející hospodářská recese otřásají důvěrou v tradiční instituce, které náš svět utváří. Posílí média v tomto světě nebo bude pokračovat jejich pokles? Záleží, jak se dokáží prosadit v novém prostředí digitální komunikace a roztříštěných autorit sociálních médií,“ říká k budoucímu vývoji Jan Kučmáš, partner komunikační agentury AMI Communications.

Důvěra ve veřejnoprávní média. Zdroj: AMI Digital Index

Naopak dezinformační weby, i ty nezablokované kvůli válce, většina lidí (cca 70 %) nesleduje vůbec, a věří jim pouhých 5 % dotázaných. Nejčastějším čtenářem, který takovým webům důvěřuje, je muž bez maturity starší 45 let a žijící v menší obci na Moravě. „Vzhledem k cílové skupině dezinformačních webů byl represivní přístup české vlády nejlepším řešením, jak zmenšit jejich negativní vliv na společnost,“ komentuje nedávný vývoj Kučmáš.

Vliv televizí klesá

Výrazně poklesl vliv televizí, které se z loňského druhého místa (66 %) propadly s 57 procenty až za třetí tisk. Nejdůvěryhodnější stále zůstává Česká televize, které ze sledujících věří 69 % (loni 76 %), následována Primou (42 %, loni 49 %). Česká televize má překvapivě nejlepší pozici u nejmladších diváků v kategorii 15 až 29 let, kde jí věří 77 %, naopak v kategorii nad 60 let jí věří jen 54 %. Takovou pozici nemá mezi mladými ani internet, jemuž důvěřuje 66 % mladých lidí.

Tisk stagnuje

Pozici „ve středu pole“ si s 58 % stále udržuje tisk. Pevné místo tam zaujímají už po několik let Hospodářské noviny s 37 % (loni 33 %), za nimi je s 35 % MF Dnes (loni 29 %). Poslední je tradičně Blesk s 9 %. Přestože Hospodářské noviny v printu vedou už několik let tabulku důvěryhodnosti, pro jejich web HN.cz (dříve iHNed.cz) to neplatí. Ten zaostává proti vedoucímu webu Seznam Zprávy o 28 % (tedy má důvěru 32 % lidí).