ANO oddálilo zpřísnění zákazu vlastnictví médií vrcholnými politiky

Koaliční návrh zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlas, televizi či vydávat noviny. Opoziční ANO mimo jiné kritizuje, že neřeší vlastnictví internetových médií.

Opoziční hnutí ANO oddálilo ve sněmovně schvalování novely, kterou chce skupina koaličních poslanců zpřísnit zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky. Ke kritice návrhu poslanci ANO využili téměř celou rozpravu nad předlohou, která by měla podle vládní představy změnit řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Po zhruba třech a půl hodinách jednání si předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová vyžádala přestávku na poradu klubu až do konce dnešního jednacího dne. Vyzvala ostatní frakce, aby se dohodly na konstruktivní podobě novely.

Navrhované zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v ustanovení zákona o střetu zájmů, který je znám jako lex Babiš, označovali poslanci ANO za „přílepek“. Neúspěšně se pokoušeli debatu přerušit buď do konce roku 2024, nebo alespoň do příští schůze sněmovny. Helena Válková (ANO) navrhla projednávání vrátit do fáze, v níž by bylo možné návrh koaličních poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) upravovat. O jejím požadavku bude dolní komora rozhodovat až po ukončení přerušené debaty.

Michálek odmítal tvrzení ANO, že jím prosazované změny míří proti jedné osobě, tedy expremiérovi a předsedovi ANO Andreji Babišovi. „Není tomu tak, že by ten zákon byl proti jednomu člověkovi, spíše je tedy jeden člověk proti tomuto zákonu,“ uvedl poslanec. Zástupci ANO ho ale přesto obviňovali z toho, že je posedlý Babišem. „Ta jeho posedlost Babišem je už neskutečná. Jako to už je opravdu diagnóza. To je normální diagnóza. Ten už by se měl léčit jako,“ uvedla například Berenika Peštová (ANO). Jan Berki (STAN) Peštové vytkl to, že místo toho, aby se věnovala obsahu úpravy, znevažuje předkladatele. „Byl zvolen ve volbách,“ hájil Michálka.

Sněmovna pak zamítla návrhy poslanců ANO Milana Brázdila a následně Jany Mračkové Vildumetzové na odklad schvalování novely do 31. prosince nebo do 30. prosince 2024. Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) byly tyto požadavky „zjevně obstrukční“. „Vy se snažíte akorát nás vyprovokovat k vystoupení, abyste sami nemuseli moc vymýšlet, o čem budete mluvit,“ komentoval postup zákonodárců ANO Michálek. Neuspěl ani Radek Vondráček (ANO) s návrhem přerušit projednávání novely do příští sněmovní schůze.

Zuzana Ožanová (ANO) vytýkala Michálkovi, že proti původní pirátské úpravě z roku 2021 měla vláda výhrady, s nimiž se poslanec v nynějším návrhu nevypořádal. Jako příklad uvedla, že návrh neřeší vlastnictví internetových médií. Michálek namítal, že projednávanou úpravu konzultoval s ministerstvem vnitra a provedl změny, které pokládal za možné a důvodné. Válková uvedla, že Michálkův návrh k novele byl předložen bez podrobného ústního zdůvodnění v polovině loňského prosince a poslanci neměli možnost k němu navrhnout úpravy.

Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.

Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médií. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do 3 % aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil „vhodné opatření“, například prodej média, což bylo součástí vládních výhrad.

Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.

Sdílejte