Argumenty šéfredaktorů: hrozí, že poroste význam médií pod vlivem státu. A tisk pečuje o jazyk

Stejně jako na jaře 2009 při protestu proti náhubkovému zákonu, také nyní se šéfredaktoři a šéfredaktorky českých deníků a zpravodajských týdeníků sešikovali ke společným krokům proti legislativním změnám, hrozícím zatížit jejich podnikání.

Tentokrát oficiálním dopisem i individuálními schůzkami chtějí přesvědčit představitele státu, aby na tiskoviny neuvalili vyšší daň z přidané hodnoty, aby ji nezvýšili z dosavadních 10 % na uvažovaných 20 %.

„Domluvili jsme se na společném prohlášení a postupu ve věci DPH na tisk a knihy. Chceme adresovat dopis členům vlády, senátorům a poslancům,“ přiblížil ve středu v podvečer na dotaz serveru Médiář.cz Robert Čásenský, šéfredaktor Mladé fronty DNES, nejprodávanějšího nebulvárního deníku v zemi.

Rozhovor zjevně proběhl těsně před tím, než Čásenskému volal ministr Kalousek a „mystifikoval“ ho, že disponuje videozáznamem ze zmíněné schůzky. MF DNES a Lidové noviny (oba listy vydává MAFRA) zvěst následně včera večer zveřejnily na internetu. Dnes ráno Kalousek naopak prohlásil, že žádná nahrávka neexistuje.

Nejvlivnější tituly vydavatelství Ringier Axel Springer, bulvární deník Blesk a společenský týdeník Reflex, dnes na internetu zvolily svéráznou formu odpovědi, viz obrázky.

Tři hlavní argumenty 13 redakcí

K prohlášení se rozhodli připojit podpis šéfové a šéfky celkem 13 redakcí: novin MF DNES, Lidových novin, Hospodářských novin, Deníku, Práva, Blesku, Sportu a týdeníků Ekonom, Respekt, Reflex, Týden, Instinkt a Literárních novin.

S politiky se někteří z šéfredaktorů kvůli tomu osobně scházejí. „Snažíme se zúčastněným politikům vysvětlit i individuálně, jaký by měl plánovaný krok dopad na tiskový, potažmo celý český mediální trh,“ uvedl Čásenský.

Jak dále řekl Médiáři, dopis členům kabinetu i obou komor parlamentu obsahuje tři hlavní argumenty.

Jednak se ohrazuje proti snaze umenšit vliv na státu nezávislých médií. „Kdyby prostřednictvím vysoké DPH, která je už dnes v ČR vyšší než ve všech významných západních zemích, stoupl ekonomický tlak na denní tisk a s ním spojené zpravodajské servery, naprosto neúměrně vzroste vliv médií, která jsou pod přímým nebo licenčním vlivem státu,“ připomněl šéfredaktor MF DNES jednak veřejnoprávní Český rozhlas a Českou televizi, jednak soukromé vysílatele, kteří se musejí přizpůsobovat mimo jiné radě pro vysílání.

Do budoucna by se segment, na nějž stát nemá formální vliv, neměl podle Čásenského zvyšovat.

Druhým argumentem je právě další asymetrické zvýšení daně DPH ve vztahu k tomu, jaká se odvádí ve vyspělých státech Evropy - v Británii je nulová, ve Francii 2,9 %, v Německu 7 %. „My máme 10 % v snížené sazbě a ještě uvažuje se o dani dvojnásobné,“ podotýká Robert Čásenský.

„Papír má jednu cenu po celé Evropě. De facto jediné, co tu je v ‚české‘ ceně, je redakční práce. Podle propočtů našeho vydavatelství jsou tak pro Čecha noviny relativně dvakrát dražší, než pro Němce - ten dá z průměrného platu ročně na noviny 1 %, Čech 2 %,“ doplňuje šéf MF DNES.

A třetí argument šéfredaktorů staví na historické úloze papíru jako média: „Tisk a knihy udržují spisovnou češtinu v její psané podobě. Pro rozvoj národního jazyka výrazně pomáhá, když noviny a knihy vycházejí. Samozřejmě můžeme diskutovat o tom, do jaké míry se na vzdělanosti populace podílejí, různé z nich určitě různě, ale pro rozhled populace je jejich existence a podpora přínosná. Vytvářet cenové bariéry, díky nimž stát vydělá tak na desetinu pandurů, blokovat takto lidem přístup k informacím, to nemá smysl.“

Dopad zvýšení daně na tisk a knihy z 10 na 20 % Čásenský odhaduje „jen pro deníky určitě na stovky milionů“.

V minulosti už šéfové hlavních tištěných médií společně proti legislativním změnám podobně vystoupili, třeba když šlo o tiskový zákon na přelomu tisíciletí nebo o tzv. „náhubkový zákon“ předloni na jaře. „Teď je situace vážnější,“ tvrdí šéfredaktor MF DNES.

Podle propočtů serveru Mediaguru.cz vydavatelé hrají o zhruba 800 milion korun.

Už v lednu oficiálně protestovali proti témuž přímo vydavatelé. Prostřednictvím své Unie vyzvali vládu, ministerstvo financí a politické strany, aby při sjednocení DPH zvážily výjimku u deníků a časopisů.

Sdílejte