Rozšířit redakci o dva až tři lidi hodlá v příštím roce Echo Media Dalibora Balšínka, podnik produkující web Echo24.cz a tištěný Týdeník Echo. „Abychom zvýšili obsahovou pestrost týdeníku, ale hlavně aby pomohli webovému Echu24,“ vysvětlil důvody zamýšleného rozšíření vydavatel a šéfredaktor obou titulů Balšínek na nedávné mikrokonferenci Renesance tisku pořádané Médiářem. „Většina redakce se přesunula dělat tištěný týdeník, ten nám vydělá nejvíc peněz,“ přiblížil.
Týdeníku Echo, který generuje kolem 60 % příjmů podniku, se týdně prodá zhruba 11.000 kusů. Z toho na stánku časopis prodává 4.000 až 5.000 výtisků („Nijak dramaticky to neroste, rostou nám předplatitelé.“), v digitální podobě rovněž kolem 4.500 tisíce kopií. Echo má také přitom zhruba 1.800 předplatných, abonmá měsíčně přibývá zhruba o sto. Příjmy od čtenářů tak nyní představují asi 40 % z celkových výnosů. „Toto číslo se budeme snažit postupně zvyšovat, protože s inzercí je to jinak strašlivě těžké,“ řekl vydavatel Echa.
„Oproti loňskému roku zvedneme příjmy o 150 procent,“ uvedl dále Balšínek, řádově to podle něj jsou „nižší desítky milionů korun“. Letošní „snadno udržitelnou“ ztrátu své firmy Echo Media odhaduje na 3 až 4 miliony Kč.
V roce 2016, v třetím roce své existence, by Echo podle Balšínka bylo schopné provozně hospodařit vyrovnaně: „Kdybychom s tím nic nedělali, určitě bychom v roce 2016 byli schopni pokrýt své náklady.“ Místo toho ale dojde na další investice: „Protože naši věřitelé jsou extrémně spokojeni, spíše řešíme otázku, jestli dělat víc produktů, abychom se rozkročili, nebo jestli investovat [do stávající redakce] - potřebovali bychom zlepšit databázový systém, vylepšit obsah, přijmout dva tři lidi.“
Projekt Echo vznikl s původní investicí 20 milionů Kč, díky úvěru od podnikatele Jana Klenora. Balšínek přitom řekl, že úvodní půjčku už Echo spotřebovalo, a naznačil, že má možnost čerpat další peníze. „Mám si kam sáhnout,“ podotkl. „Nejsme pod žádným nesnesitelným nebo život ohrožujícím tlakem,“ řekl rovněž k hospodaření. Vložit další peníze do projektu údajně přesvědčily věřitele jeho dosavadní výsledky, které předčily původní očekávání. „Není důležité, abych to příští rok bylo na nule nebo generovalo nějaké peníze, je důležité spíš posílit značku, posílit její existenci. My jsme byli schopni příští rok být na nule. Bylo by to vydřené, je to zbytečné, spíš budeme zlepšovat produkt,“ zopakoval vydavatel.
S Janem Klenorem, bývalým šéfem investičního portálu Patria.cz, se Balšínek se podle svých slov seznámil zhruba před čtyřmi roky, tehdy Klenor nabízel prodat Patrii Mafře, kde tehdy Balšínek působil jako šéf Lidových novin, respektive v představenstvu se zodpovědností za digitální projekty. K transakci nakonec nedošlo. Nedlouho poté Balšínek skončil v Mafře a Klenor v Patrii. A objevil se jiný plán - vybudovat nový ekonomický web Roklen v rámci stejnojmenné investiční skupiny.
Roklen je společným podnikem Jana Klenora s Rudolfem Ovčařím, jak odkazuje jeho název, jenž je složeninou Ovčařího iniciál a části Klenorova příjmení. Roklen, který firma Echo Media pro investory skupiny zprvu provozovala, měl být i na webu hlavním projektem. „Investice do Echa byla relativně malá, zhruba na úrovni marketingových nákladů, které by s rozjezdem Roklenu měli. To byl jejich motiv [proč investovat do Echa],“ popsal Balšínek. „Že rozvoj Echa je rychlejší než Roklenu, s tím se nepočítalo. Najednou se vytvořilo něco, co má v tuto dobu velkou hodnotu.“
Papír „ve všech ohledech výhra“
Echo startovalo v březnu 2014 na webu, v léte se objevil digitální týdeník, v listopadu téhož roku přišla jeho tištěná verze. Vydavatel se nejdřív obával jít do tisku, dnes ale říká: „Tištěný týdeník pro nás byl ve všech ohledech nepředstavitelná výhra.“ Pomáhá získavat peníze přímo od čtenářů („Lidé vůbec neuvažují, že za tisk by neměli platit.“), zvýznamňuje titul v očích inzertních i distribučních partnerů („Tištěná verze nám pomohla v tom, že jsme se dostali z kategorie projektu do kategorie vydavatelství.“).
Časopis přitom má jednoduchou strukturu (stojí na delších textech a celostránkových fotografiích), aby vznikal co nejúsporněji. „Týdeník zlomíme za jeden den v týdnu. Grafička přijde v deset dopoledne a v deset večer má časopis zalomený. Máme korektorku na jeden den v týdnu. A lidé v redakci jsou zvyklí psát přesně na rozměr,“ popisuje Dalibor Balšínek.
„Bez klikaček to nejde“
Web Echo24.cz startoval jako nezpoplatněný, to se možná částečně změní. „Uvažujeme stále, že nějakou část webu zpoplatníme. Nebo že požádáme čtenáře o dobrovolný příspěvek,“ řekl Balšínek. Podle říjnových čísel Netmonitoru měsíčně Echo24.cz čte na počítačích přes 200.000 lidí, na mobilech přes 70.000 lidí a na tabletech skoro 40.000 lidí. Balšínek se vybírat za web stále zdráhá proto, aby neklesl jeho dosah. „Obáváme se zpoplatnění webové stránky Echo24.cz, abychom neztratili relevanci, vliv.“ Nezamčené články se vyplácejí hlavně díky sdílení ve virtuálním prostoru: Čím dál víc lidí používá jako agregátor a generátor zpráv sociální sítě a pokud texty nejsou na sociálních sítích, médium ztrácí relevanci. Sdílení a existence na sociálních sítích je pro nás důležitá.“
Vysokou návštěvnost díky masivnímu sdílení na sociálních sítích přitom často přinášejí texty, které nedají příliš práce a přilákají hlavně líbivým či skandálním titulkem. „Jsou tam občas klikačky, bez nich to prostě nejde, pokud chceme mít nějaké výsledky z prodeje inzerce,“ přiznal vydavatel Echa na akci Médiáře. Totéž zopakoval o týden později na konferenci Forum Media 2015: „Máme na Echo24 i texty, se kterými se velmi těžko identifikuju, ale když vidím jejich čtenost, rezignuju.“