Bez frází vyrostlo v širokou obsahovou platformu

Na začátku byla jednoduchá myšlenka: sport nejsou jen výsledky, příběhy samotných sportovců jsou často ještě zajímavější. A tak právě kolem osobních zpovědí zaznamenaných v dlouhých článcích postupně vyrostla celá platforma Bez frází, který dnes produkuje i knihy, audioknihy a také filmy. „Lidé chtějí vidět ve sportu i lidský rozměr. Souvislosti, zákulisí, životní cesty sportovců,“ objasňuje původní motivaci František Suchan, šéf obsahu a spoluzakladatel projektu. Tým, který vede, má po pěti letech fungování 12 zaměstnanců a ročně už hospodaří řádově s miliony korun.

František Suchan. Foto: Jana Mensatorová

Někdejší redaktor deníku Sport Suchan založil Bez frází v roce 2016 spolu se sportovcem, jehož příběh se objevil na webu mezi prvními: bývalým hokejistou Radimem Vrbatou, mladoboleslavským rodákem, který se vypracoval až do zámořské NHL, kde v letech 2002 až 2018 nastoupil k víc než tisícovce utkání. Vrbata celý projekt na začátku také financoval. „Nebylo to o astronomických penězích, ale taky jsme díky němu nestáli pouze na nadšenecké práci,“ říká František Suchan. Samotného Vrbatu na začátku přesvědčily sympatie k Suchanovi. „Věděl jsem, že mezi námi funguje chemie,“ říká hokejista, který od začátku dohlíží na chodu redakce. Sám se označuje za supervizora. „A pak jsem taky znal podobné formáty z Ameriky a myslel si, že bychom tohle místo v Česku mohli na trhu zaplnit my,“ doplňuje mistr světa z roku 2005.

Radim Vrbata. Foto: Jana Mensatorová

Příběhy, kterých na webu vyšlo zatím přes 230, mají od začátku stejný a v tuzemsku poměrně neobvyklý formát. Dlouhé texty jsou totiž celé napsané v první osobě. „Říkáme, že poskytujeme prostor k výpovědi. Vyprávění člověka se jen snažíme dát do takové formy, která bude pro čtenáře zajímavá,“ vysvětluje Suchan, který zprvu většinu textů sepisoval sám. Teď se o to dělí se třemi dalšími lidmi. „Naše texty vznikají týdny, někdy měsíce. Máme klid si sednout, povídat si. Buď víme na začátku, co jdeme řešit, nebo se k něčemu dostaneme až v průběhu rozhovoru,“ popisuje šéf obsahu.

Když mu bylo úzko, napsal dědovi. Když se chtěl pochlubit, napsal dědovi. Svému dědovi napsal Antonín Fantiš i prostřednictvím Bez frází. Dnešní příběh je dopisem, který píše vnuk svému milovanému dědečkovi. A nebojí se mu svěřit se vším.

👉 https://t.co/OxenL7hnsf pic.twitter.com/4IhB813afQ

— Bez frází (@bezfrazi) April 14, 2021

„Aby si partneři vzali náš formát za svůj“

Inspirací pro něho byl americký portál The Players‘ Tribune. „Tahle forma svádí k patetičnosti, já se toho ale nebál. Myslím, že bychom se neměli v Česku bát mluvit o svých úspěších i neúspěších, skrze které můžeme něco předat,“ míní František Suchan, který hlavně ze začátku těžil z toho, že jako sportovní redaktor znal mnoho sportovců osobně. Věděl tedy, koho oslovit, a mnozí se záhy začali se svými příběhy hlásit sami. „Od začátku jsme se skoro nesetkali s negativní reakcí,“ hodnotí ohlasy ze sportovního prostředí Radim Vrbata.

Brzy Bez frází našlo svůj obchodní model. Ten měl Suchan původně vymyšlený poměrně obecně: například věděl, že by web neměl stát na bannerové reklamě. „Na začátku jsme si dali s Radimem jen dvouletý výhled, jestli se za tu dobu celý projekt nevyčerpá tematicky nebo ekonomicky. Brzo se ale ozval Prazdroj, což náš obsah a hodnoty jsou něco, s čím se chtějí identifikovat i velké značky,“ uvozuje Suchan, kudy se od té doby ubírají komerční spolupráce. Bez frází připravuje články na míru, které jednak zveřejňuje na svém webu, jednak je firmy využívají ve svých kampaních. Typickým příkladem byla spolupráce se zmíněným pivovarem nebo automobilkou Škoda během hokejového šampionátu. „Nepřizpůsobujeme se reklamním formátům, ale přesvědčujeme partnery, aby si oni náš formát a obsah vzaly za svůj,“ říká Suchan. Druhý typ reklamní spolupráce stojí též na textu, když redakce svým signifikantním způsobem sepisuje příběhy partnerů, které potom zveřejňuje na své webu.

Největší část příjmů - zhruba třetinovou - přitom tvoří knihy, souhrny příběhů z webu doplněné jedním titulním, který se na internetu neobjevil. Takové knihy zatím vyšly tři. Dalšími jsou publikace věnovaná čistě bojovým sportům a čerstvá kniha pro děti. Bez frází a bez jůtubu sepsal Dominik Landsman, autor populárního Deníčku moderního fotra. O předmluvu se postaral Radim Vrbata. Knih se dosud prodalo dohromady přes 25.000 knih. I díky tomu si vydavatelská firma BF Media po dvou letech začala sama na sebe vydělávat.

„Web nechceme zpoplatnit, to by bylo proti celé představě předávání zkušeností. Všechny ostatní formáty ale mají ekonomický záměr,“ objasňuje Suchan. Redakce, jejímž výkonným ředitel je dnes bývalý kapitán házenkářské reprezentace Karel Nocar, přitom všechny formáty připravuje a vydává sama pod svou značkou. Naposledy šlo o trojici audioknih, v nichž sportovci promlouvají hlasy herců Martina Dejdara, Martina Hofmanna či Veroniky Khek Kubařové. Výhradním distributorem audioknih je Audiotéka.

Filmy v televizi, podcasty na Seznamu

Ve vlastní produkci BF Media vznikají i dokumentární filmy o sportu. Prvním počinem byla série o hokejové Spartě, která ještě vznikla na objednávku Mall.tv. „Měli jsme na tom nulový výdělek, ale ověřili jsme, že to zvládneme. Na další dokumenty jsme si už sháněli peníze sami,“ říká František Suchan. Od té doby přibyl dokument Žokejové, který měl premiéru v České televizi, a snímek Cheza je jen jedna o hokeji v Litvínově. Ten v premiéře uvedla placená televizní stanice O2 TV Sport. Poslední nebyly, téma vznikající série ale Suchan prozrazovat nechce. Filmy pro Bez frází distribuuje Bontonfilm. 

Vedle filmů Bez frází rovněž naskočilo na vlnu podcastů. Redakce má dva formáty. Jeden je klasický rozhovorový, kdy zmíněný Karel Nocar mluví s někým ze sportovců, jehož příběh už vyšel na webu. V případě druhého pořadu se schází hostů víc a debatují na vybrané sportovní téma. Třeba jak vychovat hokejistu. „Oba zveřejňujeme na Seznamu, který nám dává prostor a pro nás je to i forma monetizace,“ vysvětluje Suchan, podle kterého ale spolupráce s českou internetovou jedničkou pomalu končí. Kam se podcasty přesouvají, zatím říct nechce.

S audiopořady ale redakce pokračovat každopádně plánuje. Ostatně pokud by si Vrbata měl představit sebe v pozici novináře či moderátora, zajímaly by ho právě podcasty. „Nedělám si iluze, že bych na to teď byl připravený časově a profesně. Až budeme mít jednou vlastní studio, dokázal bych si představit diskusní podcast, kde bychom pravidelně diskutovali o sportu nebo o čemkoliv jiném,“ říká odchovanec Mladé Boleslavi. 

„Sport je nevyčerpatelná inspirace“

„V rozkročení do více formátů nám hodně pomohla Nadace PPF,“ uvádí šéf obsahu Suchan další z důvodů, proč se redakce původně zaměřená čistě na texty mohla pustit do tolika dalších projektů. „Před dvěma lety jsme dostali peníze, které byly určené přímo na rozvoj. Šlo o částku v řádech milionů,“ doplňuje Suchan, kterému - jak také říká - ve sportovním zpravodajství chyběl prostor pro příběhy, a tak ho vytvořil.

Zájem o neotřelé pohledy na sport nepochybně roste. Stačí se podívat na úspěchy sérii Netflixu ze zákulisí Formule 1 či fotbalového Sunderlandu. „Kluby se ale otevírají všude po světě. Snaží se připoutat fanoušky i jinak než výsledky,“ hodnotí posun František Suchan a připomíná třeba sérii fotbalové Slavie nazvanou Totální sezóna. „Sport je zkrátka nevyčerpatelná zásoba inspirace, ve které nejde zdaleka pouze o výsledky.“